Světový šampionát na jihu Čech byl obrovskou reklamou na ženský hokej. Překonaly se i rekordy návštěvnosti, chyběla jen medailová tečka. "Na jedné straně je určitě obrovská hrdost za to, co jsme dokázali, nejen za turnaj, ale vlastně i za poslední léta. Ovšem pořád převažuje zklamání, protože byli jsme blízko. A věřili jsme v to, na co reálně máme," vypráví rodák ze Žiaru nad Hronom, který se zabydlel na západě Čech a v pozici asistenta národního týmu žen absolvoval už čtvrté MS.
Co byl vlastně pro českou reprezentaci hlavní výsledkový cíl?
"Chtěli jsme být nejlepším týmem v Evropě. Ale pak už jsme o tom asi víc začali mluvit než pro to něco dělat. A v tom nám Finky už podruhé za sebou nastavily zrcadlo. Musíme se z toho poučit a být připraveni na to, abychom jim to mohli vrátit v nejbližší době."
Další měření sil zřejmě proběhne na olympiádě v Turíně…
"To se samozřejmě nabízí, ale my musíme začít dělat víc. Každý individuálně na svých možnostech, aby byl ještě lépe připravený. Abychom byli odolnější, než jsme byli teď. Byli jsme hodně blízko, jenže já vím, že jsme celý zápas zápas o bronz nehráli dobře. A přesto jsme vedli 3:0. Měli jsme to nějakým způsobem urvat. Ale udělali jsme nesmyslné chyby a nedokázali výkon a koncentraci přizpůsobit tomu, abychom to uhráli. Trochu se nám to vymklo z rukou. Možná hrála roli ta obrovská mediální vlna, holky byly najednou slavné a to jejich výkon nejspíš ovlivnilo…"
Ženský hokej je jistě jiný než ten mužský. Nicméně jsou nějaké věci, vlastnosti či hodnoty, které by se v hokeji mohli muži učit od žen?
"Už jsem to jednou použil a klukům z dorostu loni ukazoval video z toho, když nechtěli blokovat střely. Bylo to, když jsme hráli o bronzovou medaili v Dánsku. Myslím, že to byla Klára Hymlárová, která dokázala zblokovat čtyři střely v jednom oslabení. Pak jsem klukům ukazoval i fotku jejích nohou, kde měla obrovské modřiny. Pomohlo to, kluci si asi řekli, že když to může dělat holka, můžou to dělat i oni. Tenkrát se nám povedlo změnit jejich myšlení. Ta vlastnost je obětavost. A myslím, že když budeme mluvit o tom, co je obětavost, najdeme v tom obrovskou lásku ke sportu. S tím jdou ruku v ruce nasazení a důvěra v to, co se učí."
Mluvíte o chlapeckém dorostu. Kde všude vlastně působíte?
"Mám to štěstí, že mohu pracovat v Plzni s mladýma klukama. Je to rozvojová kategorie, dorost. Myslím si, že v tomhle věku můžete kluky nějak ovlivňovat. Ale můj hlavní job je ženský český hokej. V Plzni mi to umožňují a respektují. Snažím se pracovat i v rozvojových projektech, tam cítím, že je působnost nejvíc potřeba. Aby byly vidět holky, abychom je učili to, co potřebujeme. Aby zvládaly základní věci, dovednosti i herní styl reprezentace. Do těch děvčat se to musí dostat napříč všemi kategoriemi už od 16 let. Už tam se snažíme hrát nějaký systém, který potom budeme vyžadovat."
V době mistrovství světa vrcholilo play off extraligy. Zajímalo reprezentantky a komu fandily?
"Ani vlastně nevím. Ale určitě některé holky koukaly na hokej, viděl jsem, že si nosily tablety a sledovaly zápasy. Ale kdo komu přeje, to je spíš podle toho, odkud kdo je nebo kde má kamarády."
Na Pardubice dolehne tlak
A vy? Sledujete finálovou sérii? Aktuálně je stav mezi Pardubicemi a Brnem nerozhodný 2:2. Čekal jste, že to bude takhle vyrovnané?
"Já hlavně vůbec nečekal, že by Brno mohlo projít do finále. Před nedávnem jsem tipoval, že titul vyhraje Sparta. Podle toho, jak hrála základní část i první kolo play off, jsem ji viděl jako suverénní tým. Ale Kometa ji porazila a takový je prostě sport."
Kdo má nyní větší šanci urvat titul pro sebe?
