Závěrečná dějství 30dílného maratonu FORTUNA:LIGY zastihla v největší fazoně kvartet Sparta, Slavia, Liberec a Teplice. První tři týmy nasbíraly v posledních pěti kolech 11 bodů, Teplice o bod méně. Zbytek ligy s uctivým odstupem za nimi. Zvlášť u žlutomodrých kandidátů na sestup je to překvapení. Není to totiž tak dávno, co se nacházeli na samém chvostu ligové tabulky.
Nyní jim v ní patří 14. příčka se šestibodovým náskokem na přímou sestupovou pozici. Důvod změny? V úvodu března odnesl špatnou výsledkovou sérii trenér Jiří Jarošík, na jehož místo vedení klubu dosadilo teplického patriota Zdenka Frťalu. Ačkoli se jednalo o hojně diskutovanou a kontroverzní výměnu, tým od jeho příchodu získal v sedmi utkáních 11 bodů. Víc v tomto období nahrálo v přepočtu na jeden zápas pouze šest ligových celků.
V úvodu této výsledkové série sice Teplice těžily z dobrého losu, kdy se jim do cesty postavila mužstva Brna, Pardubic nebo Českých Budějovic, zároveň si však připsaly cenné výhry nad Olomoucí a Hradcem Králové či remízu s Mladou Boleslaví. Oněch 11 bodů navíc nebylo dílem náhody. Podle metriky očekávaných bodů, která hodnotí kvalitu vytvořených i povolených střeleckých příležitostí, jich měli Severočeši nastřádat 10,3. Hlavním důvodem jejich zlepšení je především velmi dobře fungující obrana.
Po Frťalově příchodu povolují Teplice svým soupeřům pouze 1,0 očekávané branky na zápas, což je ve sledovaném období pátý nejlepší ligový výsledek. Lépe už šancím zabraňují pouze obě pražská "S", Slovácko a Mladá Boleslav. Zatímco defenzivu zvládl nový trenér zlepšit okamžitě, což byl jistě jeho prvotní cíl, rozpoznatelnou ofenzivní tvář svému týmu ještě vtisknout nestihl. Teplice si pod ním udržují pouze průměr 0,75 očekávaných branek na zápas – druhou nejnižší hodnotu v celé lize od poloviny března.
Refresh Liberce? Gólman...
Při celkovém xG v hodnotě 5,24 se Teplice trefily šestkrát. Jejich hlavním řešením ve finální třetině jsou centry, které jim sice z pohledu datové analytiky fungují dobře a vytvářejí si jejich pomocí velmi nebezpečné brankové příležitosti, problémem je ovšem nízký počet dalších způsobů, jak se do šancí dostávat.
Je sice vidět určitá snaha o kolmé přihrávky z meziprostorů s cílem dostávat míče do míst pro zpětnou přihrávku, ale aktuálně týmy nemají velký problém se na Teplice připravit. Rozhodně je však pozitivním signálem, že Severočeši nyní mohou vycházet z fungující obrany, dobré kontroly ve středu hřiště a na tyto základy navazovat zlepšením dalších herních prvků.
Svými výkony v poslední době zaujal také Liberec, který je aktuálně lídrem prostřední nadstavbové skupiny a v neděli bude chtít pod Ještědem prodloužit svou šestizápasovou sérii bez prohry v atraktivním střetnutí se Spartou. Tentokrát se ovšem, na rozdíl od Teplic, jedná o dobrou ukázku toho, že samotné výsledky toho bez znalosti potřebného kontextu o skutečném stavu týmu příliš mnoho neřeknou. Obzvláště v případě, že se jedná o takto nízký vzorek utkání.
Slovan si během oněch šesti duelů vytvořil celkem osm očekávaných branek, svůj gólový účet ve skutečnosti vylepšil o 10 přesných zásahů. Dva góly nad očekávanou hodnotou sice nejsou ničím zvláštním, ovšem výrazně větší odchylka přišla v defenzivě. V ní měl Liberec ohromné štěstí.
Ačkoli ostatním týmům povolil dohromady 12 xG, Olivier Vliegen lovil míč ze sítě pouze šestkrát. Společně se střeleckou nemohoucnosti soupeřových hráčů v tom zcela zásadní roli hrají právě výkony libereckého brankáře – sám totiž zabránil čtyřem brankám.
Je sice pravda, že většina jeho heroických zákroků přišla v utkáních s Baníkem a se Slavií, které nakonec týmu vynesly dva remízové body, docela jistě však přidaly i potřebnou porci sebevědomí pro ostatní duely, v nichž se Liberec vymanil ze skupiny o záchranu a už se v ní letos neobjeví. Což je pro tým Luboše Kozla velmi milostivý scénář, protože co do objemu a kvality povolených šancí je jeho defenziva v rámci celé sezony čtvrtá nejhorší v lize…