Reprezentace se v pražské O2 areně chystá na čtvrteční ostrý start Finských hokejových her proti Švédsku. Mezi obránci zůstal Šustr se svými 201 centimetry naprostým unikátem – po změnách v nominaci je v týmu jediným zadákem, který měří přes 185 centimetrů, všichni ostatní beci sázejí na menší vzrůst a mobilitu.
Nejde však jen o fyzické parametry. Ostřílený bek s bohatými zkušenostmi z NHL vládne produktivitě beků finské nejvyšší soutěže, kde sbírá takřka bod na zápas.
Co za jeho náhlým vzepětím vězí? "Musí se sejít hodně věcí dohromady. Potřebujete mít důvěru trenéra, který vás dává do pozic, kde můžete být úspěšní, a spoluhráče, se kterými si rozumíte. Všechno jde ruku v ruce s herní pohodou a dovednostmi. Mám pocit, že tohle všechno se mi teď v kariéře sešlo na jednom místě," usmíval se Šustr po úterním tréninku.
Přechod do Jukuritu mu sedl dokonale. Finská liga je pověstná taktikou i bruslením, plzeňský rodák v ní však těží ze stylu založeného na jistotě. "Cítím, že chceme hrát hodně s pukem a držet ho na hokejkách co nejvíc, možná někdy až moc. Mně ale vyhovuje, když můžu kotouč podržet, klidně na chvíli zůstat stát a počkat si na moment překvapení. Kontrola puku a tím i celého tempa hry mi sedí," vysvětloval důvody své bodové exploze.
Při odchodu na sever přitom na osobní statistiky nemyslel. "Upřímně jsem do Finska nešel s tím, že chci být nahoře v bodování. Šel jsem tam s cílem být oporou a zlepšovat hráče kolem sebe. Dostal jsem roli, ve které tohle můžu plnit, a daří se to možná ještě nad rámec očekávání. Mám z toho obrovskou radost," vyznal se.
Zatímco generální manažer týmu Patrik Eliáš a hlavní trenér Moták vsadili na dravost a do kádru zařadili mladíky v čele s Matteem Kočím či Matějem Kubiesou, Šustr představuje potřebnou kotvu. Společně s kapitánem Romanem Červenkou patří k nejzkušenějším článkům kabiny.
"Jsem za tu šanci strašně vděčný. Hrát ve svých letech na takové úrovni a dostat takovou příležitost je něco, čeho si nesmírně vážím. Všude se teď mluví jen o tom, že hrají mladí, proto oceňuji, že trenéři věří i nám starším, kteří bychom měli jít příkladem a předat zkušenosti nastupující generaci. Přesně tak, jak jsem se dřív od veteránů učil já – ať už v NHL, na farmě nebo v národním týmu," zamýšlel se.
Vnímá a váží si nové energie v týmu. "Je to nový začátek, nová energie a čerstvý vzduch v kabině. Každý je rád za šanci ukázat se v národním dresu. Pro nás to zatím byly skvělé dva dny. Já osobně strašně rád potkávám nové kluky. Z reprezentačních srazů jsem si vždycky odvezl přátelství, která trvají dodnes, takže i ze sociálního hlediska je to pro hokejovou komunitu hrozně důležité," dodal Šustr a pobaveně kvitoval i tradiční vtípky starších směrem k debutantům, kdy například Radan Lenc pobízel mladého Kočího ke zpěvu před týmem.
Návrat Rusů? Postoj je jasný
Při působení ve Finsku Šustr zblízka vnímal také třaskavé debaty o možném návratu ruských týmů do struktur IIHF, které se v severských médiích v posledních týdnech opět otevřely. Postoj finského hnutí je nekompromisní a český bek s ním souzní.
"Ve Finsku je ten postoj pořád stejný, nic se nemění. V dohledné době se stalo to, co se stalo. Nesledoval jsem dopodrobna, jak se k tomu staví všichni tady v Česku, ovšem ten postoj je jasně daný a já na to mám úplně stejný názor," potvrdil striktně.
Během zámořské kariéry byl Šustr známý i svou vášní pro uměleckou fotografii, které se věnoval ve volném čase. Krásy severské přírody ho sice lákají, hokejová priorita je však v aktuální formě nezpochybnitelná.
"Focení pořád patří k mému životu. Když jsem byl mladší, možná jsem publikoval víc fotek než teď. Dneska jde veškerá energie do sportu. Chci pořád vystupovat v první řadě jako hokejista, a ne jako fotograf, což dřív občas strhávalo pozornost jinam, než bych sám chtěl," uzavřel s úsměvem navrátilec do reprezentačního dresu.