O kouzlu trenéra Motáka
"Je to takové gentlemanství. Nejvíc ho zdobí osobní vyrovnanost, drží si grácii, tak ho podle mě i většina lidí bere, protože takový obrázek si sám o sobě vytvořil. Dřív by mě nenapadlo, že by mohl někdy trénovat národní tým, ale je to obrovský úspěch. Právě tu vyrovnanost u něj čekám i u reprezentace, bude to skoro stejné, když se bude vyhrávat nebo prohrávat."
O přístupu k hráčům
"Přišlo mi, že v Olomouci to bylo ještě takové otevřenější. Tam jsme byli schopni si sednout a bavit se tak trochu na kamarádské úrovni. V Třinci mi přišlo, že už to takové nebylo. Možná byla chyba na mé straně, ale v Třinci už to byl přece jenom větší hokejový kolos, byla tam spousta person, které si uměly říct svoje, leckdy to tam řídili víc i sami hráči. On nad nimi držel tu ruku, aby se to nezvrhlo, ale hodně tehdy naslouchal především Martinu Růžičkovi a Andreji Nestrašilovi."
Livesport Daily s Janem Jaroměřským
O defenzivním přístupu k hokeji
"Je pravda, že v Olomouci jsme často hráli nad očekávání, nikdo nám před sezonou nevěřil, ale my to vždycky nějak ubetonovali a ubojovali, žrali jsme led. Na druhou stranu mi přijde, že v Olomouci jsme hráli defenzivně už před panem Motákem. Stejně jako jsme v Třinci hráli relativně defenzivně už před jeho příchodem pod trenérem Varaďou. Myslím si, že by si asi trenéři s sebou měli nést to, co jim přinášelo největší úspěchy, tak nevím, proč by to teď měnil. Na druhou stranu bude záležet, jaké hráče si bude zvát, jaký tým si postaví."
O vlastním životě po kariéře
"Rozhodl jsem se, že půjdu do IT a budu se věnovat umělé inteligenci, protože si pořád myslím, že je to sektor, ve kterém může člověk ještě něco dokázat. S Třincem jsem zůstal pořád trochu spojený, protože spolupracujeme s Třineckými železárnami, velké věci s moderními technologiemi. Zároveň chystám aplikaci, která by kloubila víc trenérů dohromady a která bude poháněná nejmodernějšími technologiemi. Bude primárně pro děti, které jsou na mobilu pořád, aby si mohly sáhnout na psychologa, aby si mohly nechat poradit, jak mají trénovat, jaký si mají koupit protein, protože se v tom sám taky kolikrát ztrácím."
O finanční realitě extraligového hráče
"Přemýšlel jsem o budoucnosti už během kariéry, protože tohle je velký strašák. Ten přechod mezi světem extraligového hráče, kdy je o vás postaráno, a tím běžným, je obrovský. Období bezprostředně po konci je hodně zvláštní a já jsem rozhodně neměl vyděláno na život, mám rodinu, tři děti, takže zdaleka to nebylo tak, že bych měl vystaráno na celý život. Naštěstí jsem byl podnikavý už dřív, takže jsem občas koupil pozemek, někde nějaký dům, takže samozřejmě, že to, co dělám teď, je i z důvodu finanční potřeby, protože jsem neměl vyděláno tak, že jsem mohl jen zainvestovat, a teď se jenom bavit. Musím se otáčet, abych po kariéře rodinu uživil."