V posledních sezonách patřili Oilers k nejofenzivněji laděným týmům NHL. A s elitním triem McDavid – Draisaitl – Bouchard se tomu nelze příliš divit.
Babcock však přinesl výraznou taktickou změnu.
Držet hvězdy pohromadě
Kdykoli je to možné, hrají všechny tři superhvězdy spolu i při hře pět na pět. Babcock jasně chápe hodnotu toho, když má své nejlepší hráče na ledě ve stejnou dobu. Společně mají potenciál vytvářet více nebezpečí, než kdyby byli rozděleni do různých formací.
V minulé sezoně strávili při hře pět na pět na ledě společně v průměru na zápas jen tři minuty a 25 vteřin. V této sezoně se tato hodnota zvýšila téměř na 12 minut – konkrétně na 11:49. To je pozoruhodný rozdíl.
Poslouchejte Livesport Zprávy!
Vybraná redakční témata včetně tohoto článku máme pro vás k dispozici také jako audio. Poslouchejte a odebírejte na Spotify a Apple Podcasts.
A jejich produktivita naznačuje, že sázka na tuhle strategii už přináší ovoce.
Když byli všichni tři na ledě společně, Oilers vstřelili 17 gólů a inkasovali jich pouze pět. A to vše během pouhých 16 zápasů.
Zajímavé ovšem je, že v pokročilých statistikách zatím nedominují tak výrazně, jak by někteří možná čekali. Jejich podíl očekávaných gólů (xGF %) činí 54,9 %. To je bezpochyby silné číslo, i když možná ne tak drtivé, jak by napovídal jejich skutečný gólový rozdíl.
Dalších 18 gólů pak společně zaznamenali v přesilových hrách.
Ve všech herních situacích bylo toto trio na ledě při 39 vstřelených a pouze osmi inkasovaných gólech. Znovu opakujeme, že za pouhých 16 utkání.
Méně rizika, méně chyb
Samozřejmě, nejlepší hráči Edmontonu mají na ledě stále určitou volnost. Totéž se však nedá říct o ostatních útočných formacích a obranných párech.
V minulé sezoně patřili Oilers při hře pět na pět k nejatraktivnějším týmům NHL. Šance na obou stranách ledu byly v jejich zápasech běžným jevem. Nyní už to ale neplatí.
Na konci října byl Edmonton v celé lize nejlepší v počtu šancí soupeřů z rychlých protiútoků – povolil jich tedy nejméně ze všech. Jde o pozoruhodný obrat oproti systému bývalého hlavního trenéra Krise Knoblaucha, za jehož působení se Oilers v této kategorii propadli až na 30. místo.
Když je ve středním pásmu málo prostoru, Edmonton nyní mnohem častěji volí nahození puku do útočného pásma. Tým se také výrazně zlepšil v soubojích o puk.
Tyto změny dokonale zapadají do Babcockovy filozofie. Nemá příliš velkou chuť pouštět se do zbytečných rizik – místo toho upřednostňuje disciplinovaný hokej, omezení chyb a co největší ztížení hry pro soupeře.
Defenzivní posun vpřed
Jedním z nejviditelnějších důsledků těchto taktických úprav je zlepšení Edmontonu v defenzivě.
V sezoně 2025/26 dovolili Oilers soupeřům vytvářet 2.77 očekávaného gólu na 60 minut. Aktuálně toto číslo kleslo na pouhých 2.38. Pro Edmonton je pozitivní, že se zlepšení v pokročilých statistikách promítlo také do nižšího počtu inkasovaných branek.
Příběh má samozřejmě i druhou stránku. Ofenzivní produkce Edmontonu tím utrpěla. Při hře pět na pět nyní Oilers vytvářejí menší hodnotu očekávaných gólů než v předchozích sezonách.
Když ale máte v sestavě hráče jako McDavid, Draisaitl a Bouchard – a dopřáváte jim co nejvíce času společně – můžete si být jistí, že góly dříve či později přijdou.
Dosavadní výsledky ukazují, že tento přístup Edmontonu funguje mimořádně dobře. A dává smysl nejen z analytického hlediska, ale i z čistě praktického pohledu.
Držet nejlepší hráče pohromadě a poskytnout jim určitou volnost je strategie, která by měla fungovat – a zatím funguje výborně.
Zároveň je stejně logické chtít po ostatních formacích zodpovědnější hru, méně rizika a minimum chyb.
Za zmínku také stojí, že Oilers stále postrádají Zacha Hymana a Matthewa Savoieho. Zvlášť zajímavé bude sledovat, jak si Edmonton povede, až bude mít sestavu kompletní.
Pak se nabízí položit si otázku, zda se McDavid konečně dočká dlouho očekávaného Stanley Cupu.