Představení skupiny I: Francie a třetí finále v řadě? Norsko není jen Haaland i omlazený Senegal

Francie

Země galského kohouta může napodobit působivý počin Brazílie, která v letech 1994, 1998 a 2002 hrála tři finále mistrovství světa v řadě. Oba státy jsou také jedinými, které ve 21. století prolomily prokletí obhájců titulu, když dokázaly postoupit ze skupiny, konkrétně tedy v letech 2006 a 2022.

Itálii (2010), Španělsku (2014), Německu (2018) a ani na první pokus Francii (2002) se to nepovedlo. Letos sice obhajuje "až" druhou příčku, nicméně stejně jako v Japonsku a Jižní Koreji bude začínat se Senegalem, který ji tehdy uštědřil šokující porážku 0:1.

Ve skupině dále čeká nevyzpytatelný Irák. Na závěr bojů o postup do šestnáctifinále bude v Bostonu k vidění opravdový šlágr s Norskem, který nabídne přímou konfrontaci Kyliana Mbappého a Erlinga Haalanda, neboli dvou pravděpodobně nejlepších současných útočníků.

Trenér Didier Deschamps je spolu s Máriem Zagallem a Franzem Beckenbauerem jediným člověkem, který vyhrál světový šampionát jako hráč i jako trenér. V červenci na lavičce po 14 letech skončí. A rozhodně se bude chtít rozloučit dalším výborným výsledkem.

Taktický profil týmu

Doby, kdy se Francouzi hádali mezi sebou a zbrojili proti trenérovi, už jsou minulostí. Deschamps dokázal vytvořit dobře fungující družinu, která si na hřišti umí vyhovět a mimo něj neřeší žádné významné spory.

Videopreview Kyliana Mbappého

Ačkoliv Francie těsně před MS nečekaně podlehla v přípravě Pobřeží slonoviny a přišla o dlouhou sérii neporazitelnosti, sebevědomí bude mít výběr nepochybně na rozdávání. Kvalifikací se v konkurenci Ukrajiny, Islandu a Ázerbájdžánu podařilo projít bez porážky a s tlakem veřejnosti se dokáže vyrovnat.

Les Bleus nepatří k celkům, které by sázely na jednu osvědčenou taktiku. Naopak ji pokaždé přizpůsobují soupeři. Brankářskou jedničkou by po ukončení reprezentační kariéry Huga Llorise měl být Mike Maignan, kterému budou krýt záda Brice Samba a Robin Risser, jenž zažil velmi povedenou sezonu v dresu Lens.

Z obránců lze to samé tvrdit o Williamu Salibovi z Arsenalu (jenž by zranění zad měl včas rozchodit), který bude mít na pozici stopera velkou konkurenci v podobě Dayota Upamecana, Ibrahimy Konatého, či případně Lucase Hernandeze, jehož mladší bratr Theo se rovněž vešel do nominace. Pro zajímavost dodejme, že na turnaji nebudou jedinými sourozenci ve stejném dresu.

Na krajích defenzivní linie by měli být preferováni Lucas Digne a Jules Koundé. Před nimi by se měli pohybovat Adrien Rabiot a Aurélien Tchouaméni, případně N’Golo Kanté, kteří díky svým zkušenostem velmi dobře čtou hru a dokážou čistě odebírat balony, které záhy distribuují ofenzivním spoluhráčům pro rychlé protiútoky.

Ofenzivní síla Francie je obrovská. Nedlouho jsou její součástí Rayan Cherki, Maghnes Akliouche a Michael Olise, které kromě kreativity zdobí také skutečnost, že se fotbalem prostě chtějí bavit.

Ousmane Dembélé za minulý rok sesbíral několik ocenění včetně Zlatého míče. Letos v Ligue 1 odehrál jenom 22 utkání, nicméně jeho přítomnost na hrací ploše byla pokaždé znát. Platilo to i v LM, v jejímž finále vyrovnával z penalty na 1:1.

