Předsezonní prognózy tak optimistické nebyly. O Plzni se vědělo, že má velmi dobrou defenzivu. Ale že se tým plný "bezejmenných" hokejistů bude rvát o čelo tabulky, na to by si vsadil málokdo.
Josef Jandač přišel k týmu před startem minulé sezony a už loni se mu podařilo čísla defenzivy stabilizovat na úroveň horní poloviny tabulky. Zatímco v soutěžním ročníku 2023/24, tedy před jeho příchodem, inkasovali Indiáni 2,98 gólu na zápas, Jandačova první sezona končila na průměru 2,56. V právě probíhajícím ročníku stlačili Indiáni inkasované góly na hodnotu 2,00. Během dvou sezon jde o skoro celý gól na zápas!
Ptáte se, proč to tak dobře funguje? Livesport Zprávy přináší pohled na několik faktorů plzeňské pohody.
Nejlepší gólman extraligy
Asi nejvýraznější osobností a zároveň prvkem, který dělá rozdíl, je gólman Nick Malík. Do západočeské metropole přišel společně s trenérem Jandačem v létě 2024. Měl za sebou tři sezony ve finské lize v týmu KooKoo.
Syn ikonického obránce Marka Malíka těží rodinných genů. S vysokou postavou (189 cm) je ale i obratný, dobře čte hru a rád se zapojuje do akcí. Nejen tým, ale i on vylepšil své statistiky. Aktuálně je s 92,83% úspěšnosti zákroků nejlepším brankářem extraligy. Jako bonus přidal tři čistá konta a dvě asistence na góly.
"Plzeň má dlouhodobě skvělé brankáře a to je práce Rudiho Pejchara. Ten dřív chytal, je v klubu skoro jako inventář a s těmi gólmany prostě umí dělat věci. Vezměte si, kolik těch kluků za tu jeho éru dokázala Plzeň podepsat do NHL a jaká mají čísla," říká dnešní expert Oneplay Sport a bývalý plzeňský hráč Radek Duda.
Přesilovka jako ozdoba
Co se daří, jsou přesilovky. Plzeň s využitím 21,21 % patří mezi jediné tři týmy, které dokážou vytěžit gól aspoň z pětiny početních výhod. Před Západočechy jsou v tomto aspektu lepší jen Pardubice a Sparta. Oproti předchozím dvěma sezonám (17,10 % a 16,99 %) je to navýšení úspěšnosti o více než čtyři procenta.
Zásluhu na tom má zejména aktuální mozek přesilovek Petr Zámorský (6+7) i finské duo Ville Lajunen (3+8) a Ville Petman (3+3). Šest gólů v početní výhodě dal Adam Měchura. Jandač ale točí ve speciálních formacích více hráčů, prosadit se umí i Christophe Lalancette či Dominik Simon.
"A teď se ještě vrátí Kristians Rubins, budou ještě silnější," připomíná Duda lotyšského beka, který měl loni v přesilovkách bilanci (2+10). Naděje, že se ještě v aktuálním ročníku zapojí do hry, existují. Vždyť figuruje na olympijské soupisce pro hry v Miláně.
Petman brothers
Import z Finska do extraligy není žádnou novou věcí, už v předchozích sezonách také Plzeň přivedla do týmu několik posil. Aleksi Rekonen, Aleksi Laakso či Markus Nenonen však byli borci okolo třicítky nebo po ní. I dnes působí v kabině finský matador, zadákovi Lajunenovi je už 37 let.
Jenže kromě něj se dnes Indiáni mohou spolehnout i na bratrskou dvojici Villeho (25) a Mikka (24) Petmanovy. Sourozenci z Lappeenranty jsou borci v produktivním věku a opravdu bratři, jak se patří. "Tihle dva ještě nedošli do těch nejlepších let. Topový útočník se bere okolo 26-27 let. Ale ano, ti kluci jsou hladoví, platní, pro soupeře nepříjemní. Celkově Plzeň vsadila na hodně mladé kluky a hrají rychlý hokej," hodnotí Duda.
Jeden je pravák, druhý levák, jsou zvyklí hrát spolu v jedné lajně. V minulé sezoně dotáhli SaiPu až do finále finské Liigy, kde padli až v rozhodujícím sedmém zápase.
Pro staršího Villeho, který byl dokonce kapitánem týmu, to byla druhá prohraná finálová série v posledních třech letech. V sezoně 2022/23 smolně prohrál v dresu týmu Coachella Valley Firebirds finále zámořské AHL, Calder Cup mu utekl po gólu v prodloužení v sedmém zápase… Po těchto zkušenostech prostě Ville musí prohry nesnášet.
