O ten slovinský se rozbil, o ten italský málem taky. A to do něj přitom tepal celkem 105 pokusy, žádný tým na turnaji nebyl v jednom utkání tak střelecky aktivní (dosud nejvíc měli Finové proti Maďarsku – 98). Přímo na odolného Damiana Claru dostali 58 ran, opět maximum letošního mistrovství. Dávno za tím následují další nejlepší výkony – Švédsko proti Slovinsku (45) a Kanada proti Itálii (41).
Ovšem zatímco oba čeští konkurenti ve skupině B vytěžili z převahy jasný triumf 6:0, Roman Červenka a spol. čekali po tomto palebném cvičení na uklidnění až do závěrečné soupeřovy hry v šesti a trefy do prázdné branky. Je chyba ve střelbě? A jak se lišila oproti ostatním zápasům?
Poslechněte si článek v audioverzi
Češi vyslali v utkání celkem 38 ran ze slotu, z toho 25 jich zasáhlo branku. Obrovské číslo. Nicméně ve srovnání s ostatními partiemi byl poměr střeleckých pokusů ze slotu daleko nižší než jindy (43 %, průměr byl před zápasem 55 %).
Velký počet ran byl tedy vykoupen kvalitou zakončení. Zápasy se Slovinskem a Itálií ukazují zcela odlišný přístup, než jaký měli reprezentanti v klání s rozdílně silným Švédskem. V něm vyslali ze slotu 57 % střel i pokusů celkem. Nevolili neefektivní střelbu od modré, nýbrž zakončovali až z velmi dobrých pozic. Například jediná rána na branku mimo slot v první třetině se Švédy byla gólová trefa Dominika Kubalíka z první.
Nedávat předním brankářům ze špičkových týmů tolik šancí k úspěšným zásahům je dobrá strategie, zvlášť když ne každý gólman dokáže bezchybně čelit malému počtu kvalitních zakončení. Když ovšem muž v masce dostává spoustu nepříliš obtížných zákroků a není to gólman horší úrovně, roste jeho sebedůvěra, což mu pak pomáhá v těžších situacích.
Zápas se Slovinskem (2:3p) kombinoval hodně střeleckých pokusů z prostoru mimo zónu před brankou (62 %) s velkým procentem přesné střelby právě ze slotu (57 %). Což ukazuje, jak málo efektivní je právě palba z pozic mimo něj.
Daleko větší bolestí českého týmu než střelba z nebezpečných pozic je však její efektivita. To je dobře vidět i na přesilových hrách, z nichž národní tým dosáhl jen jediné branky z 10 příležitostí. Hůř jsou na tom už jen Němci a Italové (oba 0) a dokonce o jednu trefu v početní výhodě víc má Maďarsko, a to jen po třech utkáních (a devíti výhodách).
Čechům chybí hlavně zakončení z první. Hráči často předržují puky na stranách, a když přijde nahrávka přes osu, je často nepřesná a nutí hráče k doteku navíc nebo jde mimo čepel.
Schází rychlá střela z první, třeba jako ta zmíněná Kubalíkova proti Švédsku. I když se nesla z daleké pozice, byla rychlá a překvapivá. Proti Itálii zaznamenali střelu z voleje v celkových čtyřech početních výhodách jen Martin Kaut (zblokovaná), Filip Hronek a Kubalík, přičemž oba s ní zasáhli branku. Ostatně vítězný gól Jakuba Fleka na 2:1 byl také projektilem bez přípravy…
Obecně však byla nejnebezpečnější zakončení po odrazech, skrumážích před brankou nebo únicích rychlíka Fleka. Zbývá vyřešit otázku, co v přesilovce s hráčem mezi kruhy. Například Matěj Blümel se k puku dostal, jen když si vyměnil pozice s Červenkou nebo Lukášem Sedlákem.
Navíc střed slotu je často zahuštěný, a tak není prostor pro nahrávku mezi kruhy nebo přes osu na druhý kruh. Klíč k vyšší produktivitě se tak schovává i v (zatím nevyužitém) potenciálu přesilovek.
Národnímu týmu nechybí zakončení ze slotu, když 52 % střel bylo právě z něj, ovšem trápí jej produktivita. Ze 136 ran na branku (nejvíc na turnaji) vzešlo pouhých 13 gólů, tedy v síti končí každá desátá česká rána. Kanada, jeden z příštích soků reprezentace, na trefu potřebuje jen šest střel…