S Mbappém, nejlepším střelcem francouzské reprezentační historie, který v Severní Americe odehraje stý zápas za národní tým, si na hrací ploše výborně rozumí. Není pochyb, že konkurenci znova připraví řadu nepříjemných chvil. Na svou šanci bude zároveň trpělivě čekat neméně kvalitní trio ve složení Bradley Barcola, Desire Doué a Marcus Thuram.

Predikce: vítěz

Norsko

Dlouhých 28 let na největší scéně absentovali, jízda za návratem však stála za to. V kvalifikační skupině čelili mimo jiné Itálii, přesto se Norové stali spolu s Anglií jediným stoprocentním týmem zápolení o světový šampionát. Generace okolo Erlinga Haalanda s Martinem Ödegaardem se může těšit na atraktivní boje hned ve skupině.

Mužstvo během šesti let pod taktovkou Staleho Solbakkena takticky vyspělo a naučilo se využívat velká jména v ofenzivě. Sedmnáctka hráčů z pěti nejsilnějších evropských lig bude podpořena dalšími zajímavými tvářemi včetně trojlístku z Bodö/Glimt. Ten v uplynulém ročníku Ligy mistrů podtrhl vzestup norského fotbalu, když po téměř třech dekádách navázal na Rosenborg a postoupil do osmifinále milionářské soutěže.

Taktický profil týmu

Se snad již plně doléčeným Ödegaardem v sestavě se dá od Norska očekávat jakýsi hybrid mezi 4-3-3 a 4-4-2. Vezmeme-li v úvahu systém na papíře se čtyřmi záložníky, je tím úplně vpravo právě středopolař Arsenalu, který zastává nejvíce fluidní roli.

Z kraje se stahuje do středu, kam jej to i přirozeně táhne, a tím uvolňuje na lajně prostor pro neúnavného Juliana Ryersona, který v kvalifikaci také přispíval mimořádnou produktivitou. Ze strany pak více hraje Alexander Sörloth, jenž je na podobnou roli zvyklý i z Atlétika Madrid, a přechází se tak spíše do systému se trojicí záložníků i útočníků.

Videopreview Erlinga Haalanda

Díky Ödegaardově práci a diagonálním přihrávkám se Haaland soustředí na penetraci soupeřovy defenzivy a obranné linie. Pokud tato taktická varianta nevyjde, existuje ještě záložní plán s Antoniem Nusou, který je i při větším odstřihnutí schopen získat pro Nory cenné metry. V případě, že ani to nezafunguje a dojde ke ztrátě míče, přepíná Solbakkenova družina do fáze napadání. V takovém případě není výjimkou, že se Ödegaard ujímá dirigentské taktovky po boku Haalanda a de facto si prohazuje pozici na hřišti se Sörlothem.

Na druhou stranu Norové nemohou provozovat podobně intenzivní a vysoký presink, na jaký je jejich kapitán navyknut z Arsenalu. Zadní řady mužstva totiž na podobnou záležitost nejsou stavěné a i ze středního bloku se často nechají zatlačit. Což nemusí být nutně na škodu, jelikož tím vylákají soupeře a následně využijí svou hlavní zbraň v podobě přechodové fáze.

A kdo jsou tedy ti, kdo tvoří středovou dvojici mužstva? Jasnou pozici v sestavě má urostlý Sander Berge, jenž v kvalifikaci nechyběl ani minutu. Vedle něj mohou v závislosti na soupeři a typu zápasu naskočit Patrick Berg či Kristian Thorstvedt.

Naopak defenziva má kontury poměrně jasné. O Ryersonovi již řeč padla, dortmundský bek nastoupil stejně jako všichni tři zbylí obránci i brankář do všech utkání kvalifikace v základní sestavě. David Möller Wolfe si na levé straně chce napravit chuť po nepovedené sezoně ve Wolverhamptonu, naopak další muž z Premier League Kristoffer Ajer si na výsledky Brentfordu stěžovat nemůže. Parťáka na stoperu mu tradičně dělá Torbjörn Heggem, této čtveřici kryje záda zkušený Örjan Nyland.

