Kdybyste byl fotbalista nebo hokejista, po čtyřech sezonách už byste byl považován za zkušeného. Jak je to u Dakaru? Je to hodně, nebo málo?
"Dakar, to je pouť, někdy je drsný, někdy je krásný a někdy vás dokáže dostat úplně na kolena. Troufnu si říct, že nějaké zkušenosti už mám, ale šéf soutěže David Castera si vždycky něco přichystá a připraví nám na trase nějaké překvapení. Vy jste použil přirovnání k hokeji, tam je to jiné, je tam puk a brána, takže každý ví, co se od něj čeká. Na Dakaru člověk nikdy neví, co nastane za dalším waypointem, které musí po cestě projet. Hlavně proto, že jsou fiktivní. Často na startu přemýšlím nad tím, jestli vůbec trefím cíl. Občas to v dunách, poušti či horách opravdu není vůbec snadné."
Popište víc zmíněné waypointy. Jak vypadají?
"Hodně lidí si myslí, že je u nich třeba vlajka, zaparkované auto nebo třeba člověk. Není to tak. Ty body jsou kompletně fiktivní, musíte jet pouze podle roadbooku a GPS následně zaznamená, jestli jste ho trefil, nebo ne. Je to takové sbírání neviditelných Pokémonů."
Předloni jste dojel desátý, což bylo vyrovnání českého historického rekordu. Ale naposledy to byla až 36. pozice, co se stalo?
"Když jsem dojel desátý, všechno do sebe zapadlo. Oddřel jsem to, byl jsem pokaždé ve správnou chvíli na správném místě a měl jsem i to potřebné štěstí. Letos v lednu to byl opačný příběh, takový ten víc dakarský a plný problémů. Jednou jsem třeba přelétl dunu, praskl mi ráfek a čtyři a půl hodiny jsem čekal v poušti, jestli někdo nebude mít problém a kolo mi nedá. Dal mi ho ten úplně poslední jezdec, který měl problémy s motorkou a už věděl, že nedojede. A tady pro mě skončil boj o výsledek."
Ale to nebylo vše, že?
"Ještě mi odešlo palivové čerpadlo a na přejezdu mezi etapami jsem měl nehodu s autem... Takže doufám, že všechny nepříjemnosti už jsem si vybral, Dakar 2022 pro mě byl opravdu tvrdý."
Konkurence je silná
Závod je specifický v tom, že pojem favorit je opravdu pouhým slovem, protože na trase se může stát takřka cokoliv. Má tedy cenu ptát se vůbec na vaše vysněné umístění?
"Konkurence v kategorii motocyklů je silná, je tam zhruba pět, šest továrních týmů. Tady v Česku máme hodně rádi kamiony, tak abych to přiblížil, těch pět, šest stájí je zhruba na takové úrovni, jako je mezi kamiony Kamaz. Já už jsem se mezi ně zvládl desátým místem vklínit a teď bych se jim zase chtěl připomenout. Chci, aby si mě soupeři zapamatovali, rozhodně jim nedám nic zadarmo a mám asi stejný sen jako každý jiný – vyšplhat na vrchol."
To je hodně odvážné...
"Nebojte, stojím nohama na zemi. Jsem v soukromém týmu, a to je proti továrnímu velký rozdíl, tam mají jezdci neomezené možnosti. Chcete příklad? Když za vámi stojí tovární podpora, natrénujete ročně třeba 50 tisíc kilometrů. Ja najezdím tisíc, dva. To je monstrózní rozdíl a tím pádem není vůbec snadné s těmihle kluky bojovat. Ale já se o to budu snažit. Chci překonat sám sebe a dostat se na lepší než desáté místo."
A kdo bude tentokrát vítězem?
(smích) "Je těžké říkat konkrétní jméno. Adeptů na vítězství je podle mě zhruba 10 až 15, ti jsou na špici a neustále trénují. A to nejen jízdu, ale hlavně taky navigaci. To není nic snadného."
Dobře, ale vy odstartujete Dakar 2023 s číslem 12 a žlutým podkladem pro elitní jezdce. Jako jediný český motorkář v historii. To znamená, že byste měl soupeřům zatápět. Není to svazující?
"Je, ale zároveň je to hodně motivující. Navíc Dakar by měl být ještě náročnější než dřív."
Podobné rozložení tratě ještě nebylo
Také jsem tu informaci zaslechl. Není to jen marketingový tah, který má přilákat víc diváků?
"To samozřejmě teprve uvidíme, ale rozhodně to bude hodně náročné, a to nejen proto, že nám přidali další dva dny. Poprvé pojedeme po jedné z největších pouští na světě Rub al-Chálí, kde už jsem měl možnost v tomto roce jet a je to vážně mazec. Myslím, že největší nápor to bude na psychiku a navigaci. Navíc poslední asi čtyři dny tam máme asi 200 kilometrů v dunách, což je třeba šest hodin práce. Podobné rozložení tratě jsme dosud neměli."
Na to je rozhodně třeba pořádná příprava. Měnil jste něco v porovnání s předchozími lety?
"Všechno bylo tentokrát jiné, hlavně oproti předloňskému roku, kdy jsem bojoval o život. A to doslova. Zkolabovala mi totiž játra a vypadalo to, že nepřežiju. Následně to vypadalo na transplantaci a ve finále to dopadlo tak, že jsem z toho všeho vyvázl bez jakýchkoliv následků. Přitom podle lékařů šlo o dost vzácný syndrom, na který dle jejich slov zemře 13 z 15 lidí. Měl jsem obrovské štěstí a beru si od té doby ze všeho záporného něco kladného a posouvá mě to dál a dál. A musím říct, že letos jsem ready."
Co je vlastně na Dakaru tak lákavé, dokážete to popsat? Přijde mi, že když už se na něj člověk jednou vydá, nikdy mu to nestačí a chce jet znovu...
"Pro mě je důležité život žít, a ne pouze prožít. A Dakar mi dodává adrenalin, který potřebuju. Pochopitelně když jsem pak na místě a vstávám ve tři ráno a venku jsou dva stupně, to si vždycky hodně nadávám. Blázen je v tu chvíli ještě hodně slušné slovo. Jenže s motokrosem jsem začínal už v osmi letech, miluji jízdu na dvou kolech a tohle je pro mě vášeň a posouvá mě to v životě dál. Nedokázal bych jen sedět doma, na to nejsem."