Ani jeden hráč v mínusu
To, co zdobí plzeňský tým jako celek, je pracovitost a obětavost. Při pohledu do statistik zjistíte, že Západočeši jako jediní z celého extraligového pole nemají jediného hráče, který by byl v hodnocení vstřelených a obdržených gólů v mínusu. Plzeň prostě nemá v týmu žádný slabý kus. I proto je týmově v čele hodnocení populárního Radegast Indexu.
"Pro mě je Plzeň nejvíc nejnepříjemnější soupeř do play off. Ti kluci před sezonou asi ani netušili, jak můžou být dobří. Chtěli být možná někde kolem osmého místa. Jenže hokeji ve světě dneska vládnou ti sportovní hajzlíci. Tvrďák, který umí hrát hokej, je nedoceněné zboží. Doba je měkká, hráči jsou pohodlní a nikdo si nechce špinit ruce. Ale když se podíváte na Plzeň, tak tam s tímhle nemají problém," soudí Duda.
Indiáni jsou v aktuální sezoně nejlepším týmem na venkovních hřištích. "Pokud chceš titul, tak musíš vyhrávat i venku. A pokud si Plzeň zlepší i domácí statistiku, kde hrají jakob pod tlakem, tak se může stát cokoli," naznačuje hokejový expert šance Západočechů.
Jak je důležité míti Filipa
Další dílek do úspěšného soukolí se dá parafrázovat názvem divadelní hry Oscara Wildeho. Plzeň jednoho takového před startem sezony našla. Matyáš Filip se sice narodil a první krůčky na ledě dělal v Jindřichově Hradci. Pak byl ale 11 let hráčem Kladna a zahrál si i po boku legendárního Jaromíra Jágra. "Ne každému se to poštěstí a já jsem za to vděčný. Některé rady jsem si vzal k srdci a používám je doteď, některé jsem si musel přizpůsobit vlastní hře," vyprávěl Filip při svém příchodu do Plzně.
Zjevně mu škola čísla 68 prospěla. Ani v jedné z předchozích čtyř sezon se nedostal přes 10 gólů. Nyní, už v novém působišti, se vyhoupl do čela týmové produktivity a 12 zápasů před koncem dal už 13 branek (a 12 asistencí).
Pamětníci titulu
Při pohledu na soupisku zaujme plzeňské fandy stále ještě solidní seznam pamětníků titulu z roku 2013. Nejvýraznějším jménem je logicky Jakub Jeřábek. Trojnásobný český mistr i vítěz Stanley Cupu si zahrál za tři různé kluby v NHL a naposledy působil v Třinci. Tento výjimečný obránce, se ale po téměř 10 letech v různých destinacích vrátil domů. Jan Schleiss, jenž byl ve zlaté sezoně teenagerem, mu logicky předal kapitánské céčko. O obětavosti plzeňského patriota Jeřábka svědčí i to, že necelý měsíc po operaci slepého střeva už byl zase na ledě a zmeškal jen osm zápasů.
Titul z roku 2013 pamatuje i Jakub Lev, který ve svých 35 letech ochotně nastupuje i ve čtvrté formaci. Na střídačce týmu je pravou rukou trenéra Jandače bývalý výjimečný forvard Václav Pletka a již zmíněný trenér gólmanů Pejchar. I ti zvedali v roce 2013 nad hlavu mistrovský pohár.
Rozdíly samozřejmě existují, tehdejší Plzeň byla tehdy velmi ofenzivní tým s řadou výjimečných individualit (Milan Gulaš, Jan Kovář, Martin Straka, Tomáš Vlasák), ale v základní části skončila až na třetí příčce. Letošní celek má trochu jinou filozofii. Zápasy ale umí vyhrávat a v průměru získává víc bodů než ten mistrovský.
"Z mého pohledu se nejvíce podepisuje na současném postavení Plzně osoba trenéra. Josef Jandač si sám vybírá a oslovuje hráče, a to nedělá každý. V tom je mi Jandač opravdu hodně sympatický. Vím, že třeba oslovil a získal Michala Teplého. Stejně tak jeho asistent Václav Pletka se také dokáže ptát na hráče a mluví s nimi. Ta komunikace je prostě hodně důležitá a hráči pak ty pokyny daleko víc vnímají a plní," říká Duda.
Na začátku sezony sázkové kanceláře dávaly Plzni šanci 50:1, tedy za vsazenou stokorunu by se v případě titulu vyplácelo 5000 Kč. Dnes už kurz klesl na méně než třetinu, aktuálně by za trefení plzeňského zlata bylo "jen" 1500 Kč.