Predikce: šestnáctifinále

Senegal

Lvi z Terangy míří na své čtvrté mistrovství světa. Na tom úplně prvním se v roce 2002 senzačně dostali až do čtvrtfinále, což znamenalo vyrovnání afrického rekordu, který až v Kataru vylepšilo Maroko. Tenkrát u toho osobně byl současný trenér Pape Thiaw, jenž u kormidla vystřídal svého tehdejšího spoluhráče Alioua Cissého, pod jehož vedením dosáhl Senegal před třemi a půl lety na osmifinále.

Postup ze skupiny bude jednoznačným cílem i na severoamerickém kontinentu a při rozšíření počtu účastníků je pravděpodobnost určitě slušná. V kvalifikační skupině byla největším soupeřem Demokratická republika Kongo. Na finálový turnaj se i v její konkurenci povedlo Senegalu projít bez jediné prohry, což ovšem v konfederaci CAF zvládlo hned pět z devíti přímých postupujících.

Daleko větší drama představovalo lednové finále Afrického poháru národů, ve kterém nechyběla sporná a později neproměněná penalta, protestní odchod z hrací plochy, vstřelení vítězného gólu Papem Gueyem a nakonec zpětné odebrání titulu, což ještě definitivně potvrdí či vyvrátí sportovní arbitráž.

Taktický profil týmu

Senegalští brankáři mají velké kvality. Ať už trenér ukáže na Yehvanna Dioufa, Édouarda Mendyho či Moryho Diawa, určitě chybu neudělá. Před nimi by měla stát obtížně prolomitelná zeď jménem Kalidou Koulibaly, jenž by měl stihnout doléčit zranění. Čtyřiatřicetiletého stopera čeká třetí mistrovství světa.

Na minulém jako správný kapitán zařídil proti Ekvádoru postupovou trefu do osmifinále. Neústupnost, vůdčí schopnosti a vlastně i čich na góly neztratil ani po přesunu do Al Hilalu. Při obranných i útočných standardkách bude nesmírně platným hráčem.

Nebylo by překvapením, kdyby kouč Thiaw zůstal na mundialu u tříčlenné obrany, ve které by dále měli nejpevnější pozici patrně Ismail Jacobs a Mamadou Sarr. Záložní řada naopak nepatří k přednostem týmu. Pape Gueye, Krépin Diatta a Lamine Camara dokážou předvést skvělé výkony, ale zároveň někdy postrádají optimální zaujetí. Nicméně na nejsledovanějším turnaji snad nehrozí, že by na hřišti neodevzdali maximum.

Svou fyzickou připraveností a rychlostí však Senegalci umí pořádně potrápit favority, což budou chtít proti Francii a Norsku potvrdit. Zápasy proti evropským soupeřům na světových šampionátech zatím přinesly tři výhry, jednu remízu a tři porážky.

Na kraji obrany bude připraven zlobit ofenzivně laděný El Hadji Malick Diouf, bývalý slávista, jenž se osvědčil i během debutové sezony v Premier League za West Ham. Během úspěšného tažení Senegalu Africkým pohárem národů byl důležitým členem základní sestavy. Na kontě má včetně přátelských duelů 19 reprezentačních startů a bilanci 1+2.

Videopreview Malicka Dioufa

V ofenzivě bude na šanci trpělivě čekat Bamba Dieng, jenž v Kataru skóroval do sítě domácích. Přes trio Sadio Mané, Nicolas Jackson a Ismaïla Sarr by mohl mít problém se dostat do základní sestavy už dvojnásobný vítěz Ligy mistrů, ale přitom stále teprve osmnáctiletý talent Ibrahim Mbaye.

Na úlohu žolíka je z PSG zvyklý, což neplatí pro Assaneho Diaa z Coma a tahouna Evertonu Ilimana Ndiayeho. Lvi z Terangy musí na cestě za úspěchem rozhodně zůstat soudržní a každý z nich musí přijmout koučem stanovenou roli.

Predikce: šestnáctifinále

Irák

Je tomu přesně 40 let, kdy se poprvé a naposledy Irák zúčastnil mistrovství světa ve fotbale. A nechybělo moc a vrátil by se i na stejné místo konání do Mexika, nicméně skupina I se odehraje v USA a v Kanadě. Za postup sice vděčí do značné míry rozšíření na 48 týmů, i tak je to ale velký úspěch. A taky těžce vydřený. V rámci kvalifikace totiž absolvoval 21 zápasů! To je více než dvojnásobek standardní porce.

