"Nijak velkou nervozitu jsem po celý den necítil, snad až potom, když jsme přijeli na zimák. Ale musím říct, že jsem občas nervóznější na Spartě, než jsem byl tady před premiérou. Užil jsem si to a jsem za to rád," pochvaloval si Kořenář.
Při debutu se cítil dobře, pomohlo mu, když ho hned v úvodu prověřil Enzo Corvi. "Nemusel jsem dlouho čekat na střelu, takže jsem byl hned v nějaké permanenci, i když toho nebylo úplně hodně k řešení. Musím ale říct, že to proběhlo všechno v pořádku a jsem rád za to, že jsme to nakonec udolali na vítězství," řekl Kořenář.
Na utkání se připravoval stejně zodpovědně jako vždy, ale nijak speciálně. "Bral jsem to jako každý jiný zápas. Jen jsme měli klasicky předzápasový mítink, řekli si něco k přesilovkám a oslabením, ale to bylo tak všechno. Člověk to musí brát jako každý jiný zápas, protože by se z toho mohl sesypat. Ač je to samozřejmě něco víc, nemůže si to připustit. Je to hokej, jak se hraje všude jinde. Jsem každopádně rád za to, jak to dopadlo," ujistil.
Dvě třetiny držel čisté konto, pak ho ale v rozmezí 109 sekund překonali Tyler Moy a Tristan Scherwey. "Ve třetí třetině nás tam na čtyři minuty uzamkli a dali dva góly. To se nedá nic dělat, tam se na nás připravili a vlítli na nás, my jsme trochu koukali... Během minuty dvou bylo z náskoku 2:0 najednou vyrovnáno a šlo se zase od začátku," připomněl Kořenář nelehké chvilky, kdy měl i porci štěstí a za stavu 2:2 mu po ráně Svena Andrighetta pomohla za zády branková konstrukce.
Další pohromu a dokonání obratu v podání Švýcarů už však nedopustil. Skvěle ustál zejména situaci, kdy se rozbíhala poslední minuta základní hrací doby a Christoph Bertschy na sebe vzal střelu v přečíslení dvou na jednoho. "V té situaci minutu před koncem by to zamrzelo asi hodně, kdyby to proměnili, ale naštěstí jsme to zvládli," konstatoval Kořenář.
Pátou výhru ve stejném počtu zápasů od začátku reprezentační sezony pak vystřelil v prodloužení obránce Michal Kempný. "Je to důležité, že jsme to nakonec zvládli. I proto, že když delší dobu vyhráváte, ta první porážka pak bolí nejvíc a z toho se pak člověk dostává i třeba o něco déle. Čím více budeme tu první prohru oddalovat, tím to bude lepší," řekl Kořenář.