Norsko – Anglie (23:00 + audiokomentář)
Od Kanea a Bellinghama – dvou hvězd světového formátu – se zkrátka velké věci očekávají a oba lídři tyto předpoklady beze zbytku naplňují. Zatímco góly kapitána byly sázkou na jistotu, kolem záložníka Realu Madrid před startem šampionátu viselo mnoho otazníků. Rodák ze Stourbridge na ně ale odpovídá tím nejlepším možným způsobem – dominantními výkony.
Nejlepší hráč Anglie
Bellingham je na probíhajícím světovém šampionátu zatím nejlepším hráčem Anglie. Jeho průměrná známka 7.9 od Livesportu za 404 odehraných minut je nejvyšší v týmu. V celkovém hodnocení turnaje mu pak (mezi fotbalisty s 300+ minutami) patří osmá příčka.
Jeho "americké léto" definovaly dva slušné výkony proti Chorvatsku a DR Kongo, slabší představení proti Ghaně a dva naprosto výjimečné zápasy při výhrách Anglie nad Panamou a Mexikem.
Právě Bellinghamovo poslední vystoupení, kdy dominoval na slavném Aztéckém stadionu, bylo vyvrcholením jeho zatím fantastického turnaje. Šlo o jeden z nejvýraznějších individuálních výkonů v anglickém dresu za poslední roky a jasný důkaz, že třiadvacetiletý středopolař patří mezi absolutní světovou elitu. V kádru Thomase Tuchela je hlavní ofenzivní hrozbou, přičemž týmu pomáhá jak vlastní produktivitou, tak skvělou kreativou.
Vážná střelecká hrozba
Bellingham sice není klasickým hrotovým útočníkem jako jeho parťák Kane, přesto letos v létě potvrdil, že je pro soupeře gólovým strašákem. Čísla mluví jasně: vstřelil čtyři branky z hodnoty xG (očekávané góly bez penalt) 2.07, což jen podtrhuje jeho mimořádnou efektivitu v zakončení. Zároveň zaznamenal 28 doteků s míčem v šestnáctce soupeře (13. nejvyšší počet na turnaji), devět úspěšných driblinků a xGOT (očekávané góly po střele na branku) ve výši 4.77.
Poslední jmenovaná statistika ukazuje, že když se dostane ke střele, je pravděpodobnost gólu extrémně vysoká. To potvrzuje nejen kvalitu jeho zakončení, ale i schopnost vyhledávat nebezpečné pozice. Střelecká mapa navíc ukazuje, v jakých prostorech se pohybuje. Vzhledem k tomu, že jde o záložníka, to dokládá jeho perfektní načasování náběhů.
Legendární irský záložník Roy Keane vyzdvihl právě tuto vlastnost a přirovnal mladíka k velkým anglickým postavám minulosti. "Má v sobě neuvěřitelnou auru. To načasování náběhů do vápna, ten moment, kdy zničehonic vyběhne... Nevím, jestli se to vůbec dá naučit," řekl Keane v podcastu Stick to Football.
"Mnoho hráčů tam nabíhá příliš brzy, ale on má v sobě klid a řád. Steven Gerrard, Frank Lampard, Paul Scholes – tihle kluci prostě uměli číhat na správném místě. A Jude to má taky," dodal někdejší kapitán Manchesteru United. Zajímavostí je, že sedm z devíti Bellinghamových střel na branku směřovalo k pravé tyči z pohledu brankáře, což naznačuje jeho preferovaný úhel zakončení.
Tvůrčí schopnosti a chemie s Kanem
Vliv mladé anglické superstar ale zdaleka nekončí jen u střílení gólů, Bellingham je totiž také hlavním architektem Albionu. Ze hry zatím vytvořil osm gólových šancí – více jich má v anglickém týmu pouze křídelník Noni Madueke – a připsal si jednu asistenci. K tomu má na kontě 64 progresivních běhů s míčem a 47 úspěšných přihrávek do útočné třetiny (ze 64).
Při vedení míče je klíčová jeho schopnost posouvat hru dopředu – většina jeho progresivních běhů s balónem totiž končí až v útočné třetině. Bellingham však dokáže hru skvěle dirigovat i z hloubi pole. Šest jeho přihrávek, které vedly přímo ke střele, totiž vymyslel z větší vzdálenosti od branky, nikoliv až zahuštěného prostoru těsně před šestnáctkou. Podtrhuje to jeho herní inteligenci: netlačí se do vápna za každou cenu, ale hru tvoří i z pozice "šestky".
To vše navíc nezahrnuje jeho pohyb bez míče, který je stejně efektivní. Jen proti Mexiku Bellingham nabídl svou aktivitou spoluhráčům 37 možností k přihrávce (nabídek na převzetí míče). To bylo nejvíc z celého týmu – překonal i středovou dvojici Declan Rice a Elliot Anderson, kteří měli shodně 29 nabídek.
Datový expert Livesportu Daniel Musil popsal, jak tento pohyb ničí defenzivy soupeřů: "Sedmatřicet nabídek bez míče v jediném zápase proti Mexiku ukazuje, že Bellinghamův pohyb je stejně velkou zbraní jako jeho zakončení. Každým svým náběhem nutí obránce reagovat a rozhodovat se ještě předtím, než k němu míč vůbec dorazí."
Tyto vlastnosti navíc skvěle fungují v synergii s Kanem. I když si spolu často nepřihrávají přímo do vyložených šancí – byť to umí, jak ukázala akce před druhým gólem proti Mexiku – jejich pohyb doplňuje jeden druhého. Bellinghamovy náběhy nutí stopery vystupovat, což trhá obrannou strukturu soupeře a vytváří prostor pro Kanea. A funguje to i obráceně. Obránci se přirozeně soustředí na Kanea, čímž uvolňují koridory pro Bellinghamovy dokonale načasované náběhy z druhé vlny.
Slabina? Výkyvy v soubojích
Pokud existuje oblast, na kterou si musí dát Bellingham pozor, je to mírná nevyrovnanost v osobních soubojích. Když má svůj den (jako proti Chorvatsku, Panamě a Mexiku), na hřišti dominuje: vyhrál pět ze sedmi soubojů proti Chorvatům, 10 ze 16 na Aztéce a 11 ze 17 proti Panamě.
Když se mu ale nedaří, mívá problém vzít otěže zápasu do svých rukou. V duelech s Ghanou a DR Kongo vyhrál dohromady pouhé dva souboje, přičemž zejména proti prvnímu africkému soupeři byl na hřišti téměř neviditelný.
Tuto herní složku bude muset udržet na nejvyšší úrovni i ve večerním čtvrtfinále proti Norsku. Seveřané totiž disponují extrémně kreativním Martinem Ödegaardem, který bude chtít diktovat tempo hry, a Sanderem Bergem, jenž bude Bellinghamovým přímým oponentem ve středu pole.
Bellingham bude muset podat nejlepší možný výkon. Jeho komplexní přínos na obou koncích hřiště bude naprosto klíčový pro to, aby Anglie mohla i nadále pomýšlet na druhý historický triumf na mistrovství světa.
Všechny zápasy mistrovství světa můžete sledovat na Oneplay.
Registrujte se ZDE
