Bylo znát, jak se mu ulevilo. Řezníček napálil míč doprostřed branky a balon se zastavil až v síti. "Před tou penaltou jsem měl nahnáno. Mám zkušenosti, kdo jiný by si měl míč vzít,“ líčil a hlavou mu jistě blesklo, jak při penaltě selhal ještě v dresu Zbrojovky ve druhé lize a pak se poroučel z klubu.
V klíčové chvíli, kdy šlo o udržení v nejvyšší soutěži, ale našel odvahu a postavil si balon na penaltový puntík. "Teď už to ze mě spadlo, ale nervozita byla. Šlo o poslední penaltu o všechno. Zavřel jsem oči a narval to doprostřed,“ hlásil kanonýr.
Trenérský tým exekutory pokutových kopů vybral, samotní hráči si pak určili pořadí. "Odsunul jsem se dozadu,“ přiznal hrdina týmu z Julisky, kterého spoluhráči po utkání vyhazovali do vzduchu. "Byl to super pocit. Jsme dobrá parta, od kluků to bylo hezké,“ smál se.
Fanoušci od něj po utkání chtěli dres, další lidé mu děkovali. "Jsem moc rád, že jsme to zvládli,“ oddechl si. To, že zahajoval zápasy na lavičce, přijal, ale pochopitelně se mu to nelíbilo. "Trenér se rozhodl, to je jeho věc. Šel jsem do zápasu s nějakou rolí a ověřil si, že to ještě hrát můžu. Jsem rád i za tu šanci,“ dodal.