Ambiciózní klub se minule po zkompletování základní části nevyhnul pádu do boje o záchranu a nakonec obsadil 13. příčku. Nesplněná očekávání vedla k odvolání hlavního trenéra Davida Horejše, a to i přesto, že výkony jeho týmu nebyly tak špatné, jak se podle konečného umístění mohlo zdát.
Podle metriky očekávaných bodů, která bere v potaz kvalitu vytvořených i povolených šancí a následně počítá, s jakou pravděpodobností měl tým v zápasech bodovat, se Severočeši měli umístit na ryze průměrném 8. místě. Následná letní přestavba vyústila nejenom v příchod kouče Radoslava Látala, nýbrž také v rozsáhlou obměnu hráčského kádru napříč všemi pozicemi.
Jablonec si zajistil služby ligou prověřeného krajního beka Vachtanga Čanturišviliho, střed obrany přišli vyztužit Haiderson Hurtado s Nemanjou Tekijaškim a úspěchem skončila také přetahovaná o Alexise Aléguého a Patrika Schöna, jedny z nejzajímavějších křídel ve druhé nejvyšší soutěži. A pak tu byly třeba také obchody se Spartou – na roční hostování se vedení klubu domluvilo s Filipem Součkem a Matějem Polidarem, k nimž se připojil ještě Václav Drchal. V jeho případě se jedná o trvalý přestup s možností budoucího odkupu.
Jakmile ovšem zkombinujete vysoký počet přestupů s příchodem nového trenéra, musíte zkrátka počítat s tím, že se mužstvo bude nějakou dobu sehrávat a zvykat si na nové herní nuance. A že se jedná o proces, který nelze urychlit. I tak ovšem vypadá jablonecká bilance velmi nelichotivě. Po čtyřech odehraných kolech se tým krčí na 14. příčce se dvěma získanými body za bezbrankové remízy s Pardubicemi a Teplicemi.
S osmi inkasovanými brankami jsou druzí nejhorší společně s Karvinou a Zlínem, hůř jsou na tom už pouze České Budějovice s hororovým průměrem více než čtyř obdržených gólů na zápas. Hlavním problémem je ovšem zatím ofenzíva, což ostatně ukazují i data. Podle modelu očekávaných branek, jenž hodnotí kvalitu a četnost vytvořených brankových příležitostí, je Jablonec nejhorším ligovým celkem. Trefit se měl pouze dvakrát, což přesně koresponduje s reálnými čísly.
Obrana je zatím spíš průměrná. V utkáních proti Pardubicím a Teplicím fungovala velmi dobře, byť v prvním zmíněném byl nízký počet povolených šancí do velké míry předurčen brzkým vyloučením pardubické brankářské jedničky Antonína Kinského. Propadla jedině ve víkendovém duelu proti Spartě, kdy ještě v průběhu prvního poločasu soupeři poskytla obrovské množství nebezpečných střeleckých příležitostí a inkasovala pětkrát.
Pokud si však odmyslíme poslední utkání, herně Jablonec tak špatně nevypadá. Velmi zvláštní bylo především úvodní ligové utkání proti Mladé Boleslavi, z jejíhož hřiště si nakonec Severočeši odvezli porážku 1:3, byť měli po celý zápas územní převahu. V modelu kontroly hry, který sleduje, do jak nebezpečných prostorů hráči posouvají míč svými přihrávkami, náběhy i driblinkem, měli Jablonečtí jednoznačně navrch, ovšem nedokázali takřka vůbec ohrozit Trmalovu branku.
Nakonec nastřádali čtyři střely uvnitř pokutového území, z nichž pouze jedna směřovala na branku z jejího centrálního prostoru, a výsledkem bylo pouhých 0,16 očekávaných branek. Směrem dozadu si přitom Jablonec vedl obstojně. Boleslav dosáhla na 0,86 xG a tři branky si připsala především díky skvělému zakončení svých hráčů. Možná si ještě sami dobře vybavíte dalekonosný projektil v podání Dominika Kostky nebo volej Lamina Jawa po chytrém centru Vasila Kušeje.
Větší kontrolu hry měli Jablonečtí nejen v navazujícím duelu proti Pardubicím, ale následně i proti Teplicím. Ani tentokrát si však nevypracovali dostatečné množství šancí a neskórovali ani jednou. Jako další čeká Jablonec venkovní utkání proti Karviné. Látal bude moci opět počítat s Polidarem a Součkem, kteří nemohli do zápasu se Spartou zasáhnout kvůli dohodě o hostování, a má před sebou dva důležité úkoly – co nejdřív ustálit základní sestavu a zlepšit ofenzívu.
Pokud totiž tým nadcházející utkání nezvládne, čeká ho na přelomu měsíce pražská Slavia, po níž sice přijdou na řadu beznadějně poslední Budějovice, ovšem poté bude los nemilosrdný. Jablonec se postupně utká s defenzivně slušně vypadajícím Libercem, následně zamíří na nový stadion v Hradci Králové a poté jej čekají postupně Slovácko, Plzeň, Bohemians, Ostrava a Olomouc. Dalších pět utkání tedy do velké míry určí ráz jabloneckého podzimu a velmi pravděpodobně také Látalův osud. Dávat totiž novým trenérům dostatečný čas na práci s týmem nebývá v českém fotbalu zvykem…