V první části rozhovoru jsme se věnovali aktuální situaci v Rochesteru, kde působí jako asistent trenéra a míří do play off AHL. Ve druhé polovině pak velmi osobitě a emotivně, jak je jeho zvykem, shrnuje již zmíněnou vyřazovací část nejlepší soutěže světa. Kdo má podle něj nejvyrovnanější tým? Které série ho nejvíce zajímají? A který hráčský parťák byl nejlepší v play off? To vše se v pondělním díle Livesport Daily probralo.
O nejzajímavější sérii
"Florida má ten tým vyloženě postavený, aby byl připraven na playoff. Za poslední dva až tři roky se tým připravoval právě na to, aby byl schopen obstát v těch nejtěžších zápasech, takže nás čeká fantastická série. Zmiňuji to jako první, protože žiji v Tampě, mám ke klubu Lightning blízko a odehrál jsem tam podstatnou část své kariéry – proto bych tím začal."
Podcast s Václavem Prospalem
O situaci na Západě
"Když se podíváme na Západní konferenci: hned první série Colorado proti Dallasu, Los Angeles proti Edmonton Oilers. Za Edmonton – vezměme v úvahu, že dva z pěti nejlepších hráčů NHL v současnosti hrají právě za Oilers – bude záležet, jestli dokážou vzít tým na svá bedra a přenést ho přes LA Kings, kteří mají za sebou fantastickou sezonu. Doma jsou téměř neporazitelní. Jsou velcí, silní. Bude to opravdu tvrdý oříšek pro Edmonton."
O podceňovaných Vegas
"Pak je tu Vegas, tým, na který by se nemělo zapomínat. Najednou o nich téměř nikdo nemluví, a přitom jde o hokejový powerhouse. Vždyť je to jen zhruba dva roky zpátky, co vyhráli Stanley Cup, a dnes jako by byli mimo pozornost. Naopak, přivedli Hertla, posílili střed útoku. Jejich obrana je velká, silná, pohyblivá a velmi nepříjemná. Mají také kvalitního brankáře. Otázkou je, zda jim brankář vydrží – za posledních pár let se jich v týmu vystřídalo poměrně hodně. Těžko říct, jak se to vyvine. Ale jinak, ať už jde o útok nebo obranu, myslím si, že ten tým je velmi dobře vyvážený. Bruce Cassidy a jeho realizační tým odvádějí skvělou práci."

O favoritech na Stanley Cup
"Colorado. Na Západě bych zmínil Colorado. Koho bych tam zařadil dál? Myslím, že vzhledem k letošním výsledkům půjde daleko i LA. A co se týče Východní konference, domnívám se, že Toronto. I přes to, že jsme se o něm zatím příliš nebavili, má obrovský herní potenciál. Pod novým trenérem hrají mnohem urputněji a tvrději. Už to nestojí pouze na finesách a technických dovednostech, ale jejich hra je komplexnější. Myslím, že Toronto zvládne první kolo proti Ottawě. A dál samozřejmě bude záležet na tom, koho dostanou v dalších kolech. Také si myslím, že ten, kdo postoupí z prvního kola mezi Lightning a Panthers, bude velmi silným a nepříjemným soupeřem i nadále."
O parťácích, kteří se narodili pro to, aby hráli v play off
"Danny Brière. Jednoznačně Danny Brière. Čím těžší byl zápas, tím lépe hrál. Čím důležitější utkání, tím lepší výkony podával. Byl to menší hráč, ale velmi šikovný na puku, a přitom silový typ. Když už se bavíme o Buffalu a jejich organizaci, musím říct, že já osobně jsem s Dannym hrál ve Philadelphii. A když zmíním tohle jedno jméno, samozřejmě nesmím zapomenout ani na Martyho St. Louise a možná trochu překvapivé jméno, Ruslan Fedotenko. Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu a velmi nedoceněný hráč v play off. V rozhodujících chvílích podával fantastické výkony. Vezměme si třeba rok 2004, kdy Tampa získala Stanley Cup. Fedotenko tehdy, pokud si dobře pamatuji, vstřelil jedenáct gólů. Dva z nich dokonce v sedmém zápase finále."
O osobní situaci
"Samozřejmě, ten cíl se nemění. Neměnil se ani tehdy, když jsem byl hráčem a strávil jsem tři a půl roku na farmě – ten cíl zůstává stejný. Neexistovala žádná jiná cesta. V současné situaci je to však trochu odlišné. Tehdy jsem neměl manželku, děti ani rodinu, a tak jsem nepřicházel o okamžiky, které mi už nikdo nikdy nevrátí. Jsou dny, kdy je to na zimním stadionu jednoduché, protože jste mezi spoluhráči, v hokejovém prostředí, které znáte od svých čtyř nebo pěti let, kdy jste poprvé vstoupili do kabiny. Je to prostředí, na které jste zvyklí celý život."
"Ale nyní mám vlastní rodinu a občas mě napadá, že vychovávám děti někoho jiného, zatímco své vlastní zanedbávám nebo přicházím o momenty, které se už nikdy nevrátí. To je ten mezník. Cíl zůstává stejný, ale v mé mysli ještě není jasno, zda jsem dnes, ve svých padesáti letech – právě jsem oslavil padesátku – na životní křižovatce a denně přemýšlím, kam se dál vydám. Hokej mě nesmírně baví, je to láska mého života, ale otázkou je, zda jsem ochoten obětovat ještě více času, tedy rodinného času, kvůli hokeji."