Pozitiva se z české strany hledají těžko. Přeházená sestava ničím nezaujala a snad nejlepší výkon podala třetí formace se skórujícím Jaroslavem Chmelařem, která předtím chodila na led jako čtvrtá. Češi měli sice jen o dva střelecké pokusy méně (53:55), znovu jim však scházela přesnost a efektivita a přesných střel na branku zaznamenali Rulíkovi svěřenci o osm méně (18:26).
Stejná bilance je i v zakončení ze slotu. Soupeři zaznamenali shodně 17 pokusů, ovšem Češi Henrika Haukelanda v norské brance prověřili jen pětkrát, to soupeř vyzkoušel Dominika Pavláta dvojnásobně (10). Zajímavá je i produkce střel v průběhu třetin.
Poslechněte si článek v audioverzi
Zatímco v průběhu prvních dvou byly oba týmy víceméně vyrovnané, ve třetí, kdy měla gradovat česká snaha o vyrovnání, se Češi zmohli jen na čtyři střely, přičemž polovina z toho přišla až ve chvíli, kdy prohrávali o tři góly. To, že se nedostavil žádný větší tlak proti soupeři s polovinou soupisky z norské ligy, je možná ten nejsmutnější poznatek z utkání.
V něm se sešla řada mínusů, které nakonec daly dohromady černé skóre 1:4. Haprovalo to totiž i směrem dozadu. Pod prvními dvěma brankami je zapsán debutant na šampionátu Michal Kovařčík. K úvodnímu inkasovanému gólu se nachomýtl po 16 sekundách na ledě svého prvního střídání.
I když tato chyba šla spíš na vrub nepřesně rozehrávajícímu Filipu Hronkovi, u další branky má hlavní podíl, když neudržel puk v útočném pásmu a dal tak Norům možnost ujet do přečíslení. Matěj Blümel si pak připsal ve statistice plus mínus -4 a zejména jeho rozhodnutí před čtvrtou trefou Norů presovat společně s bekem hráče a nechat tak prostor pro jednoduchou předávku, nebylo šťastné.
Přesilovky? Soupeř dvakrát v prostřední části nabídl Rulíkovu výběru ideální možnost na vyrovnání. Při první, jež byla zejména v režii druhé formace pro početní výhody, vyprodukoval tým dvě střely od Dominika Kubalíka z první, a to po vhazování na začátku.
Jinak se národní tým nedokázal usadit v pásmu a téměř vždy ho opustil do 10 sekund. Po střelbě z první se volalo, jenže Čechy dostihlo, že nebyli schopni získat puk po odrazu zpět. Druhá přesilovka už byla o něco lepší, nicméně první střelecký pokus v ní přišel až po 51 sekundách a dvěma pokusy se tým znovu dostal sám z pásma.
Oba týmy oddělovala také síla v osobních soubojích. Poražení v nich byli až moc měkcí a většinou až druzí. Dokládá to už první minuta zápasu a průnik kapitána Andrease Martinsena do českého pásma, kdy ho nezastavil ani Kubalík, ani Michal Kempný, a ani snaha obou zároveň.
Bylo i patrné, jak si hráči dávají pozor na dohrávání soubojů po odpískání. Drzý mladíček Noah Steen, dvougólový hrdina duelů s Kanadou a Švédskem, v polovině utkání atakoval Pavláta, jenže jeho čin prošel bez odplaty.
Tým si na tuto věc evidentně dává pozor poté, co za podobnou věc pykal v zápase se Švédy obránce Jan Ščotka a Češi za to zaplatili dvěma góly. Od onoho utkání se provinili ve třech utkáních jen třemi fauly a na turnaji mají nejméně dvouminutových trestů (12). Norsko jich naopak před závěrečným kolem mělo nejvíc (29).
Rulíkovi svěřenci dokonce odehráli pondělní utkání bez jediného trestu, což se jim na mistrovství světa či olympiádě povedlo po dlouhých 14 letech (nebo 123 zápasech)! Alespoň to je pozitivní fakt před play off, kde má každé vyloučení nádech rizika… Fanoušci tak mohou doufat, že se do sestavy zase vrátí odpočatí Tomáš Cibulka a Matyáš Melovský a výkon bude zase jiný.