"Pardubice mají obrovské hvězdy, Brno mi ale zase přijde, že má šikovné hráče a velmi zajímavě složený tým. Vždycky vyhrává tým. Neříkám, že Pardubice týmově nehrají, vždyť se zvedly a rozhodně nevypadají jako v základní části, kde je asi i oprávněně všichni kritizovali. Ovšem je na ně obrovský tlak. Také zahrály skvělé zápasy, postoupily do finále a dnes nemůže nikdo říct, že to je nějaký neúspěch. Ale určitě se teď od Dynama čeká, že to dotáhne."
Kdo vlastně vyvíjí ten obrovský tlak na hráče Pardubic? Majitel? Nebo nároční fanoušci?
"Tlak samozřejmě dělá celé to prostředí. Město, pro které je to sport číslo jedna. Vedení je dnes samozřejmě jiné, ale vždycky tam byl obrovský tlak na výsledky. Sám jsem to poznal, když jsem tam sezonu hrál. V základní části jsme byli vysoko a nakonec jsme hráli finále se Spartou. To bylo to poslední finále, které Sparta vyhrála. Já jsem bohužel prohrál… Ale vzpomínám na to rád, lidi tam na hokej chodili a budou chodit asi dlouho. Tamní aréna je jedna z nejhezčích v republice, i když už má svůj věk."
S Hořavou v kabině
Na střídačkách finálového duelu stojí dvě trenérské persony. Miloslav Hořava a Kamil Pokorný. Čí filozofie je vám bližší?
"Bohužel mě ani jeden nikdy jako hráče netrénoval, ale s Milošem jsem pár utkání ve Zvolenu odehrál. Dokonce jsme seděli vedle sebe v kabině. Byl to skvělý člověk a obrovská osobnost. Já jsem ho hrozně respektoval celou kariéru, a to i když trénoval a já hrál v dresech soupeřů."
Před pár dny překvapil tím, že ocenil fair play čin Libora Zábranského mladšího, který odmítl vyloučení hráče Pardubic, ale zároveň prohlásil, že on sám by nikdy faul neodvolal. Překvapilo vás to?
"Já úplně nevím, v jakém kontextu to řekl, přiznám se, že jsem to nezaregistroval. Možná to myslel úplně jinak. Každopádně v době, kdy hrál on a co ještě pamatuju, věci se opravdu nepřiznávaly. Hokej byl trochu jiný. Pokud někdo spadnul, bylo to opravdové. Až později přišla nějaká doba skoků a simulací. To do našeho sportu vůbec nepatří. Třeba v ženském hokeji je tenhle problém úplně šílený."
Vedle finálové série, která se stále hraje, skončila hodně rychle baráž mezi Olomoucí a Jihlavou. A znovu se řešilo, zda je systém spravedlivý…
"Je těžké mluvit o spravedlnosti, protože mančaft z první ligy je tak rozbitý po svém play off a rovnou skáče do série s odpočatým týmem. Určitě není rovnocenným partnerem. Už je to několik sezon po sobě, co to skončilo 4:0 na zápasy. Ale nemyslím, že je to otázka spravedlivého, nebo nespravedlivého systému. Spíš otázka kvality těch dvou týmů. Věc ekonomiky. Kvalitní hráče nemůžete v první lize držet a živit celou sezonu, aby pak vyhráli postup do extraligy. A zároveň když nebudou hrát těžké zápasy, na baráž nebudou dostatečně připraveni. Mám pocit, že i kdyby se potkaly ve stejných podmínkách, dopadne to podobně."
Pocházíte ze Slovenska. V minulosti český a slovenský hokej spolupracoval, byla i společná liga. Poslední dobou se ale zdá, že každá země si jede jen svou linii…
"Vím, že jednou dobu se řešila nějaká možná spolupráce, ale pak to nedopadlo. Nevadí. Bohužel ta ekonomika je v současnosti velmi náročná. V Plzni se třeba bavíme o tom, že bychom chtěli jet na nějaké přáteláky s dorostem do trochu jiného kraje. Ale i výjezd na Slovensko je teď tak drahý… Přitom by mě zajímala konfrontace těchto mladých kluků se Slovanem, Košicemi, Zvolenem nebo Trenčínem..."
A vaše kontakty? Jste s někým na Slovensku ve spojení?
"Se slovenským hokejem nemám bohužel žádný kontakty. Ale samozřejmě kamarádi mi zůstali. Michal Handzuš nebo Janko Lašák, který dělá ve vedení slovenského hokeje. S ním si občas zavoláme, ale hokej jako takový vlastně neřešíme."