Hamburger Sport‑Verein, jak zní oficiální název většího z rivalů, slavil šestkrát titul mistra Německa (byť naposledy v roce 1983), získal několik dalších domácích trofejí a pětkrát stanul ve finále některého z evropských pohárů. Přičemž dvakrát jej dokázal vyhrát – někdejší Pohár vítězů pohárů v roce 1977 a nejprestižnější Pohár mistrů evropských zemí o šest let později.
Naproti tomu FC St. Pauli, klub ze stejnojmenné čtvrti centra Hamburku, je víceméně po celou svou historii tím menším ve městě. V kolonkách získaných trofejí u něj svítí nula. Z čistě fotbalového hlediska nicméně hráčům ani fanouškům St. Pauli druhořadá pozice v rámci Hamburku nevadí.
Na přelomu 70. a 80. let minulého století, kdy byl HSV jedním z nejlepších týmů Evropy, lavírovalo St. Pauli mezi 2. a 3. ligou. Pamětníci popisují tehdejší vztah obou klubů jako neutrální, ba dokonce i jako přátelský. HSV a St. Pauli si tehdy fotbalově rozhodně nekonkurovaly, přesto se nálada mezi oběma tábory začala velmi rychle měnit a obracet v zášť.
"Nefotbalové" derby
Hlavní důvod vzniku vypjatého vztahu mezi oběma soupeři, respektive především mezi skupinami jejich fanoušků, leží v proměně celé společnosti v 70. a 80. letech. V té době se v Německu začaly vehementně šířit fašistické názory, které se projevovaly xenofobním chováním neonacistů vůči různým skupinám obyvatel, četnými protesty z jedné či druhé strany těchto společenských konfliktů a nezřídkakdy i násilím.
Tyto nálady, bohužel, prosákly i do fotbalu. Většina fotbalových stadionů v Německu se stala baštou pravicového extremismu. Neonacisté se vyskytovali především mezi členy fanouškovských ultras skupin. Výjimkou v tomto ohledu nebyl ani Hamburk SV, který jakožto silný klub přitahoval velký počet příznivců.
Zcela protichůdnými názory a hodnotami se naopak začali profilovat fanoušci St. Pauli. Už v 70. letech si klub oblíbili punkeři a anarchisté. To, že byl (a je) centrem svobodomyslnosti, dokládá i samotná čtvrť Sankt Pauli, proslavená ulicí zvanou Reeperbahn. Tato lokalita je známým centrem nočního života, kde už během 20. století vzniklo množství klubů, alternativních restaurací a sexshopů, které vynesly ulici označení "die sündige Meile" (hříšná míle). V některých částech Reeperbahnu je dokonce povolena prostituce.
Stejně jako celá čtvrť i fotbalový klub St. Pauli se stal bohémským útočištěm alternativně smýšlejících lidí. Jako protiklad vůči masově šířícímu se neonacismu přitahovalo FC St. Pauli především levicově smýšlející příznivce. Image klubu od této éry dokresluje také černá pirátská vlajka s lebkou a zkříženými hnáty, kterou přinesl na stadion jeden z fanoušků.
Pirátská symbolika, včetně přezdívky Freibeuter (piráti či bukanýři), se v klubu a mezi jeho příznivci velmi rychle vžila. Vedle rebelství vyjadřuje i postavení St. Pauli jakožto instituce, která se staví do pozice smolaře v opozici proti bohatým a mocným a také proti mainstreamu. Ve všech těchto případech by se dalo říct, že alespoň v rámci samotného Hamburku stojí v opozici proti týmu a fanouškům velkého HSV.
Svérázný klub se zásadami
S hodnotami, které se staly symbolem fanouškovské základny FC St. Pauli, se ztotožnilo i vedení klubu. Celá organizace začala aktivně bojovat proti tomu, aby se na jejich stadionu Millerntor někdy objevily nenávistné a rasistické projevy chování ze strany diváků. Dokonce zařadila zákazy takového jednání do pravidel chování na stadionu a v současnosti má listinu základních principů, kterými se všichni od hráčů přes fanoušky musejí řídit.
Tato "bible" reprezentuje celou řadu společenských hodnot, které jdou daleko za hranice sportu. Mezi témata, kterým se organizace FC St. Pauli věnuje, patří společenská odpovědnost, ekologie, životní udržitelnost, charita a další. Konkrétními příklady takové činnosti jsou projekty na pomoc sociálně vyloučeným skupinám obyvatel, sbírka mezi fanoušky na čističky vody v rozvojových zemích Afriky a různé antifašistické iniciativy jako třeba turnaj pro fankluby fotbalových celků s obdobnými názory a hodnotami napříč celou Evropou.
