Pokud v aktuální sezoně pozorně sledujete dění v Serii A, možná už vám hlavou stihla problesknout myšlenka, jak rychle se věci ve fotbale dokážou měnit. Ještě na začátku února se AC Milán zmítalo ve výsledkové krizi. Především vinou zranění klíčových defenzivních hráčů prošli Rossoneri sérií sedmi zápasů bez výhry, během níž museli skousnout třeba i pětigólový příděl od ofenzivně podprůměrného Sassuola.
Aktuálně je však nálada v táboře milánských příznivců diametrálně odlišná. Tým se v lize drží v úzkém kontaktu s příčkami zajišťujícími účast v Lize mistrů, a to i díky přesvědčivému vítězství proti lídrovi z Neapole, kterého navíc vyřadil ve čtvrtfinále milionářské soutěže. O postup do finále se utká s odvěkým městským rivalem Interem.
U všeho podstatného byl během těchto "italských týdnů" Rafael Leao. Odchovanec Sportingu Lisabon patří do skupiny komplexních křídelních útočníků, kteří se nejenom sami dostávají do kvalitních střeleckých příležitostí, ale také je pravidelně připravují pro své spoluhráče.
V obou činnostech kraloval už v předešlé sezoně Serie A, kdy na své pozici s velkým náskokem ovládl statistiky očekávaných branek (xG) i očekávaných asistencí (xA). První z nich hodnotí hráčův pohyb a výběr místa pro střelu, druhá kvalitu jeho finální přihrávky.
V nastolených výkonech pokračuje i v aktuálním ročníku. Mezi hráči se vzorkem alespoň 1000 odehraných minut vytvořil svými pasy ty nejnebezpečnější šance ze všech. A do lepších střeleckých pozic se dostali už pouze Riccardo Orsolini z Boloni a Nico González z Fiorentiny, jejichž náskok je ale minimální. Podle těchto modelů má Leao v každém utkání 30 % šanci na vstřelení branky a 22 % na gólovou přihrávku.
Driblér číslo jedna
Jak velký je Portugalcův ofenzivní přínos pro AC Milán, ukazují také jeho čísla v pokročilém modelu zvaném přidaná hodnota na gól (GPA+). Ten měří, do jaké míry hráčovy dotyky s míčem, tedy přihrávky i náběhy, zvyšují šanci týmu na vstřelení branky. Ve finální třetině připravuje Leao mezi křídly ty nejhodnotnější situace v celé Serii A, až za ním se nacházejí Chviča Kvaracchelija (Nepaol), Domenico Berardi (Sassuolo), Jonathan Ikoné (Fiorentina) a další.
Po Berardim se také jedná o nejčastěji střílející křídlo Serie A. Ačkoliv se svým pohybem umí dostat i k pokusům z centrálních prostorů uvnitř soupeřova vápna, velká část jeho střel přichází po typických akcích, kdy se svým skvělým driblinkem zbaví na levé straně jednoho nebo více bránících hráčů a zakončí na zadní tyč.
Jeho hře nicméně škodí velký počet střeleckých pokusů mimo vápno. Z celkem 78 jich na branku z tohoto prostoru směřovalo 30, přičemž proměnil pouze jeden z nich. Jako zakončovatel historicky nevyčnívá, což ale rozhodně neplatí v aktuální sezoně, kdy se při sedmi očekávaných brankách trefil už 12x. Díky velkému objemu střel lze ale čekat, že se bude mezi nejlepšími ligovými střelci objevovat pravidelně.
Jakmile se Leao dostane do šestnáctky, uplatňuje v ní svůj obrovský přehled a místo střely často umí najít lépe postaveného spoluhráče. Dobře to ukazuje analýza přihrávek, podle níž ty nejhodnotnější šance vytvořil právě pasy uvnitř vápna, odkud rozdává míče pod sebe, centruje do prostorů okolo penaltové značky nebo posouvá balon kratším pasem do lepší pozice. Mimo vápno tvoří vysoký objem šancí také centry z hloubky a diagonálami z meziprostoru.
V přepočtu na 100 zahraných přihrávek má v Serii A nejvíce těch, po kterých následuje střela na branku. Díky výsledkům v dalších pokročilých datových metrikách lze jeho počínání na hřišti zjednodušit do následujícího tvrzení – jakmile Leaa uvidíte získat míč, mezi všemi křídly v Serii A existuje největší šance, že z onoho dotyku následně vznikne zajímavá gólová příležitost.
Přihrávky ale nejsou jeho jedinou výsostnou disciplínou. Zcela zásadní součástí jeho hry je také driblink. Co do celkového objemu kliček se pohybuje na úrovni neapolského Kvaraccheliji a patří také mezi hráče s jejich nejvyšší procentuální úspěšností. Důležité ovšem je, do jak velké míry je jeho driblink účelný.
V metrice hodnotící efektivitu vedení míče je totiž třetím nejlepším křídlem za Jéremiém Bogou z Atalanty a Armandem Laurientém ze Sassuola. Díky schopnosti obejít ve vysoké rychlosti protihráče jeden na jednoho nebo si připravit prostor pro další akci kličkou do volného prostoru se umí zdánlivě jednoduše dostat ke střele či přihrávce v nebezpečném prostoru. Žádný jiný hráč Serie A si driblinkem nevytvořil tak vysoký objem střel jako on.
Dokonalým příkladem toho, jak moc si Leao s míčem rozumí, budiž jeho asistence na gól Oliviera Girouda v odvetném utkání čtvrtfinále Ligy mistrů proti Neapoli. Takových situací ale během posledních dvou sezon naleznete nespočet.
Díky kombinaci rychlosti, fantastického vedení míče a přesné finální přihrávky není Leao závislý na servisu od svých spoluhráčů. Ti ovšem budou spoléhat na jeho dovednosti v nesmírně důležitých utkáních zbytku ročníku. Dokážou Rossoneri i za přispění svého portugalského klenotu znovu z domácí soutěže postoupit do Ligy mistrů nebo po 16 letech opět okusit atmosféru jejího finále? To se ukáže už velmi brzo.