Když se před utkáním řešilo, jak se povede ostře sledovanému gólmanovi proti týmu, ve kterém strávil dlouhých jedenáct let, zastavila spekulace velmi nečekaná reakce generálního manažera Devils: Hellebuyck chytat nebude! Pro jistotu…
"Bylo to rozhodnutí celé organizace, o kterém jsme dlouze diskutovali. Connor trval na tom, že cítí povinnost ve Winnipegu nastoupit. Podle našeho odhadu by však jeho účast v tomto zápase mohla snížit naši očekávanou pravděpodobnost výhry. Na jeho žádost ale zajistíme setkání s médii po úterním ranním rozbruslení," sdělil Sunny Mehta.
Bylo to nejzvláštnější vysvětlení, jaké mohli Devils podat. Ač třeba jen chtěli brankáře ochránit od nenávisti fanoušků.
"Winnipeg mám rád. Znovu si tam zahrát, čelit té situaci a vidět reakce fanoušků – to by bylo fajn. Ale není to v mých rukou," vysvětloval Hellebuyck. "Sobecky řečeno, chtěl bych chytat. Ale když se na to podívám z pohledu toho, co je nejlepší pro tým, chápu postoj vedení," připustil. A tak šel do brány Nico Daws.
Reakce fanoušků však Hellebuyck cítil, i když zápas strávil na střídačce. Výživné bylo i rozbruslení. Když ho spoluhráči rozchytávali, hala bouřila a bučela. A po střele Jespera Bratta, která skončila za jeho zády v bráně, nastal aplaus. Bylo zřejmé, že z miláčka publika se stal během léta nepřítel číslo 1.
Ihned po úvodní buly pak přišel další mohutný pokřik: "Where is Connor? Where is Connor? Kde je Connor?" ptalo se publikum.
Pro Winnipeg byl zápas s New Jersey událostí týdne, Devils logicky proti motivovaným domácím tahali v průběhu zápasu za kratší konec provazu. Po povedeném závěru Jets nakonec slavili vítězství 4:2. A symbolicky ho zařídil muž, který přišel do Winnipegu výměnou za hvězdného strážce branky: Dawson Mercer dal svému bývalému klubu dva góly! "Mercer je lepší než ty, Connore," slyšel Hellebuyck.
Po gólmanově odchodu navíc zůstala pachuť ze zpřetrhaného přátelství. Vedení New Jersey totiž aspoň dostálo slibům a uprchlík se postavil aspoň k mikrofonům.
"Těm, kteří mají pocit, že jsem byl neloajální, bych chtěl říct, že během trvání smlouvy se stala také spousta věcí, které jsem vůbec nečekal. Dotkly se mé rodiny a překročily únosnou mez. Jako manžel a otec jsem měl jasno, že musím odejít," vysvětloval Hellebuyck, proč si přestup nakonec vystávkoval. "Musel jsem udělat to, co je nejlepší pro mou rodinu i kariéru," dodal třiatřicetiletý Američan.
Osudové setkání s Trumpem
Zlom angažmá v kanadském Winnipegu zjevně přišel právě po olympiádě v Turíně. Nešlo snad ani o to, že právě on vzal Kanadě zlatý sen. Problémy přišly po pozvání, které dostal od Donalda Trumpa, a když převzal Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší americké civilní vyznamenání.
"Bylo to tak neskutečné. Šel jsem si potřást rukou s prezidentem, a vůbec mě nenapadlo, že by mohlo jít o něco víc. Když jsem to ocenění dostal, na okamžik se mi zastavilo srdce a začal jsem se třást," vyprávěl v březnu Hellebuyck pro Winnipeg Sun.
"Chci jednou svým dětem říct, že jsem chodil po chodbách Bílého domu. Bez ohledu na to, kdo je zrovna v úřadu, je to prostě úžasný zážitek. Je tam tolik historie," dodal.
Jenže právě tato událost se stala spouštěčem dalších událostí. Na sociálních sítích schytával výhrůžky nejen on, ale i jeho žena. "To, co musela moje žena snášet, prostě není fér. Nechápu, proč by měla čelit takové kritice jen proto, že je manželkou hokejisty. Neudělali jsme nic špatného, ona neudělala nic špatného," bránil ji.
Dnes už je Hellebuyck na americké adrese. A ukazuje, že několik měsíců pauzy mu neuškodilo. Nastoupil zatím do pěti zápasů a všechny vyhrál. Navíc dva dny zpět v Torontu vychytal čisté konto.
