Ke svým 45. narozeninám si Pacanda nadělil knihu, která je jeho upřímnou zpovědí. Nebojí se v ní mluvit o démonech v podobě alkoholu i gamblingu, vrací se k osudovému zranění i tomu, co následovalo bezprostředně po něm. O tom všem byla řeč i v rozhovoru pro Livesport.
O tom, proč se rozhodl napsat knížku
"Dělal jsem rozhovor pro Zbrojovku o tom, jak žiju. Myslel jsem si, že po letech, kdy už fotbalu nehraju, nebudu nikoho zajímat. Ale ohlasy na ten rozhovor byly hodně pozitivní, což mě překvapilo. A tak mě napadlo, že bych mohl vyprávět celý svůj příběh, všechno, co se za poslední roky stalo. A proto vznikla kniha."
Kompletní videorozhovor najdete na YouTube kanálu Livesportu
O tom, jak upřímný ve své zpovědi byl
"Chtěl jsem říct svou pravdu, v knížce mluvím úplně na rovinu. Spoustu let to bylo tak, že když mě někdo poznal, vysmíval se mi kvůli tomu, jak jsem dopadl. Vím, že jsem neskončil ideálně, ale bylo mi nepříjemné to každou chvíli poslouchat. Tak jsem chtěl za tím touhle knížkou udělat tečku. Dát každému šanci, ať si udělá sám obrázek."
O osudovém zranění
"V tu chvíli tam byly i slzy, lékař mi říkal, že už si nikdy nezahraju fotbal. Pak mě vezli sanitkou zpátky z nemocnice na stadion, byla to hrozná cesta. Honily se mi hlavou šílené myšlenky. Pak mě trochu uklidnil můj manažer, že sežene nejlepšího doktora a dá mě do pořádku. Ale stejně mě ten den psychicky tak zlomil… Byl to nejhorší den v mém životě."
O změně charakteru
"Trvalo to dva roky, než jsem se mohl vrátit na hřiště. A během nich jsem se charakterově totálně změnil. Do toho problémy, které přišly s větším volnem, víc jsem pil, propadal jsem hazardu… Nabalovalo se to a bylo toho tolik, že mě to psychicky zlomilo."
O zápasech po zranění
"Zažil jsem pak i zápasy, kdy jsem cítil, že to koleno nebolí, že to je dobrý. Ale vždycky stačilo, aby mi do něj někdo šťouchl, pohnulo se trochu jinak a už jsem cítil, že je zase zle. Prostě v něm ta ohybnost nebyla. Vždycky se to ozvalo a pak to zas nějakou dobu bolelo. Nebo stačilo, abych chvíli seděl na kafi po náročném tréninku a pak jsem si dvě minuty nemohl stoupnout, abych měl koleno narovnané. Každý den jsem cítil, že to je špatně."
O své aktuální situaci
"Dva roky mám stejnou práci, která mě baví, mám dlouhodobý vztah a mám život, s nímž jsem spokojený. Alkohol kontroluju, rád si pivo dám, ale už se neopíjím do němoty. A na gamblerství nemám peníze, tím je to vyřešené."
O tom, jestli knížka může někomu pomoct
"Byl bych moc rád, kdyby to někomu ze současných hráčů pomohlo, kdyby si z toho vzali ponaučení. To by bylo skvělé! Ale někdo si určitě řekne, že si za to můžu sám a že se ho to netýká, pojede si dál podle svého. Je na každém, co si z mého příběhu vezme."