Fonseca přiznal, že účast ve druhém týdnu grandslamu je pro něj novou zkušeností. "Cítím se dobře. Všechno je pro mě jiné, protože je to poprvé, co jsem se na grandslamu dostal tak daleko. Jít do šatny a pokaždé vidět méně hráčů je neuvěřitelné. Všechno je jiné, ale snažím se žít přítomným okamžikem a užívat si ten zážitek," řekl.
Vyjádřil se také ke své fyzické připravenosti. "Fyzicky se cítím dobře. Během dnů odpočinku se zotavuji docela dobře. Po zápasech jsem samozřejmě unavený, ale dobře spím, dobře jím, odpočívám a správně se hydratuji. Myslím, že do dalšího zápasu dorazím v dobré formě."
Za jeden z hlavních důvodů svého výkonnostního posunu označil práci odvedenou během přípravy na sezonu. "Předsezonní příprava v prosinci byla velmi těžká a hodně mi pomohla. Austrálie je dobrým příkladem situace, ve které jsem se tehdy nacházel. Přijel jsem téměř bez zápasového rytmu. Třináct dní jsem stál a před hraním jsem sotva dva dny trénoval. Možná to nebylo nejlepší rozhodnutí hrát v těchto podmínkách, ale posloužilo to jako poučná zkušenost," vysvětloval.
Fonseca porovnal také vítězství nad Novakem Djokovičem a Casperem Ruudem. "Byly to úplně jiné zápasy. Proti Djokovičovi byla výzva mnohem emocionálnější. Podmínky byly jiné, bylo mnohem větší horko a také jsem hrál proti někomu, koho si velmi vážím. Zpočátku jsem ho možná respektoval až příliš, a to se na mé hře projevilo," rozpomněl se Brazilec.
"Proti Casperovi jsem se od začátku cítil mnohem sebevědoměji. Byl jsem agresivnější, snažil jsem se rychle získat kontrolu nad výměnami. Byl to boj o to, kdo dokáže prosadit svou agresivitu jako první a kdo dokáže dominovat ve výměnách. Myslím, že od začátku se mi podařilo na něj vyvinout velký tlak a zejména v klíčových bodech jsem hrál na velmi vysoké úrovni," pokračoval.
Devatenáctiletý Brazilec ocenil také nástup nové generace hráčů. "Je fantastické vidět, jak nová generace hraje tak dobře. Není to jen Menšík nebo já. Jsou tu i hráči jako Tien, Alex Michelsen, Jódar a mnoho dalších mladých talentů. Je skvělé mít je všechny pohromadě, protože se navzájem tlačíme ke zlepšování. S Jakubem to není jiné. I díky němu je moje hra stále lepší. Vzájemně se povzbuzujeme k neustálému růstu a jsem si jistý, že nás čekají skvělé bitvy ještě mnoho let."
Na závěr se vyjádřil ke svému forhendu, který patří k jeho největším zbraním. "Je to těžká otázka. Každý hráč má svou osobnost, své údery a své silné stránky. Věřím, že jednou z mých hlavních sil je síla. Rád riskuji, chodím po úderech a hraji agresivně. Takhle hraji už od dětství," popisoval.
A dodal. "Samozřejmě, když jsem byl mladší, neměl jsem stejnou konzistenci, ale vždycky jsem rád útočil. Je to součást mé identity jako hráče. Někdy trochu blázním, někdy míč skončí v plotě a někdy minu důležité údery. Ale raději jsem i nadále agresivní a věřím svému tenisu. Toto sebevědomí mi pomohlo dostat se tak daleko," uzavřel Brazilec.