Největší český svátek dostihového sportu se tradičně koná druhou říjnovou neděli. Velká pardubická letos napíše už svou 135. edici. Přinese jednu relativně výraznou změnu. Start závodu bude posunutý o půl hodiny. A půjde i o vyrovnání rekordu ikonického žokeje Josefa Váni, který slavný dostih vyhrál osmkrát.
Na rekord absolutní legendy Velké pardubické bude letos znovu útočit Jan Faltejsek, který má na kontě již sedm vítězství a to s pěti různými koňmi. Faltejsek se přiblížil Váňovi v loňském ročníku, který skončil unikátně triumfem dvou koní. Ani fotofiniš nerozsoudil boj mezi ním a Jaroslavem Myškou, jenž vedl Sexy Lorda. Faltejsek byl loni v sedle Godfreye, ten ale letos kvůli zranění na start nemůže. Úspěšný žokej se pokusí dorovnat Váňu s osmiletým valachem High on the Sky.
Kromě Godfreye bude na startu chybět i vítěz z roku 2023 Sacamiro, který sice úspěšně zvládl kvalifikaci, ale rovněž kvůli drobnému zranění Velkou pardubickou neabsolvuje. Největším favoritem závodu tak budou vedle Sexy Lorda také Chelmsford a Stumptown.
Posunutý start závodu
Již 135. Velká pardubická se uskuteční v neděli 12. října na pardubickém závodišti. Start hlavního závodu je naplánován na 15:30, což je změna oproti tradici. Důvodem je to, že na obávané překážce Taxisově příkopu zapadající slunce vytvářelo stín, který byl pro koně pokynem k odskoku. Organizátoři společně s jezdci se snaží udělat závod co nejbezpečnější. Dříve býval start až po 16. hodině.
Startovní listina Velké pardubické 2025
Na Velké pardubické mohou startovat šestiletí a starší koně, kteří v daném roce absolvovali nejméně jeden kvalifikační dostih na pardubické dráze a umístili se do 5. místa, nebo dokončili dostih s odstupem maximálně 20 vteřin za vítězem. Splnění kvalifikace je možné na steeplechase cross country o délce nejméně 4800 metrů v Irsku, Anglii, Francii či Itálii. Poslední vítěz má právo startovat bez kvalifikace.
Do letošního ročníku se kvalifikovalo zatím 24 koní, startovní listina ale po odhláškách nakonec čítá jen 15 dvojic.
Doposud nejpočetněji obsazený závod se jel v roce 1990, kdy při jubilejním 100. ročníku bylo na startu 29 koní. Jen 11 ale závod dokončilo. Loni startovalo 16 koní a do cíle dojelo 10.
Kde sledovat Velkou pardubickou 2025
Přímý přenos celého mítinku zprostředkuje českému publiku ČT Sport, začátek vysílání je ve 12 hodin a jeho součástí jsou i studia, reportáže z paddocku a přenos všech závodů dostihového odpoledne.
Prize money na Velké pardubické
Vítězný tým bere dva miliony, druhý v pořadí získá 1,1 milionu. Celkem se mezi nejlepších sedm rozdělí pět milionů korun (2000000 - 1100000 - 700000 - 500000 - 350000 - 200000 - 150000).
Vítězové Velké pardubické
Symbolem Velké pardubické je žokej Josef Váňa, který slavný závod vyhrál celkem osmkrát. Poprvé startoval v roce 1985 v sedle Paramona, svou poslední (a v pořadí 27.) nedokončil. V roce 2013 došel po pádu ze sedla Tiumena do cíle pěšky. Váňa dalších 10 triumfů přidal jako trenér vítězného koně.
Na záda dýchá Váňovi již zmiňovaný Jan Faltejsek, čtyřikrát pak vyhráli Pardubickou Václav Chaloupka a Peter Gehm.
