Vnímáš nějaké rozdíly mezi Atlantou a Oklahomou?
Celá organizace funguje trochu jinak. V Oklahomě bylo hodně mladých hráčů a klub hodně dbal na to, abychom se individuálně zlepšovali. Výsledky byly pro vedení až druhořadé. V Atlantě je pojetí trochu jiné, evropštější. Je tu větší tlak na výkon a na to, abychom vyhrávali. Hlavním cílem klubu je vyhrát celou NBA a tak k tomu tady každý přistupuje.
Jak jsi se s novým prostředím a pojetím basketbalu sžíval?
Je jasné, že mi to nějakou dobu trvalo, jsem ale extrémně soutěživý, takže mi je tenhle přístup bližší. Nakonec tedy nebylo tak těžké tomu přivyknout. Chci stejně jako všichni v klubu uspět v každém zápase.
Máte od vedení i nějaké krátkodobé cíle?
Vedení nám stanovilo krátkodobé cíle, abychom vyhráli každý měsíc alespoň deset zápasů a abychom neprohráli více než dva zápasy za sebou. Prostě musíme být nastaveni tak, abychom šli do každého zápasu vyhrát.
Už víš, jaká bude tvoje role v novém týmu, nebo jsi o tom s trenéry ještě neměl šanci mluvit?
Tým je tady nějakým způsobem složený a osm pozic v rotaci je v podstatě od začátku kempu jasně určených. My ostatní bojujeme o to, abychom si v týmu získali nějakou pozici. Rozumím tomu jaká je moje role a chápu, že nebudu od začátku dostávat 15 minut na zápas. Musím si svůj čas na palubovce vybojovat.
V přípravném zápase proti New Orleans Pelicans jsi dostal šanci na několika postech, vidí v tobě trenéři basketbalového univerzála?
Cení si na mě toho, že dokážu zastat více rolí. V tréninku dostávám prostor na rozehrávce i postu power forwarda, což je oproti Oklahomě, kde jsem se soustředil hlavně na bránění a trojky, příjemná změna. Chtěl bych se vypracovat v univerzálního hráče, na kterého trenér ukáže kdykoliv, kdy se týmu nebude dařit. Chtěl bych, aby se na mě trenéři mohl spolehnout v jakémkoliv zápase za jakéhokoliv stavu.
V šatně Hawks se denně potkáváš s hvězdami jako jsou Trae Young nebo Dejounte Murray, jak tě vzali?
Jsou to úplně v pohodě kluci. Sice jsou to hvězdy celé soutěže, ale jsou stále mladí, takže si máme co říct. Trae se všem snaží pomáhat a je opravdu úplně v pohodě. S Dejountem máme dokonce společné téma, protože jsme si oba prošli stejným zraněním kolene. Celkově si myslím, že tým funguje skvěle.
Jaký vztah máš s Bogdanem Bogdanovičem? Jste si jako Evropané blíž?
Bogdan po zranění zatím netrénuje, ani nehraje, takže nejsme v každodenním kontaktu. Když jsem přišel, tak mi dal nějaké rady, jak to v Atlantě funguje. Určitě jsem rád, že tu k sobě nějakého Evropana mám.
Prakticky hned po tvém přesunu do Atlanty tým odletěl na Global Games do Abú Dhabí, jak jsi si první zápasy mimo Ameriku užil?
Bylo to pro mě trochu hektické, ale byl to super zážitek. Hodně mi to pomohlo i ve vztahu s klukama, které jsme tam měl čas poznat.
Jak vaše návštěva Spojených arabských emirátů probíhala?
Měli jsme tam spoustu akcí mimo hřiště, ale v hlavní roli byl stále basket. Přijeli jsme tam nabrat herní praxi před sezonou a to se nám snad povedlo. Oba zápasy jsme vyhráli, takže si myslím, že to byl vydařený trip.
Zápasy v Abú Dhabí jsi hodně prožíval. Na lavičce jsi po každé povedené akci vstal a snažil se tým podpořit.
Chci podporovat tým i z lavičky, vím, že je to součást mé role. Je pro mě důležité žít s týmem a být jeho součástí.
Pojďme se ještě vrátit k zářijovému Eurobasketu. Myslím, že jsi svým přístupem v Praze zanechal docela silnou stopu. Vnímal jsi to taky tak?
Hrát před domácím publikem byl super zážitek. Já si to moc užil. Na zápas se Srbskem přijelo asi 30 kluků z Písku, se kterýma jsem se po zápase fotil. Celkově jsem si to moc užil.
Máš pocit, že mladým basketbalistům už můžeš něco předat?
Vnímám svou roli v tom, že můžu mladším klukům říct, že NBA nemusí být jen nesplnitelný sen, že se tam může dostat i kluk ze Strakonic jako jsem já. Snažím se mladým hráčům v Česku jít příkladem a pomoct jim v tom, aby dál šli za svým snem.
Pomohla ti první velká reprezentační akce před novou sezonou NBA?
Pomohla mi v tom, že jsem po zranění získal zápasovou praxi. Ať už přímo v zápasech, nebo v trénincích, kde jsme hráli hodně pět na pět.
Když se příště naskytne možnost reprezentovat, pojedeš?
Záleží na tom, jaká bude situace, ale pro mě je reprezentace opravdu důležitá. Vše je otázka budoucnosti, nyní se soustředím hlavně na sezonu v Atlantě.
Těšíš se v novém ročníku na něco konkrétního?
Těším se na sezonu jako takovou. Být v NBA, cestovat po Americe a hrát v krásných arénách proti nejlepším basketbalistům na světě, to je věc, na kterou se nejde netěšit. Samozřejmě to není vždycky jednoduché, ale stojí to za to.