1
Dán Brian Priske se stal prvním koučem, který se nenarodil v Československu, jenž získal v tuzemsku titul ve fotbalové (ale i hokejové) lize. Bývalý dánský reprezentant přitom musel výrazně osvědčit umění kouče. Celkem osmkrát totiž musel sáhnout do sestavy už před přestávkou. Což je nejvíc v mistrovském celku od slávistického lodivoda Karla Jarolíma v ročníku 2007/08, jenž měnil hráče během první půle celkem devětkrát.
2,35
Tolik žlutých karet nasbírali sparťané v průměru na zápas. Celkem to činí 80 napomenutí, což je třetí nejvyšší počet této sezony za Hradcem Králové a ostravským Baníkem. Dosud bylo maximem mistrovského týmu průměr 2,13, jehož shodně dosáhly celky Sparty (2006/07) a Plzně (2017/18).
9
Tolik let čekali sparťané na titul, což je v jejich případě vůbec nejdéle v samostatné české lize. Ještě v dobách Československa je půst potkal dokonce na 17 sezon mezi lety 1967 a 1984. Pauzu ukončil až návrat legendárního kouče Václava Ježka, jenž mimochodem dovedl tým i k titulu na začátku onoho období sucha. Tehdy patřil mezi jeho svěřence táta nynějšího sportovního ředitele Jiří Rosický.
10
Tolik gólů vstřelila Sparta během sezony z penalt, tedy téměř každý osmý. Slavia měla sice dvakrát stejný počet (v sezonách 2018/19 a 2020/21), jenže potřebovala na to víc pokusů. V prvním případě 15, ve druhém 13. Sparta jen 11. Markantní podíl u ní měly pokutové kopy v závěrečné fázi sezony, kdy jich zahrávala sedm v sedmi utkáních, přičemž všechny proměnila. Během této pasáže nastřílela 15 branek, těch z puntíku tak tvořilo téměř polovinu.
12
Tolik bodů ztráceli Letenští po 14. kole na vedoucí Plzeň. Stejné manko dokázali smazat jejich předchůdci v rudém dresu v sezoně 1996/97, tenkrát jej na první Brno nabrali už v sedmém kole a byli dokonce poslední. Z opačné strany to zažili v ročníku 2011/12, kdy vedli a pozdější šampion z Liberce byl po devíti dějstvích 12 bodů za nimi. Nikdy nebyla ztráta budoucího mistra větší, tentokrát s jejím mazáním začali šampioni nejpozději v historii. Mimochodem, nyní Viktoria zaostává za Spartou o 20 bodů…
23
Tolik let (téměř na den přesně) bylo sparťanskému gólmanovi Matěji Kovářovi v den zisku titulu. Je tak druhým nejmladším gólmanem mistrovského týmu po ostravském Janu Laštůvkovi, jenž v květnu 2004 nezavršil ještě ani 22 let. Kovářovo specifikum tkví v tom, že předtím (na rozdíl od Laštůvky) neodchytal v české lize jedinou minutu.
24
V tolika letech dovedl Ladislav Krejčí Spartu jako kapitán k titulu. Tomáš Sivok, jenž navlékl na Letné pásku ve 22 letech, to dokázal ve věku o pět měsíců nižším. Krejčí je tak sice druhým nejmladším lídrem mistra v historii, nicméně na rozdíl od Sivoka uspěl hned ve své první sezoně v této roli.
32
Tolik branek sparťané inkasovali, nikdy jich čeští šampioni nedostali víc. Svou roli hraje i pětikolová nadstavba, která zvedla počet utkání. Přepočtení na průměr na zápas bilanci Sparty mírně vylepšuje. Na každý duel jí vychází 0,94 obdrženého gólu, což je třetí nejvyšší cifra historie. Hůř při korunovaci dopadli jen sparťané v sezoně 2000/01 (1,03 gólu) a Liberec o 11 let později (0,97).
381.050
Tolik fanoušků celkem přitáhly zápasy Sparty v sezoně, což je překonaný dosavadní rekord Slavie ze sezony 2018/19. Její návrat na trůn po dvou letech sledovalo během sezony 380.009 příznivců. Průměrné návštěva na Letné v této sezoně činí 14.156 příchozích, což je podle statistik druhé nejvyšší číslo historie. První zůstal ostravský Baník, jejž na Bazalech podporovalo při tažení za pohárem v ročníku 2003/04 v průměru 15.376 lidí.