Bundesliga je teď hodně vyrovnaná. Vidíme to na příkladu berlínského Unionu, který se drží na druhé příčce hned za Bayernem. Obecně je v boji o titul asi šest klubů včetně nás. Rozhodně chceme hrát o poháry a porvat se o mistrovský titul.
My nicméně víme, že když budeme hrát náš fotbal, můžeme v lize porazit kohokoliv. Zápasů bude ještě dost, ale třeba už lehce napoví nedělní utkání s Bayernem. Na to jsem zvědavý.
Díra po odchodu Erlinga Haalanda a Roberta Lewandowského je velká. Vidíme to na jejich výkonech v Premier League a v La Lize. Hlavně Haaland nastřílel za City hodně branek a to byl i zraněný. Pamatuji si, když tu ještě hrál a zrovna proti Wolfsburgu vstřelil dost zvláštní gól, po kterém jsme na tribuně všichni jen civěli, jak to udělal…
Vzory? Musiala s Bellinghamem
Ale abych pravdu řekl, tak jsem se po Haalandovi u kluků moc neptal. Spíš mě zajímají hráči jako Jamal Musiala či Jude Bellingham. Typologií a pozicemi jsou mi blízcí, snažím se je sledovat a přiznám se, že jsou i mými vzory. Přitom jsou jen o rok starší než já.
To mě motivuje, abych se do ligy také dostal. S manažerem Martinem Krobem jsme nedávno zjistili, že bych mohl být nejmladším debutujícím Čechem v Bundeslize, což nás zaujalo. Přiznám se, že jsem si to dal jako takový svůj osobní cíl. Bylo by to skvělé, kdyby se mi povedlo v osmnácti letech hrát německou ligu… Když jsem odcházel z Česka, nedělal jsem si žádné iluze, že by se mi něco takového mohlo povést. Samozřejmě jsem měl svoje sny, ale nevěděl jsem, zda se mi to někdy vůbec povede, zda to bude trvat rok dva či pět let.
Teď mám za sebou již druhé soustředění s Wolfsburgem. V létě nás mladých bylo víc, protože kluci z áčka dostali volno, ale teď v zimě jsme byli jen tři a já byl mezi nimi. Za to jsem rád. Navíc od kempu jsem zůstal s prvním týmem. Máme poměrně mladý kádr, ale s velkou kvalitou, což vidím denně na tréninku a myslím si, že to bylo znát i v posledních zápasech.
Ale jsem pokorný. Čekám na svoji šanci. Přeci jen jsem jedním z nejmladších kluků a podle toho se odvíjí i moje role v týmu. I když mě překvapilo, že i mně trenér Niko Kovač ochotně vysvětloval některá jeho rozhodnutí, kdy mě třeba nevzal do nominace. Ujišťoval mě v tom, že vše dělám dobře, ať dál makám a že v tom mám pokračovat. To člověku zvedne náladu.
Jaro plné výzev
Každopádně na jaře mě čeká mnohem víc výzev. Zatím bydlím v klubové akademii, kde je ubytovaných asi 50 mladých hráčů, ale už vyhlížím stěhování. Říkal jsem si, že by bylo rozumné se přestěhovat, jakmile udělám maturitu a autoškolu. Bude to ale krušné, protože školu mám v Česku a věnuji se jí online.
Popravdě ale nedokážu říct, co bude těžší, protože autoškola v Německu funguje tak, že jdete na 14,5 hodiny teorie, kterou musíte splnit, abyste mohli dělat test. Následuje 1200 otázek v aplikaci, po kterých teprve usedáte do auta. Není to sranda. Německy se domluvím, ale stále na mě občas vyskočí nějaké slovo, které lehce upravuje význam otázky a musím nad tím dost přemýšlet. Navíc kolikrát je správných více odpovědí. Není to tak, že máte jen jednu správně a naučíte se to nazpaměť.
Takže si myslím, že přeci jen premiéra za Wolfsburg by mohla být o něco snazší, protože fotbal mám rád a už na tom nějakou dobu pracuji.
Autor je mládežnický reprezentant a záložník Wolfsburgu