Kvůli častým absencím na mistrovství světa má většina lidí Irák zakořeněný jako podprůměrnou, ne-li zcela nekonkurenceschopnou reprezentaci. Není to ale pravda. Iráčané jsou na asijské kontinentální scéně tradičním účastníkem vyřazovacích bojů. V roce 2007 se dokonce stali šampiony, když premiérový titul vystřelila domácí legenda Younis Mahmoud.

V roce 2013 přišel velký úspěch i na světové scéně, i když jen juniorské. Generace okolo Aliho Adnana skončila čtvrtá na mistrovství světa do 20 let. Paradoxně ale z úspěšné juniorky pojede na vytoužené mistrovství světa jen tehdejší rezervní gólman Fahad Talib... a opět jen v roli náhradníka.

Taktický profil týmu

Irák jde do skupinové fáze s cejchem týmu, o kterém se mnozí vyjadřují přezíravě jako s jednoduchou kořistí mnohem silnějších soupeřů. Jistě, Francie, Senegal i Norsko jsou objektivně výrazně kvalitnější. Jak to ale vypadá, když do zápasu s Irákem nedáte všechno, ukázali v přípravě Španělé (1:1). Do jeho obrany není snadné se dostat.

Trenér Graham Arnold totiž patří mezi ty lepší reprezentační kouče, kteří se na mistrovství představí. Nebude hrát krásný kombinační fotbal, ale bude precizně organizovaný. Ačkoliv v oficiálním zápisu bývá uvedeno 4-2-3-1, ve skutečnosti hraje jeho výběr ve středním bloku ve formaci 4-4-2, ve které přesně ví, do kterého prostoru se posunout, aby soupeři co nejvíce znesnadnil útočení.

A opět se vrátíme k přípravě. Je úplně jedno, v jaké Španělé hráli sestavě, protože Arnold si potřeboval vyjasnit jednu věc, kterou v Asii nebo proti Bolívii nenacvičíte a která bude pro působení ve skupině klíčová: Jak efektivně vyřešit fungování protiútoků proti dominantnímu soupeři, který výrazně převyšuje vaši fotbalovou úroveň?

Ali Jasim jako falešná devítka fungující jako spojka útoku a zálohy tento problém potenciálně řeší. Spolu s Farjim a českým fanouškům dobře známým Merchasem Doskim byli na levé straně opravdu nebezpeční.

Mimochodem, Doski je u zahraničních analytiků dost podceňovaným hráčem, přestože právě on je víceméně jediným, kdo díky plzeňskému tažení v pohárech zná alespoň přibližnou úroveň, která Iráčany ve skupině čeká. Ještě to chce ale vyladit fungování pravé strany hřiště, která zdaleka tak nebezpečná nebyla a Ibrahim Bayesh nejspíš nebude tou pravou volbou do základní sestavy.

Videopreview Aymena Husseina

Podstatné jsou ještě dvě věci. Prvně, kdo potenciálně může střílet za Irák góly. Výběr má schopné zakončovatele, a dokonce i typologickou hloubku. Pohyblivý Ali Al-Hamadi má skvělou levačku a skórovat může i z větší vzdálenosti. Klinického zakončovatele ve vápně pak má ve zkušeném Aymenu Husseinovi a ani třetí útočník Mohanad Ali není žádné ořezávátko.

Druhou věcí je pak individuální kvalita stoperů, ta totiž při vší úctě k Zaidu Tahseenovi a Akamu Hashimovi může být zásadním problémem. Tahseen má problémy s agilitou a rychlými reakcemi a Hashim sice často dokáže vypomoct záloze chytrým vystoupením z řady, taky má ale tendence propadat. Navíc jeho postava ve srovnání s útočníky Norska působí nedostatečně. Sebelepší plán trenéra zkrátka naráží na limity toho, jak ho iráčtí hráči dokáží plnit.

Predikce: základní skupina

Všechny zápasy mistrovství světa můžete sledovat na Oneplay. Registrujte se ZDE.