Celkem Světová atletika zlatým medailistům z Paříže vyplatí 2,4 milionu dolarů (asi 56 milionů korun). "Sice je nemožné vyčíslit peněžní hodnotu olympijské medaile nebo odhodlání a koncentrace, kterou vyžaduje samotná reprezentace své země na olympijských hrách, ale myslím si, že je důležité někde začít a zajistit, že část příjmů, které vygenerují naši sportovci na olympijských hrách, se vrátí těm, kteří dělají z olympiády globální divadlo," uvedl prezident Světové atletiky Sebastian Coe.
Novinku považuje za pokračování cesty, která začala v roce 2015. Světová atletika od té doby vrací do sportu všechny příjmy od Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Začala s olympijskými dividendami vyplácenými členským federacím, které si aktuálně nad rámec běžných grantů rozdělují pět milionů dolarů (téměř 117 milionů korun).
Prémie pro vítěze olympijských atletických závodů a soutěží jsou nižší než na loňském MS v Budapešti, kde každý šampion inkasoval 70 tisíc dolarů (1,6 milionu korun). Od olympijských her 2028 v Los Angeles plánuje Světová atletika prémie rozšířit, odměnu dostanou i závodníci a závodnice na stříbrné a bronzové pozici. Přesné částky pro tyto hry zveřejní později.
Moderní olympijské hry vznikly jako akce výhradně pro amatérské sportovce. Proti profesionalizaci olympioniků tvrdě vystupoval Avery Brundage, jenž byl prezidentem MOV v letech 1952 až 1972. Oficiálně účast profesionálů pod pěti kruhy posvětil až Juan Antonio Samaranch na přelomu 80. a 90. let minulého století. MOV dodnes nevyplácí olympionikům odměny. Medailisté včetně těch českých ale prémie zpravidla dostávají od svých vlád, národních sportovních svazů nebo sponzorů.