Předně je důležité říct, co přesně Lukáš Kalvach do plzeňského schématu přinášel a proč byl pro trenéry klíčovou postavou. V zápasech plnil roli šestky, která režírovala, co se bude na place dít.
Pohledem dat měl Kalvach dominantní roli. Více doteků s míčem než člen širšího reprezentačního kádru (72,3) v průměru na zápas měli už jen stopeři Václav Jemelka a Sampson Dweh. Když bylo potřeba, vzal si balon Kalvach a téměř vždy si věděl rady.
Navíc měl přidanou hodnotu ve vytváření šancí díky své nápaditosti. Uměl to ze standardních situací, které v Plzni zahrával, ale také z otevřené hry. To všechno z pozice, která byla zakořeněná v prostoru před stopery a kolem něj kmitali po celém hřišti Lukáš Červ a Pavel Šulc. Byl to trojúhelník, který fungoval, měl velkou kombinační sílu, ale zároveň i pracovitost.
Jenže dva ze tří členů v létě klub opustili a začalo hledání, která trvá dodnes. Přímou náhradou se dosud nikdo nestal. Jako by nikdo nedokázal splnit nároky, které Kalvach ve Štruncových sadech nastolil.
Letní posila Adrian Zeljkovič v ligových zápasech spíš dostřídává. Červ sice obsáhne velký prostor a vyčistí střed pole, ale v kolonce kreativita si rovněž s Kalvachem nezadá. Zatímco bývalý parťák uměl v minulé sezoně v průměru na zápas vytvořit dvě velké šance a z toho jednu ze hry, Červ ani v jednom nepřesáhne hodnotu 0,7.
V případě Tomáše Ladry v Plzni brzy pochopili, že je mnohem více ofenzivnějším typem záložníka a experimenty na osmičce si s ním mohou dovolit jen v zápasech, kdy dopředu tuší abnormální dominanci.
Takové utkání dnes večer na Letné hrát spíš nebudou. Jeden z posledních nápadů trenéra Miroslava Koubka přišel o víkendu proti Olomouci, když do středu pole k Červovi poslal Cheicka Souarého. Fotbalistu, který běžně nastupuje na kraji a jeho přirozeným postem je wingbek.
"Vypadli nám hráči ze středu zálohy, museli jsme tam použít Souarého. Abychom byli kreativní a ofenzivní, nechtěl jsem to poskládat z defenzivních hráčů," vysvětlil plzeňský trenér své rozhodnutí.
Nezastíral, že i jeho spolupracovníci na něj koukali, jako by spadl z Marsu. "Kolegové si mysleli, že je to příliš velké riziko, že jsem možná crazy. Ale šel jsem do toho. Věřím mu, on je fotbalista, pokud je na míči, bude vždycky dobrý v jakémkoliv prostoru," stál si za svým Koubek.
Souaré uprostřed pole opravdu přinesl týmu velkou dávku kreativity a přehledu. Byl to on, kdo rozjel jedinou gólovou akci zápasu, když šikovně přiťuknul balon Rafiu Durosinmimu. Obecně byl výkon francouzského záložníka příjemným překvapením.
Na druhou stranu z pohledu statistik nebyl 23letý univerzál, jenž přišel do Plzně z Vyškova a kdysi působil v Olympique Marseille, až tolik prověřený. Olomouc byla od 58. minuty v deseti a Souaré za 79 minut na hřišti podstoupil jediný souboj, který navíc prohrál. Co se tedy týká defenzivních dat uprostřed zálohy, je to v jeho případě velká neznámá.
Jestliže má dostat důvěru i na Letné, půjde o křest ohněm, jelikož se dá očekávat mnohem intenzivnější a soubojový zápas. Koubek navíc řeší dilema, zda by Souarého díky jeho dynamice a práci na lajně nepotřeboval spíš zpátky na wingbekovi.
Ve výstavbě hry (v dominantní Kalvachově roli) se k balonu Souaré proti Sigmě dostal celkem 42krát a vedle hrající Červ 50krát. A to i přesto, že Viktoria měla početní převahu. Jinými slovy ani jeden z nich vyloženě nepřevzal dirigentskou úlohu.
Když se podíváme na celou věc ze širší perspektivy, tak v průběhu dosavadního ročníku Chance Ligy se Kalvachově průměrné hodnotě z minulé sezony (72,3) za devět odehraných zápasů přiblížil jen Červ, který v 5. kole při prohře s Duklou měl 87 doteků s míčem. Nad hodnotu alespoň 60 doteků s balonem se z plzeňských středních záložníků dostal už jen Matěj Valenta.
Jak velký kráter za sebou Kalvach zanechal? Jen pro představu – v minulé sezoně se nad 60 doteků dostal 25krát a třikrát přitom překročil hranici sta doteků s míčem za zápas.