Tři cenné kovy. Dva ze štafet a jeden z individuálního závodu. Taková je bilance českého biatlonového týmu v uplynulé sezoně. Řečí čísel v podobě Poháru národů, kde se sčítají body všech závodníků v závodech Světového poháru a olympijských her, je český biatlon šestým nejlepším týmem světa.
Všechny tři medailové závody mají jeden společný prvek. U všech byla Tereza Voborníková. Dvakrát jako stabilní článek štafety, kdy připravovala pozice pro finiš svých kolegů. Jednou jako osamocená závodnice, která si dala dárek v parádní sezoně v podobě bronzu z olympijských her v závodu s hromadným startem.
Biatlonistka z Vrchlabí udělala oproti minulé sezoně další progres a už pět let v řadě pravidelně stoupá žebříčkem nahoru. Celkové 12. místo ve Světovém poháru žen bylo výsledkem velmi kvalitní a stabilní střelby (88,5 % úspěšnosti) a její nejlepší běžecké sezony v kariéře – ač byla v průměru až 34. nejrychlejší lyžařkou startovního pole.
"Ale ten největší faktor, který se nyní může projevit, je v tom, že se přestane bát role jedné z favoritek. Na konci sezony byl vidět ten efekt sebevědomí, který získala na olympiádě. Prostě už se neotáčí za sebe a věří si, že svou pozici uhájí," říká expert České televize a bývalý závodník Vlastimil Vávra mladší.
Střídání stráží
Voborníková vystřídala na postu jedničky českého ženského biatlonu Markétu Davidovou, která sice do sezony vstoupila báječným finišem s bronzovou štafetou v Östersundu, následně ale končila v slzách po dalších problémech s vyhřezlou ploténkou.
Potěšily ale i výkony Lucie Charvátové a Terezy Vinklárkové. První jmenovaná výrazně zapracovala na snížení času na střelnici, druhá měla zase při stabilních výsledcích střelby lepší běžecké časy. U obou se přitom mluvilo i o blížícím se konci kariéry. "Ale myslím, že Lucka Charvátová zdaleka končit nemusí. Stále má skvělou běžeckou výkonnost a ten vysoký standard ji drží mezi elitou," vnímá Vávra.
PSALI JSME: Charvátová nejlepší z biatlonistek? Progres přišel na střelnici, pálí o 12 % přesněji
Michale, nekonči
Tolik pozitiv se bohužel nenašlo u mužského týmu. Krok se světovou konkurencí drželi jen dva borci: Michal Krčmář a Vítězslav Hornig. "Ale na konci sezony byla vidět zlepšení Mikuláše Karlíka i Tomáše Mikyksy. Doufám, že se to přetaví v motivaci, aby na sobě pracovali a stabilizovali výkony," přeje si Vlastimil Vávra mladší.
Krčmář přitom naznačoval, že olympiádou v Miláně možná jeho kariéra skončí. Nikdo by se nemohl divit, vždyť ve svých 35 letech je jedním nejstarších biatlonistů celého startovního pole. Jenže rozdílovým faktorem je jeho srdce a schopnost finišovat.
I díky němu bralo Česko bronz na domácím podniku Světového poháru. Právě jeho báječný spurt v cílové rovince znovu rozvášnil fanoušky, kteří nad biatlonovou reprezentací v minulých sezonách pomalu lámali hůl.
"Pořád cítí, že týmu má stále co dát. Pořád jezdí na špičce. Otázka je, jak k tomu ostatní přistoupí. Zda ty jeho výkony vezmou jako motivaci a zda se budou snažit dělat věci, či přemýšlet nad nimi jako on," vysvětluje biatlonový expert.
Progres ve střelbě i u lyží
Klíčem k úspěšnosti celého českého biatlonového týmu byly dva faktory. Tím prvním je zaměření na rychlost střelby. Jen v sezoně 2013/14 strávila česká biatlonová reprezentace na střelnici méně času - v průměru 36 sekund na položku. Letos to bylo 36,6. Rapidně se zrychlila zejména položka ve stoje, kde nyní Češi byli v průměru jen 34,7 vteřiny.
"Právě tady svět začal Česku v minulých letech ujíždět. Vím, že trenéři i sportovci o tom hodně mluvili, ale strašně dlouho se to zdráhali použít. Věděli, že zvýšením rychlosti dojde ke snížení přesnosti. Ale tréninkem a různými cvičeními, se trendu dokázali přiblížit a na závodech už se to začalo projevovat. Nejvíc je to vidět na Michalovi Krčmářovi, který trávil běžně na střelnici 30-35 sekund a dnes je schopný dát ležku do třiceti a stojku do 25 vteřin," říká Vávra.
Druhým faktorem byly rychlejší běžecké časy. Zde Češi zaznamenali třetí nejlepší běžeckou sezonu za posledních 20 let. "Myslím, že kromě dobrého tréninku hrály roli i lyže, které ve většině závodů byly připraveny líp, než bývaly dřív. Krčmář i Karlík se přesunuli k Fischeru a svou roli hrálo i to, že v servisním týmu byl člověk opravdu úzce spjatý s touto značkou, tudíž měl obrovské zkušenosti," dodává Vávra.
Nová sezona začne opět až na konci listopadu, tentokrát ve finském Kontiolahti a její vrchom by mělo být v průběhu února 2027 mistrovství světa v estonském Otepää. Domácí podnik ve Vysočina aréně v Novém Městě na Moravě se uskuteční mezi 19. a 24. lednem.