Svěřenci Radima Rulíka nehráli v průběhu turnaje přesvědčivě, do play off postoupili až z osmé příčky a tu také obsadili v celkovém pořadí. Ukázalo se však, že pokud dojde na přímou konfrontaci a jediný zápas o všechno, díky charakteru týmu a výkonu několika jednotlivců se Česko může měřit s nejlepšími.
Brankáři
Stejně jako na zlatém MS v Praze vsadil trenér Rulík v brance na Lukáše Dostála. Ten byl jednoznačnou oporou, zejména při závěrečném tlaku Dánska v předkole play off i v celém utkání s Kanadou působil jako zeď. Čísla však ukazují, že ve statistikách gólmanů obsadil až 10. příčku.
Důvodem byly jeho první dva zápasy, kdy od Kanady a Švýcarska dostal osm gólů ze 65 střel. Naopak v utkáních play off (s Dánskem 24/26 a Kanadou 37/41) byla jeho čísla úspěšnosti nad hladinou 90 %. Tentokrát Dostál nevychytal ani jedno čisté konto.
Druhý brankář Daniel Vladař dostal šanci jen v jednom utkání s Francií a i kvůli smršti tří gólů během pěti minut se jeho úspěšnost zastavila jen na 75 %.
Poslechněte si článek v audioverzi
Defenziva
Česká obrana měla věkový průměr 31 let a propustila v průměru 28,8 střel na bránu, což byla pátá nejlepší hodnota ze všech týmů.
Nejvýraznější osobností defenzivních řad byl bezpochyby Filip Hronek, který v součtu pěti utkání odehrál 125 minut a 34 sekund (v průměru 25:06 na zápas), v nejdůležitějším utkání s Kanadou byl zadák Vancouveru na ledě 30 minut a 19 sekund. Hronek byl důležitý i při rozehrávce přesilovek a konstrukci hry, na šampionátu zapsal celkem 5 gólových nahrávek.
Společně s ním hrál v obranné dvojici Radim Šimek, který se na velkou scénu vrátil po čtyřech letech. Liberecký bek působil velmi ofenzivně, byl dokonce čtvrtým nejčastějším střelcem českého týmu (10 střel na bránu). Měl také na holi možná postupový gól v prodloužení duelu s Kanadou, bohužel jej kanadský brankář Jordan Binnington vychytal. Pohříchu ještě v tom samém střídání Kanaďané zápas ukončili…
Další výraznou tváří obrany byl Michal Kempný, jenž odehrál v průměru přes 21 minut na zápas a zároveň končil turnaj v hodnocení plus/minus se třemi kladnými body, stejně jako jeho kolega z páru Radko Gudas.
Jan Rutta a David Špaček, kteří tvořili třetí obrannou dvojici, odehráli celý turnaj ve vysokém standardu, jejich vytížení ale bylo nižší. Tomáš Kundrátek a Jiří Ticháček spíš strávili olympiádu na tribuně.
Ofenziva
Nejvýraznější postavou české ofenzivy byl jednoznačně Martin Nečas, který dokázal v pěti zápasech zaznamenat tři góly a pět nahrávek. Výjimečný bruslař z Colorada byl ale důležitý i v konstrukci hry, dokázal jako jeden z mála individuálně přenést hru do útočného pásma a také měl nejvíce střel na bránu ze všech českých hráčů (23). Nečasovi svědčila souhra s Davidem Kämpfem a Filipem Chlapíkem, která se zformovala až v průběhu turnaje.
Nejvytíženějším útočníkem českého týmu byl David Pastrňák, který na ledě strávil v průměru 20 minut a 25 sekund. V úvodu turnaje se forvard Bostonu trápil, často ztrácel puky a i sám svou hru kritizoval. Nakonec byl ale druhým nejproduktivnějším hráčem týmu (2 góly a 3 nahrávky).
Pastrňák ožil až po přesunu do formace s Lukášem Sedlákem a Romanem Červenkou a zvedl i jejich hru. V utkání s Kanadou a Dánskem vyprodukovala tato trojice dohromady 13 střel na bránu, což bylo velmi podobné jako Nečasův útok (14).
Další dvě formace zůstaly za očekáváním. Tomáš Hertl v průběhu celého turnaje zaznamenal jen jednu nahrávku. Bez gólu skončili i Jakub Flek, Ondřej Kaše, David Tomášek a Dominik Kubalík. Radka Faksu, který v úvodních dvou duelech zapsal dvě gólové asistence, zastavilo zranění.
Speciální situace
V početní převaze dali Češi tři góly ze dvanácti přesilovek a průměrné čekání na gól bylo v této speciální situaci 7 minut a jedna vteřina. O přesilovkové góly se podělili Nečas (2) a Pastrňák (1). U všech zapsal asistenci Hronek a všechny shodně padly z prostoru levého kruhu. Šlo víceméně pokaždé o identickou akci.
V oslabení byl český tým jedním z nejhorších na turnaji (10. místo), inkasoval pětkrát ze 14 přesilovek soupeře. Horší bránění měla jen Francie a Itálie.
Celkově Češi olympijský turnaj odehráli se záporným skóre 15:18. Vyhráli v základní hrací době dva zápasy (nad Francií 6:3 a Dánskem 3:2) a o neúspěchu rozhodly dvě prohraná prodloužení 3 na 3.