Dnes je to nejdůležitější závod sezony a pro cyklisty je ctí se ho účastnit. Vznikl z iniciativy deníku L'Auto (dnes L'Equipe), pro který měl sloužit jako propagační nástroj a zároveň konkurence závodů Paříž – Brest a Bordeaux – Paříž, za kterými stála konkurence.
První ročník se konal od 1. do 19. července 1903, jeho trasa vedla po směru hodinových ručiček z Paříže přes celou Francii a do hlavního města se závodncíi vraceli po šesti etapách. Prvním vítězem se stal Maurice Garin, který trasu dlouhou 2 428 km zvládl za něco málo přes 94 hodin. Stejného vítěze měla soutěž i v následujícím roce, ale později byl diskvalifikován poté, co jej přistihli při nastupování do vlaku, aby se vyhnul stoupání v Alpách.
Nejmenší náskok vítěze
První dva ročníky byly rovinaté, ale od roku 1905 pořadatelé zařadili první stoupání – Ballon d'Alsace. Nejnižší počet účastníků zaznamenala TdF v roce 1919, kdy se po čtyřleté přestávce způsobené první světovou válkou postavilo na start pouze 10 závodníků. O sedm let později padly další dva dosud nepřekonané rekordy – v celkové délce závodu (5 745 km) a v délce nejdelší etapy (326 km).
Od roku 1934 byly do itineráře zařazeny časové zkoušky, první z nich měřila 89 km. Od té doby je pravidlem minimálně jedna, obvykle se konají dvě až čtyři a mohou mít rovinatý i horský charakter. S časovkou úzce souvisí i historicky nejmenší náskok celkového vítěze.
Ten platí od obzvláště dramatického závodu v roce 1989. Tehdy byla poslední etapou právě časovka, před níž měl Francouz Laurent Fignon padesátisekundový náskok před Gregem LeMondem z USA. Američan však předvedl skvělý výkon a po časovce získal nejtěsnější celkový triumf v historii, vyhrál o pouhých osm vteřin.
Problém jménem doping
Nejvíce celkových vítězství mají na svém kontě Jacques Anquetil, Eddy Merckx, Bernard Hinault a Miguel Indurain s pěti vítězstvími. Lance Armstrong sice v roce 2004 šestým vítězstvím vytvořil nový rekord a následující rok ho sedmým vítězstvím vylepšil, ale po dopingových odhaleních mu bylo všech sedm titulů odebráno, takže TdF v letech 1999 až 2005 zůstala bez vítěze.
Kvůli dopingu přišli dodatečně o prvenství také Floyd Landis (2006) a Alberto Contador (2010). Armstrongův dopingový skandál představoval pomyslnou špičku ledovce, protože nedovolené látky zvyšující výkonnost jsou mezi jezdci Staré dámy problémem již desítky let.
Zatímco v čele celkového pořadí jsou čtyři jezdci, zelený trikot pro vítěze bodovací soutěže má jen jeden. V rekordních sedmi případech jej získal Slovák Peter Sagan, pro něhož by letošní ročník měl být posledním v kariéře. Na svém kontě má zatím i 12 etapových vítězství.
Kromě žlutého trikotu pro celkového lídra a zeleného pro lídra bodovací soutěže se na Tour de France bojuje i o další dresy. Pro nejlepšího vrchaře je puntíkovaný a pro nejlepšího cyklistu do 25 let bílý.