O přístupu k angažmá v Devils
"Je to další rok v nejlepší hokejové lize světa a to byl vlastně můj cíl. Když už jsem se tam jednou dostal, tak se tam chci udržet co nejdéle a mít tam dobré výsledky. Myslím si, že ta šance na to, abych tam odchytal zápasy, je velká, tak uvidíme, jak to půjde. Kdybych si moc vybíral, tak bych to určitě přebral a nakonec skončil v Evropě."
O důvodech odchodu od Islanders
"S Islanders jsme se bavili do poslední chvíle, měli zájem o pokračování. Akorát tam byla situace, že se vracel Semjon Varlamov, který bude stoprocentně nahoře kvůli platovému stropu. Z toho důvodu to nemělo moc smysl, byl by to podpis na farmu. A také jsem nechtěl rodinu tahat sem a tam, tak jsme se rozhodli udělat krok tímto směrem."
Rozhovor s Davidem Rittichem
O nálepce brankáře číslo 2 a boji o místo
"Ego bych do toho vůbec netahal. Je to tak, jak to je. Někde ty varianty byly, že bych mohl zůstat, ale podmínky nám nevyhovovaly. Samozřejmě bych také rád zůstal na jednom místě deset let, ale tak silnou pozici nemám nebo jsem si ji nevybojoval. Bojuji každý rok o to, abych v té lize mohl zůstat a udržel se v ní."
O sezoně v Nashvillu a prioritách
"Každá negativní zkušenost, která se stala, mě udělala, když ne lepším gólmanem, tak určitě lepším člověkem. Například sezona v Nashvillu byla velmi nepovedená, ale zároveň se nám tam narodil první syn a získal jsem přátele do konce života. Něco má prostě pro a něco proti."
O ignorování internetových diskusí
"Kdyby člověk četl každý názor trenéra na internetu, tak by se z toho mohl zbláznit. Snažím se co nejméně číst média a zůstat od toho odříznutý. Prostě si takzvaně jedu to své, snažím se co nejlépe připravit a od toho se pak všechno odvíjí."
O rodině jako vypínači od hokeje
"Předtím, než se narodily děti, tak jsem chodil ze zimáku a pořád přemýšlel o hokeji. Od té doby, co máme děti, přijdu domů a hokej se vypne. Nejlepší vypínák měl Anže Kopitar. Jakmile opustil stadion, úplně hokej vypnul, a to mu v kariéře pomohlo nejvíc. O dost mu ji prodloužilo. 82 zápasů plus tréninky je až moc na to, abych o tom přemýšlel ještě doma."
O dopadu častého stěhování na syna
"Do teď to bylo celkem jednoduché. Ale staršímu synovi jsou čtyři roky, ve školce už měl kamarády a teď už to bude těžší. My dospělí si s manželkou vždycky najdeme nová místa a sžijeme se s prostředím, ale pro staršího syna to bude na sto procent těžší a rodina teď hraje velkou roli v rozhodování o dalších krocích."
O snaze o přeměnu brankářského stylu
"Stalo se to vlastně jednou, že mě trenér chtěl kompletně překopávat, a tím jsem měl de facto po sezoně. Tělo chtělo dělat to svoje a hlava to, co říkal trenér, a střetlo se to uprostřed. Nikdy to není dobrá varianta, aby se to v tomto věku překopávalo od základů. Do NHL jsem se dostal proto, že jsem chytal nějakým stylem. Je potřeba změnit pár detailů, ale ne to celé změnit."
O zážitku z práce pod svým dětským idolem
"Patrick Roy byl můj nejoblíbenější gólman, když jsem vyrůstal, takže to byl neskutečný zážitek. Volal jsem mu tenkrát, jestli mu nebude vadit, když budu chytat s číslem 33, a dostal jsem jeho schválení. Nedal mi nějaký kotel, nezkoušel na mě ani nějaké výměny za Rolexky a podobné věci. Za mě to bylo skvělé."
O budoucnosti po kariéře a návratu do Česka
"Diskuse doma probíhají. Pořád se přikláníme k návratu do Česka, i když dříve to bylo výraznější a teď už to trochu ustupuje. V Americe už jsme jedenáct let a to je velká část života. Dříve byl ten návrat domů plánován razantněji než momentálně. Takže uvidíme, je to otevřené."