Jedním z undergroundových a svérázných projektů klubu je uspořádání turnaje pro země, které nejsou členy světové fotbalové organizace FIFA. Takzvaného FIFI Wild Cupu, který St. Pauli hostilo v roce 2006, se zúčastnily reprezentace Tibetu, Grónska, Zanzibaru, Severního Kypru, Gibraltaru, domácí tým pak nastoupil s pirátskou vlajkou pod názvem Republik St. Pauli. V souladu s rebelskou pověstí klubu byl turnaj zajímavý i tím, že mužstva na hrací plochu před zápasem doprovázely místo dětí striptérky z nočních podniků z nedalekého Reeperbahnu.
FC St. Pauli je díky svým zásadám klubem, který jde proti proudu, ctí hodnoty jako je udržitelnost a zároveň bojuje proti diskriminaci, rasismu a mnoha dalším formám nenávisti ve společnosti. Díky tomu se stal kultem s celosvětovou reputací.
2018 – vymření dinosaurů
Když byla v roce 1963 založena Bundesliga, platilo pravidlo, že každé město může reprezentovat jen jeden klub. Tuto výsadu v Hamburku dostali fotbalisté HSV. Ti se tak se svými sousedy ze St. Pauli celkově neutkávali příliš často ani pravidelně. V celé dosavadní víc než stoleté historii hamburského derby se oba celky střetly jen 109krát. Z toho v nejvyšší soutěži pouze 16krát. Celková bilance hovoří jasně ve prospěch mužstva z Volksparkstadionu pro víc než 50 000 diváků: HSV vyhrálo 69 derby, St. Pauli 24.
Modročerní byli dlouho jediným týmem, který od vzniku Bundesligy nikdy elitu neopustil. Přezdívka klubu díky tomu zněla Dinosauři a na stadionu HSV visela legendární časomíra, která měřila čas strávený v první lize. V roce 2018 však dotikala a oba hamburské kluby se najednou staly rivaly o patro níž.
Od sezony 2018/19 se HSV marně snaží o návrat zpět. Byť od toho ani jednou z pěti druholigových pokusů nebylo úplně daleko, cestu jim často kříží St. Pauli, které se v posledních letech výsledkově zvedá. Z hamburského derby se rázem stala i ryze sportovní rivalita. Důkazem jsou i výsledky posledních vzájemných klání.
Jak dopadne 110. derby mezi St. Pauli a HSV, které se odehraje ve skvělé a autentické atmosféře stadionu Millerntor, sledujte na Livesportu. Hraje se v pátek 1. prosince od 18:30.
Další derby týdne
Pátek 1. prosince
Severní Irsko – NIFL Premiership
Big Two (Derby Velké dvojky)
Linfield má kontě už 56 mistrovských titulů, Glentoran se stal šampionem 23krát. Jde o nejsilnější a nejúspěšnější severoirské kluby. Vzájemných zápasů takzvané Velké dvojky proběhlo už 644! Naposledy, v listopadu v rámci osmifinále Ligového poháru, vyhrál Linfield 2:1.
Neděle 3. prosince
Nizozemsko – Eredivisie
De Kraker ("Křupavý" zápas)
V nizozemské Eredivisie se střetnou první dva celky tabulky. Tradiční šlágr nizozemského fotbalu mezi Feyenoordem Rotterdam a PSV Eindhoven se nazývá De Kraker, což by se dalo volně přeložit jako "křupavý" zápas. První vzájemný duel sezony, kdy se oba celky střetly o Superpohár, vyhrálo PSV 1:0.
Slovinsko – Prva liga
Večni derby (Věčné derby)
Rivalita mezi tradičními slovinskými soupeři ožila v roce 2009, kdy se Olimpiji podařilo po letech existenčních útrap probojovat zpět do ligy. Od té doby dokonce třikrát získala titul, je i úřadujícím šampionem z minulého ročníku. Nejúspěšnějším klubem ve Slovinsku je se 16 tituly Maribor.
Pondělí 4. prosince
Dánsko – Superligaen
Slaget om Midtjylland (Bitva o Midtjylland)
Rivalita mezi dánskými kluby Viborg FF a FC Midtjylland vznikla teprve nedávno – až po vzniku druhého z nich v roce 1999. Ten sídlí ve městě Herning, od Viborgu 45 kilometrů vzdáleného sídla. Obě města leží v regionu Střední Jutsko (v dánštině Midtjylland). První derby sezony skončilo 2:2.