Kam jinam se vydat za novým dobrodružstvím, než k reprezentaci, která dlouhodobě vyznává kombinační útočný fotbal – tedy styl, který Xavimu koluje v žilách. A najdeme i jednu paralelu: Stejně jako v roce 2021 v Barceloně někdejší úspěšný španělský středopolař nahradí odvolaného trenéra Ronalda Koemana.
Nebude to snadný úkol, vždyť Nizozemci přes veškerý svůj talent jen málokdy naplní všeobecná očekávání. Vystoupení na nedávno skončeném mistrovství světa je toho důkazem.
Někdo by mohl namítnout, že když nedokázal z týmu dostat to nejlepší ani rodilý Nizozemec Koeman, který navíc vyznává stejnou fotbalovou školu jako jeho nástupce, bude mít Xavi ještě menší šanci. On se však na výzvu rozhodně těší.
"Dá se říct, že jsem částečně synem nizozemského fotbalu. Také další skvělí trenéři, především Louis van Gaal, pod nímž jsem v Barce debutoval, a Frank Rijkaard, sehráli v mé kariéře hráče i trenéra důležitou roli. Formovali mě," vyprávěl při svém jmenování do funkce.
Hráčská minulost i způsob, jakým hrála Barcelona při jeho působení na postu trenéra, nabízí už před prvním zápasem Nizozemska úvahy o jasně definovaném stylu. Xavi byl vždy vyznavačem rozestavení 4-3-3. To má společné s Koemanem. Ale schéma sestavy je jen základ.
Prvky od Guardioly
Stejně jako Hansi Flick, který nyní v Barceloně úřaduje, tak i Xavi – kdykoli je to možné – ordinuje agresivní vysunutou obrannou linii. Tím se snaží co nejčastěji vysouvat hru do střední třetiny hřiště.
Jenže Xavi se prezentoval i využíváním rozestavení 3-2-2-3. V něm se jeden z krajních obránců přesouvá na osu hřiště a vytvoří trojici stoperů, zatímco čtyři záložníci se zformují do pomyslného boxu, který má snahu sevřít soupeře ve střední třetině hřiště. To bývá varianta při tlaku na míč.
Druhé praktikované rozestavení 2-3-5 pro změnu klade důraz na útok, umožňuje využít šířku hřiště na obou stranách a vytváří početní převahu.
V chápání a citu pro pohyb a prostor jsou u Xaviho jasně patrné typické prvky, které si osvojil od někdejšího spoluhráče Pepa Guardioly. Křídlo se na jedné straně drží u postranní čáry, zatímco na opačné se krajní záložník stahuje do meziprostoru mezi liniemi, aby umožnil bekovi nabíhat do ofenzivy.
Větší volnost hráčům
Co se tedy v nizozemské reprezentaci může změnit? Snad by se do hry mohly dostat častěji prvky překvapení.
Koeman sice není ve své filozofii defenzivnější než Xavi. Ale přestože pochází ze země totálního fotbalu, měli hráči v jeho týmech velmi často přímo definované role a mnohdy jejich fotbal postrádal kreativitu. Jednoduše řečeno, Koeman byl někdy až příliš opatrný. Nový trenér by mohl přinést trochu odvahy.
Například na Euru 2024 a v některých kvalifikačních zápasech o postup na mistrovství světa 2026 využil Koeman rozestavení 5-3-2, nebo dokonce 5-2-3. Za to byl tehdy silně kritizován.
Nelze však přehlédnout, že občas experimentoval naopak s pěticí hráčů v útoku. Nebyl tedy odpůrcem občasných taktických změn. Ale odvaha přicházela většinou až ve chvílích, kdy jeho tým dominoval.
Nejvýraznější změnou, kterou Xavi pravděpodobně přinese, bude volnost, jíž hráčům poskytne. Bude chtít, aby opory braly některé situace více na sebe.
V Barceloně mu to ne vždy vycházelo. A protože Katalánci pod jeho vedením ztratili několik zápasů, které měli s přehledem vyhrát, slýchával kritiku. Pokud by podobné scénáře nastávaly i v případě reprezentace Nizozemska, začaly by se pochopitelně množit podobné otázky.
Xavi si ale rozhodně zaslouží šanci. A první signál – tedy sebevědomí, se kterým při své inauguraci hovořil – naznačuje, že by mohlo jít o fotbalové spojení z říše snů. Fanoušci Oranjes v to rozhodně doufají.