Přehled vítězů Velké pardubické:
8x Josef Váňa (1987, 1988, 1989, 1991 Železník, 1997 Vronsky, 2009, 2010, 2011 Tiumen)
7× Jan Faltejsek (2012, 2013, 2014 Orphee des Blins, 2016 Charme Look, 2018 Tzigane du Berlais, 2023 Sacamiro, 2024 Godfrey)
4× Václav Chaloupka (1969, 1971, 1972 Korok, 1977 Václav) a Peter Gehm (2001 Chalco, 2002 Maskul, 2003, 2004 Registana)
3× Hector Baltazzi (1881, 1883 Victoria, 1887 Woodman), Richard Fletcher (1886 Hanno, 1889 Parisis, 1891 Lady Anne), Edward Geoghegan (1894, 1896 Lady Anne, 1897 Magyarad), Thomas Buckenham (1899 Slava, 1900 Magyarad, 1904 Dennis), Pavel Liebich (1981, 1982, 1983 Sagar), Zdeněk Matysík (1998, 1999, 2000 Peruán), Josef Bartoš (2006 Decent Fellow, 2008 Sixteen, 2019 Theophilos).
Nejúspěšnější koně
Legendou Velké pardubické se stal díky čtyřem vítězstvím Železník, který v mezidobí let 1987 a 1991 vyhrál závod čtyřikrát a pokaždé s Josefem Váňou v sedle. Valach, kterého připravoval trenér Čestmír Olehla, stratoval v závodu osmkrát a polovinu startů přetavil v triumfy.
Tři vítězství má na kontě dalších osm koní: Brigand (1875, 1877, 1878), Lady Anne (1891, 1894, 1896), Epigraf (1957, 1958, 1959), Korok (1969, 1971, 1972), Sagar (1981, 1982, 1983), Peruán (1998, 1999, 2000), Tiumen (2009, 2010, 2011) a Orphee des Blins (2012, 2013, 2014).
Ženy na startu
V roce 1937 vyhrála pardubickou steeplechase Lata Brandisová s klisnou Normou. Bylo to 10 let poté, co startovala v závodu poprvé. V šedesátých letech byla pravidelnou účastnicí Eva Palyzová, která v letech 1965 a 1971 s Cavaletem a Metálem vybojovala druhá místa.
Téměř čtvrtstoletí se pokoušela o úspěšné zdolání dostihu Martina Růžičková. Ve Velké startovala několikrát v rozmezí let 1991 až 2014, ale až s Rubínem při svém posledním startu projela cílem a sdělila, že konečně už může umřít. Růžičková je dodnes poslední ženou, která závod dokončila.
Posledními dvěma ženami na startu byly Veronika Škvařilová-Řezáčová v sedle hnědáka All Scatera v roce 2020 a loni Lenka Neprašová na Her Himovi. Ani jedna z nich ale do cíle nedojela. Celkem v závodu startovalo v celé jeho historii jen 9 žen.
Kurs trati
Velká pardubická byla inspirována anglickou Grand National a délka závodu 6900 metrů a 30 překážek jsou velmi podobné, jako klání na závodišti Aintree v Liverpoolu.
Kultovní překážky
Velkou pardubickou proslavil Taxisův příkop, který je již čtvrtou překážkou závodu a koně na něj najíždí po pravotočivé zatáčce plní sil. Proutěná překážka je 160 centimetrů vysoká a 180 metrů dlouhá, od jejího úpatí po konec příkopu je to 5,8 metru. Pod překážkou je příkop hluboký jeden metr.
Ihned po Taxisu následuje Irská lavice, což je specifický val se dvěma malými příkopy. Záludnost překážky je v tom, že koně někdy chtějí tento val skákat, což vzhledem k velikosti není možné. Také se po ní špatně sestupuje, neboť koně za lavici nevidí.
Překážkou číslo 27 je Havlův skok, který je koncipován podobně jako taxisův příkop - tedy proutěná překážka s následným příkopem. Je však daleko menší (pouze 1,4 metru výška a 2,5 metru příkop). Koně jej však zdolávají v závěrečné fázi závodu a mají už jen málo sil.
Rekord závodu
Jen tři koně se v celé historii dokázali závod dokončit pod 9 minut. Oficiální rekord drží valach Ribelino časem 8:56,01 minuty, který se stal po dodatečné diskvalifikaci Nikase vítězem v roce 2015. Nikas zaběhl 8:55,29. Do té doby držela rekord bělka Sixteen (rok 2008) časem 8:58,99 a dodnes je nejrychlejší klisnou.