Znovu jste mohli slýchat, že by série na víc zápasů byla hodnotnější, spravedlivější a že model superfinále už je přežitý. Odpověď dala atmosféra v aréně i divácký rekord, který padl… Florbal, navzdory tomu, jakou má členskou základnu, prostě stále bojuje o přízeň médií a do nich se dostane jen díky velkým zápasům.

Ani všech 12 utkání hodně vypjatých semifinálových sérií mužské superligy nepřilákalo v součtu tolik fanoušků (8381), kolik jich navštívilo nedělní vyvrcholení sezony v největší české aréně (12.538). I proto si florbal musí svou top akci stále dál hýčkat. Pokud se hraje v kulisách, jaké nabídlo nedělní superfinále, může konkurovat nej sportům. V Česku byl o víkendu druhou nejnavštěvovanější událostí po fotbalovém derby Sparty se Slavií, a to vrcholily boje o finále hokejové extraligy a Praha hostila Final Four basketbalistek…

Florbal by měl ovšem ještě podobné události přidat. Třeba daleko blíž představit publiku českou reprezentaci. Ta zřejmě nebude hrát v domácím prostředí v nejbližším roce ani jedno utkání…

Přehled návštěvnosti Superfinále:

2012 7877 (O2 arena, Praha)

2013 10.451 (O2 arena, Praha)

2014 9659 (O2 arena, Praha)

2015 11.073 (O2 arena, Praha)

2016 12.144 (O2 arena, Praha)

2017 11.237 (O2 arena, Praha)

2018 8191 (Ostravar aréna, Ostrava)

2019 8564 (Ostravar aréna, Ostrava)

2020 nehráno kvůli pandemii covidu

2021 525 (UNYP arena,Praha)

2022 10.865 (O2 arena, Praha)

2023 12.538 (O2 arena, Praha)

Rozzářila se hvězda

Co se letošnímu superfinále skvěle podařilo, dokázalo potvrdit velkou hvězdu. O talentu a schopnostech Dominiky Buczekové se vědělo. Polská útočnice přišla do Vítkovic už před pěti lety a začínala v juniorském týmu. Rok od roku byla lepší a lepší a jedním z klíčových momentů, díky nimž dospěla, byla loňská semifinálová série s FBC Ostrava. V jednom z vypjatých momentů stáhla protihráčku za cop a dostala disciplinární trest. Sezona pro ni skončila a Vítkovice tehdy potupně prohrály s městským rivalem 0:4 na zápasy.

Tentokrát mohla vše napravit proti stejnému soupeři ve finále a povedlo se jí to dokonale. Obhájkyním trofeje dala tři góly, každý jiný, každý důležitý. A když šlo do tuhého a náskok jejího týmu se ztenčil na jediný gól, vybojovala rozhodující trefu pro svou spoluhráčku. Buczeková svou misi splnila. V úžasné kulise jako poděkování za pět let v klubu vystřelila zlato a mohla se rozloučit. Odchází do SSL, nejlepší ligy světa. Je jí teprve 21 let a má předpoklady stát se jednou z nejlepších hráček světa.

Superfinále vyhrává tým

Dramatičností i diváckým zážitkem se vydařilo také mužské superfinále. Rivalita mezi Tatranem a Vítkovicemi je léta velmi silná a také nejčerstvější boj o zlato do kroniky vzájemných setkání napsal velmi emotivní příběh. Tatran nakonec nedovedl k titulu jeho hlavní lídr Marek Beneš, který se v krizových momentech nacházel v péči lékařů. Práci za něj nakonec udělali spoluhráči. Bylo to ale symbolické. 

Superfinále většinou rozhodují výkony celého týmu. I díky tomuto faktoru byly Vítkovice opravdu hodně blízko zisku trofeje. To, jak se dokázaly připravit a vzdorovat favoritovi, bylo působivé. A Tatran nakonec byl také rád za to, že jeho tým není jen Beneš. Rozhodující gól padl v prodloužení, dal ho Matěj Havlas a pro Střešovice byl úlevou.

Celou sezonu, ne-li dvě, byly nejlepším týmem v Česku. Loni v superfinále padl Tatran v prodloužení. Tentokrát přišlo vykoupení. Opět v přidaném čase. A že to bylo drama? Tak to má být. Zlatý gól prostě chutná nejvíc…