Švédsko, Finsko, Švýcarsko a Německo. Ani v jedné z těchto zemí neúřadují hokejoví veteráni tak jako v české extralize. Roman Červenka v loňské sezoně kanadské bodování vyhrál a letos má na konci října nakročeno k podobným výkonům. Slovenský reprezentant Libor Hudáček skončil v minulém ročníku sedmý a třinecká legenda Martin Růžička je už nyní na svém loňském maximu (19 bodů).
Poslouchejte Livesport Zprávy!
Vybraná redakční témata včetně tohoto článku máme pro vás k dispozici také jako audio. Poslouchejte a odebírejte na Spotify a Apple Podcasts.

Dva ze zmíněných hráčů jsou přitom ročník 1985 a letos v prosinci oslaví v rozmezí pěti dnů 41. narozeniny. O pět let mladší Hudáček má "pouze" 36 let a v trojici nejlépe bodujících hráčů mu patří druhá příčka. Červenka se zatím drží v čele, Růžička se po dvoubodovém vystoupení na ledě brněnské Komety posunul na třetí místo.
Evropský unikát
Srovnání s dalšími předními evropskými soutěžemi ukazuje, že podobné složení čela kanadského bodování není samozřejmostí. Nejblíže české extralize má švédská SHL, jejíž produktivitu se 17 body vede pětatřicetiletý Oscar Lindberg. Na záda mu dýchá Lukas Elvenes a trojici uzavírá Viktor Lodin, oba ve věku 27 let. Věkový průměr nejproduktivnější trojice tak činí 29,67 roku, tedy přibližně o devět let méně než v Česku.
Ještě mladší je špička švýcarské NL. Tabulku vede teprve čtyřiadvacetiletý Roby Järventie, který v 16 zápasech nastřílel deset gólů a připsal si 13 asistencí. Za ním následuje Denis Malgin s 22 body. Věkový průměr zvyšuje až čtyřiatřicetiletý Marcus Sörensen na třetí příčce. Trojice nejproduktivnějších hráčů tak dosahuje průměrného věku 29 let.

V Německu už třetí sezonu působí šestadvacetiletý kapitán britské reprezentace Liam Kirk. V čele kanadského bodování ho doplňují Kanaďané Mathew Santos a Ty Ronning, kteří společně vytvářejí věkový průměr 28,67 roku. Ronning přitom bodování před dvěma lety vyhrál, Kirk skončil loni pátý. Nejvýše postaveným hráčem narozeným v Německu je až šestý Marcel Noebels. Německá DEL je tak jedinou ze sledovaných soutěží, která nemá v první trojici domácího hokejistu.
Vůbec nejmladší trojici má finská Liiga. V ní zatím nejvíce bodů nasbíral pětadvacetiletý Daniel Mäkiaho, který jedenáctkrát skóroval a přidal čtrnáct asistencí. Druhou příčku drží Luke Henman (26 let) a třetí je po 17 zápasech Lukas Haudum (29 let). Věkový průměr finské trojice činí pouhých 26,67 roku. Rozdíl oproti české extralize tak dosahuje téměř dvanácti let.
Kde jsou mladí? Extraliga sází na zkušenosti
Vrátíme-li se zpět do českých luhů a hájů, nabízí se zajímavá teorie. Proč kanadskému bodování vládnou zkušení matadoři a kde jsou mladí hráči?
Jedno z možných vysvětlení leží za hranicemi. Řada českých talentů totiž hledá příležitosti v zahraničí, ať už ve Finsku, nebo v nižších zámořských soutěžích. Tuzemské kluby naopak při hledání posil často sázejí na zkušenosti a do extraligy se vracejí hráči, kteří podstatnou část kariéry strávili v cizině.
Rozdíly v zastoupení mladých hokejistů jsou patrné i mezi samotnými kluby. Nejméně prostoru jim z tohoto pohledu dává hradecký Mountfield, za který do alespoň jednoho utkání nastoupili pouze čtyři hráči ve věku do 25 let včetně. Sparta, Třinec nebo Brno mají takových hokejistů šest, loňský mistr z Pardubic devět.
Samotné počty mladých hráčů sice ještě nevypovídají o tom, kolik prostoru skutečně dostávají na ledě, přesto ale otevírají otázku, zda se extraliga stále výrazněji neopírá o zkušené hokejisty, zatímco mladší generace hledá cestu k pravidelnému vytížení i mimo českou nejvyšší soutěž.
Výkonnostní vrchol přichází před třicítkou, ne po ní
Extraligové bodování se však nevymyká pouze poměrům v dalších evropských soutěžích. Zajímavý kontrast nabízí také výzkumy zabývající se tím, jak se s věkem mění hokejová výkonnost.
Podle studie zveřejněné v roce 2025 v odborném časopise Journal of Quantitative Analysis in Sports dosahují hráči NHL výkonnostního vrcholu přibližně mezi 26. a 28. rokem života. Poté jejich výkonnost v průměru postupně klesá. Podobně vyznívá i analýza serveru DobberHockey, podle které přichází vrchol bodové produktivity útočníků i obránců přibližně ve 26 letech.
Důležitou roli hraje také skutečnost, že ve vysokém věku pokračují v profesionálním hokeji především výjimeční jednotlivci. Zatímco většina jejich vrstevníků už nejvyšší soutěže opustila, oni si dokázali udržet kvalitu potřebnou k tomu, aby konkurovali mladším generacím.
Z výrazných střelců se možná postupem času stanou spíše tvůrci hry, kteří chytrými přihrávkami hledají své spoluhráče, ale přesto jsou stále velmi platnou součástí svých týmů. A například pardubický kapitán je dodnes klíčovým článkem také české reprezentace, o čemž svědčí i jeho nominace na turnaj EHT ve Finsku.
Červenka, Růžička ani Hudáček tak nemusí popírat zákonitosti sportovního stárnutí. Spíše dokazují, že i dlouho po individuálním výkonnostním vrcholu mohou výjimeční hokejisté patřit mezi nejlepší. Jejich dominance ale zároveň otevírá otázku, kdo je jednou v čele extraligového bodování vystřídá. A především kdy.
