"Zpětně mohu říct, že jsem moc ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo," řekla Voborníková o smíšené štafetě. "Samozřejmě jsem se mohla vyvarovat chyb vleže, ale přeci jen jsem byla trochu nervózní a ta střelnice je tady trochu zrádná. Na druhou stranu se mi jelo na trati pocitově dobře. Sedmé místo na svém úseku můžu hodnotit pozitivně," uvedla rodačka z Vrchlabí.
S dvojnásobnou juniorskou mistryní světa cloumaly před startem obavy. O to víc, když smíšenou štafetu rozjížděla. "Bylo to hrozné. Jsem velký stresař, takže jsem stála na startu a přála si, ať už je to za mnou. Když jsem ale vystartovala, naštěstí to ze mě spadlo a bylo to dobré," uvedla Voborníková.
V dalším průběhu šampionátu už bude klidnější. "Teď jedu již samé individuální závody, takže to bude jen na mně a nebude tam ta zodpovědnost za celý tým. Do sprintu už budu klidnější," řekla Voborníková.
V Oberhofu před třemi lety debutovala ve Světovém poháru 84. místem ve sprintu. Coby juniorka od sebe tehdy příliš nečekala. Nyní cílí na vyšší příčky.
"Teď už těch závodů mám za sebou víc a zajet nějaké 80. místo už pro mě není uspokojující. Sprint bych chtěla zajet líp než před těma třemi lety," prohlásila.
Přestože si stále zvyká na závodní kulisu, během závodů už bouřící fanoušky tolik nevnímá. Stejně jako když se na trati měří se slavnými soupeřkami. Zatímco před třemi lety po Wierererové nervózně pokukovala, nyní ji i dvojnásobná vítězka Světového poháru začala také vnímat.
"Když se ráno chodím rozebíhat a potkáme se, tak mě vždy hezky pozdraví. Z toho mám vždycky hroznou radost. Už asi ví, kdo jsem, když se pokaždé zdravíme," řekla s úsměvem Voborníková.
V pátečním sprintu by česká biatlonistka ráda byla do 40. místa. "Samozřejmě bych chtěla na střelnici a trati jet co nejvíc to půjde. Uvidíme, na co to bude stačit. Kdyby to byly pomyslné body, byla bych moc spokojená. Stěžejní je se ale dostat do stíhacího závodu (pro 60 nejlepších)," dodala Voborníková.