"Je to určitě škoda... Jsem ale na všechny hrozně pyšný a kluci to ode mě v šatně určitě uslyší," řekl Sikora a ztěžka zadržoval slzy prvotního návalu zklamání.
Svěřenci kouče Patrika Augusty po vyčerpávajícím semifinálovém dramatu proti Kanadě (6:4) neměli ani 24 hodin na zotavenou. O to těžší pro ně bylo dobývání švédské branky, v níž byl navíc velmi pozorný gólman Love Härenstam. A velkou měrou mu mnoha bloky vypomohli hráči před ním.
"Určitě už chyběly síly. Bylo to už strašně těžké. Je to obrovská škoda, ale už jsme byli vyčerpaní," přiznal Sikora. "Na konci jsme ze sebe ještě vyždímali poslední síly, ale bohužel už to nevyšlo," dodal dvacetiletý rodák z Karviné.
Čeští mladíci inkasovali v každé třetině a postupně tak nabrali tříbrankové manko. Přestože dřeli do úmoru, Härenstama se jim nedařilo překonat. Když už se to podařilo, střela Adama Jiříčka, která by krátce před druhým švédským gólem znamenala vyrovnání, skončila na tyčce.
V závěru už se zdálo, že nemůže nic odvrátit radost výběru Tre Kronor, ale přišel fantastický závěr Čechů. Během tři a půl minuty dlouhé hry bez gólmana mačkali Seveřany málo vídaným způsobem. A ti nevěděli, kde jim hlava stojí.
Češi mohli jen litovat, že se po prvním gólu při power play v podání Adama Jiříčka v čase 57:36 ujala při další sérii šancí až střela Matěje Kubiesy přesně o dvě minuty později a na vyrovnání už tak nezbývalo příliš času.
"Kde se to v nás ještě vzalo? Nevím... Chytili jsme druhý dech. Bohužel už bylo pozdě," litoval Sikora.