15. července 1930, Francie – Argentina 0:1
Vůbec první vzájemné měření sil v historii. V uruguayském Montevideu se v duelu základní skupiny radovali pozdější vicemistři světa. Ovšem za hodně kontroverzních okolností. Nejenže Evropané čelili místy brutální hře soupeře a vzhledem k tomu, že se v té době ještě nestřídalo, už po 20 minutách jim zbylo jen devět zdravých hráčů.
Argentinci nejdřív téměř okamžitě po výkopu zranili Luciena Laurenta (autora vůbec první branky v historii MS) a pak i gólmana Thépota. Laurent pak po zbytek zápasu na trávníku kulhal s pochroumaným kotníkem. Francouzi i tak odolávali až do 81. minuty, pak ovšem udělali při přímém kopu velkou chybu. Obránci ve zdi clonili Thépotovi ve výhledu a střílejícímu Luisi Montimu hodně usnadnili práci.
Do historie se ovšem nejvíc zapsal závěr zápasu. Brazilský rozhodčí Almeida Rego totiž krátce po argentinském gólu utkání ukončil, přestože do konce zbývalo ještě šest minut. A především v okamžiku, kdy šel Francouz Langiller sám na branku. Protesty poškozených nezabraly, pomohlo až to, že na hřiště vtrhli uruguayští fanoušci a Rega musela ochránit policie. Sudí pak šest minut nechal dohrát, někteří Francouzi se už mezitím stačili osprchovat. Vyrovnat už nestihli…
6. června 1978, Argentina – Francie 2:1
Znovu se oba soupeři potkali na jihoamerickém kontinentu, dokonce přímo v Buenos Aires. Francie tehdy v utkání o postup ze skupiny potřebovala zvítězit, jenže švýcarský rozhodčí Dubach byl proti. Nejdřív Platinimu a spol. upřel jasnou penaltu a jeden z Francouzů později vypověděl, že slyšel Dubacha, jak domlouvá faulujícímu Passarellovi, ať si dává pozor, že příště už bude muset takový zákrok odpískat.
Krátce před přestávkou naopak nařídil nesmyslný pokutový kop na druhé straně, když míč trefil padajícího Trésora do ruky. Platini sice po hodině hry v krásném, útočném duelu vyrovnal, nicméně poslední slovo měl domácí Luque. Právě jemu podle jeho slov vyhrožoval před zápasem jeden ze zástupců vládnoucí junty, která dva roky před šampionátem násilně svrhla demokratickou vládu, že se nachází s týmem ve skupině smrti. Ještě ten den byl bratr Luqueho blízkého kamaráda nalezen mrtvý v řece s nohama v betonu…
Argentinci nakonec dokráčeli ke zlatu, ovšem mnozí zpochybňují způsob, jakým se to stalo. Spekulovalo se o tom, že celý šampionát za tichého přihlížení FIFA režíroval vojenský režim a rozhodčí byli uplacení. Pro Francii je to dodnes zatím poslední porážka od jihoamerického týmu na mistrovství světa.
30. června 2018, Francie – Argentina 4:3
Sedmigólová show v Kazani. Strhující osmifinále vstoupilo do zlaté pokladnice historie světových šampionátů. Argentinu cestou na turnaj provázely spekulace o tom, že hráči mají rozepře s koučem Sampaolim, Messiho nevyjímaje. Remíza s Islandem, debakl s Chorvaty 0:3 a postup ze skupiny s odřenýma ušima tyto hlasy jen potvrzovaly.
Proti Francii si bílomodří obránci vůbec nevěděli rady s Mbappého rychlostí. Francouzský mladík si nejdřív vykoledoval penaltu a když Argentina skóre otočila a Pavard vyrovnal, rozhodl úchvatnou podívanou dvěma trefami během čtyř minut. A stal se od Pelého prvním teenagerem, jemuž se na světovém šampionátu povedlo vsítit v jednom utkání alespoň dva góly. A Argentinci poprvé v historii MS prohráli, i když vstřelili tři góly.
Vítězové, kteří byli během turnaje kritizováni za to, že hrají nudně, přitom vyslali na jejich branku přesně jen čtyři míče. Mbappé úplně zastínil Messiho, jenž po zápase opustil trávník jako první z Argentinců, s hlavou svěšenou. Statistikové tehdy připomínali, že stále čeká na svou první trefu v play off mundialu (v té době to činilo 756 hry). To už se Messimu nyní v Kataru povedlo změnit. Ještě připomínka: z francouzského vítězného týmu přijelo letos obhajovat zlato jen sedm hráčů do pole, všichni z nich však patří do základní sestavy.