Vítkovický Tomáš Martiník slavil ještě v dobách, kdy se hrálo na dvě vítězná utkání, jeho kolega ze střídačky Daniel Folta na tři, zato Milan Fridrich z Tatranu naopak vůbec první šlágr v O2 areně rozhodl.
Martiník s Fridrichem proti sobě na hřišti nikdy nestáli. Ale Daniel Folta se střešovickou holohlavou ikonou sváděl líté boje ve finále v roce 2009. Tehdy se ještě hrálo na tři vítězná utkání. Dnes cítíte od všech tří veteránů vzájemný respekt. Čeká je nový souboj, který svede do boje o titul dva nejúspěšnější týmy české florbalové historie.
Tatran se učí z prohry
Fridrich vede Tatran do superfinálového boje znovu po roce. Loni si jeho svěřenci vylámali zuby na defenzivě Mladé Boleslavi a prohráli 1:2 v prodloužení. "Myslím, že i proto je jejich motivace letos vyhrát obrovská. Pomůže zkušenost: prohráli, ale zažili si to a prošli si tím," vypráví muž, který v roce 2012 setnul Vítkovice v prodloužení v přesilové hře.
"Tehdy to pro mě bylo hodně emotivní i v tom, že to byl můj vůbec první zápas play off, dával jsem se dlouho zdravotně dohromady. A pak to vyšlo. Zahrál jsem si, vyhrál a ještě vstřelil vítězný gól. To v člověku zůstane. Ale je pravda, že se mi dnes možná víc vybavuje rok 2015," dodává Milan Fridrich. Tehdy s Tatranem po nájezdech zlomili Mladou Boleslav.
Nyní se ale vrací souboj s Vítkovicemi, které jsou z hlediska historie se sedmi tituly druhým nejúspěšnějším týmem. Tatan jich stihl posbírat 15. "Já jsem Vítkovice viděl ve finále už před sezonou. Měli obrovskou motivaci, tím že loni chyběli. Navíc mají skvěle poskládaný tým, mix třicátníků, s talentovanými mladými kluky. Mají svůj styl a o titul budou hrát po právu. Máme to v řadě aspektů hodně podobné, takže to bude spíš o tom, kdo to lépe zvládne," říká Milan Fridrich.
Vítkovická výměna trenéra
Narozdíl od Tatranu, Vítkovice neměly úplně perfektní sezonu. Po debaklu 1:7 v pohárovém finále odvolávaly v prosinci kouče Pavla Bruse. Ale nový trenérský tandem Daniel Folta, Tomáš Martiník pak ztratil v základní části jen jediný zápas – právě s Tatranem (3:4).
"Ten zápas z ledna je pro nás dobrou motivací. Víme, že se s Tatranem dá hrát a můžeme uspět. Vedli jsme a nezvládli závěr. Ale oni prostě ukázal svou kvalitu a sebevědomí," vzpomíná na poslední ligový souboj trenér Tomáš Martiník.
Od zmíněného duelu už Vítkovice najely na vítěznou vlnu. O tom, zda pomohlo i odvolání kouče Bruse, který byl do té doby nezpochybnitelnou klubovou ikonou, Martiník moc mluvit nechtěl. "Změna nastala, ale okolnosti asi nejsou tak jednoduché jak vypadají. Nakonec to asi pomohlo, tu druhou polovinu sezony jsme zvládli. Kluci našli sebevědomí, které do té doby bylo všelijaké," vypráví trenér o tématu, které je stále pro vítkovický klub choulostivou záležitostí.
Veterán Folta vzpomíná
"Asi to byla dobrá volba. Ale nešlo o to, sezonu nějak zachránit, jen bylo třeba to dovést tam, kam jsme chtěli," dodává muž, který v minulosti vedl i ženskou reprezentaci a s vítkovickým ženským týmem už oslavy v O2 areně okusil.
Na střídačce zakotvila jiná klubová legenda – Daniel Folta. Ten s dnešním střešovickým koučem Fridrichem válel v reprezentaci a sváděl i líté boje ve finále v roce 2009. Tehdy se ještě hrálo na tři vítězná utkání.
"Myslím že při sériích hráči více rostou. Je to jako v životě, jednou si nahoře, podruhé dole a pak se z toho zase musíš vyhrabat," vypráví vítkovický matador a dnes i trenér. Když ale dojde řeč na O2 arénu, Folta přizná, že na ni nemá nejpříjemnější vzpomínky. "Superfinále jsem tam nezažil, ale na mistrovství světa v roce 2008 jsem tam prožil jedno z největších zklamání. Euforicky jsme vyrovnali a pak si nechali dát gól. Přišel jsem o svou jedinou medaili, bolelo mě to hodně dlouho," vypráví o zápase o 3. místo se Švýcarskem.
"Pak jsem si to ale vynahradil v tom následném finále s Tatranem," culí se. Ano, šlo o jeho poslední zápas a Fridrichovi a spol. tehdy utnuli osm let dlouhé kralování. Nyní se setkají znovu. Pro Foltu to bude vůbec první Superfinále.
Finále? Snad ofenzivní
Oby týmy měly cestu do finálového zápasu velmi podobnou. V play off potřebovaly 10 utkání a shodně dvakrát prohrály. "Byly to zápasy ve fantastické kulise, tak to snad kluky trochu připravilo, i když v O2 areně to bude zase o level jiná atmosféra. Ale díky loňsku to už pro spoustu kluků nebude takový stres. Rozhodne se na place," ví Fridrich.
"Semifinále s Bohemkou pro nás byla skvělá příprava, celá série byla vynikající – útočná, tvrdá, plná soubojů," pochvaloval si Tomáš Martiník. "A finále? To je velká věc. Bude to velký zápas a věřím že bude koukatelný, kvalitní a všichni si ho užijou," přeje si.