Od Floridy se toho letos moc nečekalo, ale nyní máte blízko k postupu do konferenčního finále. Čím to?
"Nevím, jestli nás podcenili, ale pro nás je to jeden zápas za druhým. Připravujeme se na další zápas, jako kdyby byl náš poslední. Tuhle mentalitu jsme měli už s Bostonem. Do posledních dvou dnů sezony jsme vůbec nevěděli, jestli se do play off dostaneme, takže je pro nás dar tady vůbec být a snažíme se užívat si každý zápas navíc. Myslím si, že si každý užívá, že může chodit na zimák a být v okolí svých spoluhráčů. Je to nejlepší čas sezony. Požitek z týmového ducha je momentálně to, co nás tlačí kupředu."
Jaký byl recept na Boston, nejlepší tým základní části, který jste vyřadili v předchozí sérii?
"Dát více gólů než oni. (směje se) Byla to spousta věcí. Měli jsme gameplan udělaný na všech sedm zápasů. Myslím si, že Boston naopak začal vymýšlet trošku více, než měl. Nedokážu říct, co bylo v tom, že jsme je najednou porazili. Přeci jen jsme je přetlačili v prodloužení sedmého zápasu. Mohlo to jít jakýmkoliv směrem. Myslím si, že jsme si to ale zasloužili tím, jak jsme hráli týmově."
Teď vedete 3:1 na zápasy proti Torontu. Je těžké držet na uzdě Matthewse, Marnera či Tavarese?
"Čím méně prostoru jim dáme, tím samozřejmě lépe. Když je necháme rozjet nebo jim necháme spousta prostoru v útočném nebo středním pásmu s pukem, tak naberou rychlost a mnohem hůře se brání. Většinou to chce dva, tři hráče, kteří je vytlačují do prostorů, kde si je přebere bek a už nemají tolik prostoru na manévrování. Odstranit tyhle hráče z nebezpečných prostorů je takový skupinový cíl."
Co vašemu týmu přinesl Matthew Tkachuk, stobodový hráč, kterého klub získal v létě?
"Všechno. (směje se). Přinesl dobrou náladu, trochu toho hokeje, který není úplně příjemný, dobrou rozehrávku, prezenci před bránou, která nám loni ve druhém kole proti Tampě chyběla. Zkrátka spoustu věcí, které tým potřeboval a je vidět, že to muž na správném místě. Daří se mu, všichni mu věří a jsou schopni ho následovat."
A co vaše vousy? Měl jste je někdy delší?
"Myslím si, že tyhle jsou jedny z nejdelších, co jsem kdy měl. Možná někdy před 10, 11, 12 lety v Norfolku, kdy jsem je měl snad do konce června. (směje se)"