VAR zavítal do světa fotbalu v roce 2016, tehdy se odehrál první oficiální zápas pod jeho dohledem. Už o dva roky později byla videotechnologie usnadňující odhalování zjevných chyb rozhodčích použita i na mistrovství světa v Rusku. A skutečně, žádná Boží ruka už nemohla rozhodnout o postupujících, jako se to občas dělo v minulosti.
Fotbal se technologiím dlouho bránil, jiné sporty byly výrazně progresivnější. Liga amerického fotbalu NFL začala s využitím videa experimentovat už v roce 1978, poprvé ho oficiálně spustila pro zápasy základní části v roce 1986, celých 30 let před fotbalem. Když v květnu 2001 zase televizní záběry prokázaly, že Lakers skórovali ve čtvrtém zápase finále Západní konference proti San Antoniu po vypršení času, výrazně tím uspíšil zavedení videa do NBA hned v následující sezoně.
Fotbalová asociace FIFA video do svých pravidel vpustila snad jako poslední velký sport. Sice se to nedaří úplně dokonale a bez zmatků, obecně se ale dá říct, že zavedení VAR pomohlo fotbalu zbavit se nálepky sportu, ve kterém je mnohdy dopředu vše jasné. I zde však platí, že každá mince má dvě strany. Vyhodnocení sporných situací bere čas a někdy i emoce všech aktérů. Třeba zkoumání ofsajdového postavení trvá průměrně 70 sekund. Více než minutu tak hráči ani fanoušci nevědí na čem jsou, zápasy se protahují, na koncích poločasů se musí nastavovat více minut než dřív.
FIFA si je tohoto nepříjemného efektu vědoma a proto už v roce 2019 začala pracovat na technologii, která by pomohla snížit dobu nutnou k přezkumu ofsajdového postavení na minimum. Zároveň se zrychlením rozhodování mělo dojít i k dalšímu zpřesnění v celém procesu. A přesto, že covidové lockdowny vývoj této technologie prakticky zastavily, už na mistrovství světa v Kataru 2022 jste mohli novinku vidět v praxi.
Semiautomatizovaná ofsajdová technologie
O co přesně jde? Onen poslední výkřik techniky nemá žádné krásné jméno, známý je pod názvem semiautomatizovaná ofsajdová technologie, ale umí opravdu úžasnou věc. V reálném čase (bez zpoždění a nutnosti zpětného zkoumání) je tato technologie schopna s centimetrovou přesností upozornit obsluhu VAR, že útočící hráč přebírá přihrávku v ofsajdovém postavení.
Za povšimnutí stojí dva pojmy. Semiautomatický a reálný čas. Opravdu je to naprostá technologická špička a v podstatě můžeme začít směle hovořit o konci asistentů rozhodčích, jak je známe dnes. Asistent rozhodčího (dříve narození jej spíš budou znát pod pojmem čárový rozhodčí) má mimo jiné v popisu práce zvednout praporek nad hlavu, pokud během hry dojde k postavení útočícího hráče mimo hru. Nová technologie umí to samé a umí to – se vší úctou ke všem dámám a pánům s praporkem – prostě lépe. A navíc to zvládne skutečně vyhodnotit už v okamžiku přebírání přihrávky útočníkem. Žádné zpoždění, žádné čekání, žádné odložené emoce.
Že jste si během MS v Kataru (nebo v zápasech Ligy mistrů, kde je od sezony 2022/23 technologie také nasazena) nějak nevšimli, že by přezkum ofsajdů netrval? Ani jste nemohli. Technologie je to nová a FIFA si chce být jistá, že funguje opravdu bezchybně a proto je nyní provozovaná tzv. semiautomatizovaně.
To znamená, že je sice schopna poznat ofsajd ihned, ale každé její rozhodnutí, které je pro vývoj zápasu zásadní, musí přezkoumat VAR. Nicméně jeho systém má nyní situaci jednodušší v tom, že nemusí kreslit kalibrovanou ofsajdovou čáru (což je dnes právě příčina toho největšího zdržení), ale stroj mu jí nakreslil sám. VAR vše rychle zkoukne a pokud zjistí, že na hřišti bylo učiněno chybné rozhodnutí, pak přes komunikační zařízení infomuje hlavního rozhodčího o tom, že umělá inteligence to viděla jinak.
FIFA slibuje "signifikantní" zrychlení celého procesu, konkrétní dobu trvání přezkumu s využitím této technologie zatím nezveřejnila. Možná, že to nebude trvat dlouho a slovo "semi" z celého názvu technologie zcela vypadne a dočkáme se plně strojového vyhodnocení ofsajdových pozic a verdikt u sporných situací budeme znát v řádech jednotek vteřin. Zase budeme moci mít pouze jedny, ničím nepřerušované, emoce.
Jak to vlastně funguje?
I když je celou dobu řeč o jedné technologii, ve skutečnosti jsou to technologie dvě. Základem je systém od německé firmy Kinexon, s názvem "Connected Ball". Každý míč je vybaven čipem o velikosti zhruba eurové mince, který váží méně než 10 gramů a který je důmyslně umístěn do jeho přesného středu. Tento čip se stará o to, aby 500krát za sekundu vyslal pomocí bezdrátové technologie signál s mnoha údaji.
Pomocí výkonných počítačů a umělé inteligence jsou tato data zpracována s maximálním zpožděním 100 milisekund a převedena na informace o přesné poloze míče, okolních silách, které na míč působí, jeho zrychlení a otáčkách. Z následujícího dechberoucího videa je patrné, jak každá sebemenší síla, která na míč působí, změní data, která čip odesílá. Okamžik kopu do míče je tak naprosto přesně určitelný, stejně tak jako je přesně (s odchylkou menší než 10 centimetrů) určitelná pozice míče.
Video dokumentující působení různých sil na míč
Vzpomínáte na debatu, zda Cristiano Ronaldo vstřelil na MS v Kataru Uruguayi gól? Z televizních záběrů se nedalo jednoznačně posoudit, zda tomu tak bylo, nebo zda gól patří Bruno Ferndandesovi. Spor rozsoudila až technologie "Connected Ball". V okamžiku, kdy míč míjel Ronaldovu hlavu na něj nepůsobila žádná další síla, což je jasný důkaz o tom, že FIFA připsala gól Fernandesovi správně.
Connected Ball je technologie, která je životaschopná sama o sobě. Umí poznat, kdo vstřelil gól nebo jak rychle letěla daná střela. Ten správný efekt se ale dostaví až po propojení s technologií, která pomocí 12 kamer snímá pohyb hráčů na hřišti. Díky rozmístění a počtu kamer je možno na těle každého hráče identifikovat 29 bodů, pomocí kterých lze podle pravidel vstřelit gól. Data o přesné pozici všech hráčů jsou odesílána systému ke zpracování 50krát za sekundu.
Oba systémy jsou synchronizovány pomocí vysoce přesných hodin, které ukazují čas až na úroveň nanosekund. Jen díky tomuto propojení a následnému spojení nasbíraných dat dochází k maximálně přesnému vyhodnocení okamžiku přihrávky a k tomu samému momentu i zachycení pozic všech hráčů na hřišti. Spočítat pak, zda Mbappého koleno bylo za ofsajdovou hranou nebo ne, není zase tak těžké...