Duel mezi zřejmě nejfavorizovanějším africkým celkem na jedné straně a jedním z nejofenzivněji laděných týmů celého šampionátu na té druhé slibuje útočný fotbal. Ačkoliv oběma protivníkům budou chybět jejich nejlepší střelci.
Nizozemci v letošním kalendářním roce nastoupili k devíti utkáním, během nichž útočná trojice v nejčastějším složení Memphis Depay, Cody Gakpo a Steven Bergwijn své soupeře zasypávala obrovským množstvím střel z těch nejnebezpečnějších prostorů.
Právě Depay byl hlavní postavou evropské části kvalifikace na MS a s 12 brankami se stal společně s Harrym Kanem jejím nejlepším střelcem. Na branku vyslal celkem 59 pokusů a metrika očekávaných gólů, která hodnotí kvalitu vytvořených střeleckých příležitostí, mu přisoudila dokonce 13,39 zásahu. Jenže nad jeho dnešním startem visí otazník.
Případ Janssen
Podle posledních zpráv se sice stihl zotavit ze zranění zadního stehenního svalu, které ho trápilo poslední dva měsíce, ovšem kouč Louis van Gaal je známý tím, jak moc si zakládá na fyzické kondici svých hráčů, a proto je pravděpodobné, že se největší ofenzivní hvězda týmu do úvodního utkání zapojí pouze z lavičky. V takovém případě se na hřišti od úvodních minut představí nejspíš Vincent Janssen. Ten se po třech sezonách strávených v Mexiku stal důležitou součástí belgických Antwerp, kde během dosavadních 1239 minut hry aktuálního ročníku zaznamenal devět branek a čtyři asistence. Analytika ovšem jasně ukazuje, že jedná o hráče, který je – na rozdíl právě od Depaye – napříč celou kariérou notoricky špatným zakončovatelem.
Srovnávání reálných branek, očekávaných branek (xG, jinými slovy kvalita střelecké příležitosti, do jaké se hráč dostane) a očekávaných branek po střele (post-shot xG, kvalita umístění střely na branku) je vcelku přímočará záležitost. Pokud v krátkodobém horizontu existuje nepoměr mezi vstřelenými a očekávanými brankami, pak existují efektivně pouze dvě možnosti – buď má hráč v daném období smůlu/štěstí a hodnoty se v čase srovnají, nebo je špatný/dobrý zakončovatel. Pokud ale je k dispozici vzorek několika sezon a ty viditelně ukazují nějaký trend, v naprosté většině případů je jasná odpověď. Dobře je to vidět právě na Janssenově příkladu.
Před svým příchodem do Mexika dlouhodobě střílel méně branek, než by matematicky měl v závislosti na tom, z jak dobrých míst střílí. V dresu Monterrey následně odehrál takřka 4500 minut hry, během nichž měl podle xG vstřelit 24 branek, ovšem jeho post-shot xG bylo o 2 branky nižší a především ve skutečnosti vstřelil pouze 15 branek. Góly tedy dávat dokáže, ale potřebuje na ně vysoký objem šancí. Van Gaal zřejmě přihlédne k aktuální formě, ovšem v nejobtížnějším utkání skupiny se jako lepší řešení jeví pragmatičtější volba, jakou je například eindhovenský Luuk de Jong.
Kdo místo Maného?
Podle matematických modelů měli Nizozemci letos vstřelit průměrně 1,91 branky na zápas a takřka totožného čísla dosahují i Senegalci, byť je třeba jedním dechem zdůraznit, že konkurence Burkiny Faso, Malawi nebo Bolívie nebyla kdovíjaká. Dobrou zprávou pro vítěze loňského Afrického poháru národů ale je, že dominantní byl tým i v dvojutkání kvalifikačního play off proti Egyptu. Tou špatnou zase fakt, že v té době byl na hřišti i Sadio Mané, kterého na turnaj nepustilo vážné zranění vyžadující si čtyřměsíční pauzu. Absence největší hvězdy celku ofenzivní čísla takřka jistě negativně ovlivní.
Tahem, který se při tomto scénáři nejvíc nabízí, je přesun Ismaily Sarra na uvolněné místo na levém křídle. Hráč anglického Watfordu už v reprezentaci na tomto postu nastupoval a po Maném je jednoznačně nejvýraznější postavou senegalské ofenzivy. Výrazně větším problémem je obsazení pravého křídla, kde po případném přesunu Sarra padne volba na jednoho z dvojice Krépin Diatta, Bamba Dieng. To je v porovnání s Maném a Sarrem razantní kvalitativní pokles. Jedna volba se ale zdá být výrazně lepší než ta druhá.
Přehled utkání Senegal – Nizozemsko + audiokomentář
A sice druhý jmenovaný. Diatta v průběhu minulých tří sezon i kvůli přetrženým křížovým vazům v koleni odehrál za Monako pouze 1660 minut hry, během nichž si udržuje průměr jedné střely na zápas a 13 % šanci na vstřelení branky v zápase podle kvality vytvořených možností. Což jsou na jeho pozici viditelně podprůměrná čísla. Dieng není se svými 1427 minutami v barvách Olympique de Marseille o nic prověřenější, ovšem svými výkony zazářil. Když je na hřišti, má průměrně 2,9 střely na zápas, 50 % šanci na vstřelení branky a takřka sedm doteků s míčem ve vápně. Ze svých 13 reprezentačních startů má pouze jeden v základní sestavě, ale možná nastala ta pravá chvíle, aby přidal další.
Jedním z hlavních příběhů utkání bude to, jak si s velkým množstvím střel poradí oba brankáři. Právě tento post je na obou stranách velmi dobře obsazen. Zvlášť u Senegalu. Mendy z londýnské Chelsea předvádí v aktuální sezoně výborné výkony a na svém postu se řadí mezi nejlepší v Premier League. V ní mu patří třetí místo v pořadí gólmanů, kteří zneškodní v průměru nejvíc očekávaných branek na zápas (za Berndem Lenem a Jordanem Pickfordem). K Mendyho přednostem patří rychlý reflex, vyniká zvlášť proti střelám z prostoru uvnitř vápna, kam se Nizozemci často dostávají (opět třetí v Premier League).
Hlavním pilířem rozehrávky Senegalu je Kalidou Koulibaly. Když Chelsea v létě stála před obtížným úkolem nahradit Antonia Rüdigera, který se v Premier League etabloval jako jasně nejlepší obránce ve hře s míčem, neváhala za 31letého stopera zaplatit údajných 38 milionů eur. Volba to sice byla drahá, ale splnila svůj účel.
Koulibaly je vůbec nejlepším obráncem Premier League co se týče počtu přihrávek, jež zvyšují šanci jeho týmu na vstřelení branky. V národním týmu pak často zakládá akce dlouhými míči na křídla nebo na středního útočníka a bude zajímavé sledovat, jak si defenziva Nizozemska s těmito situacemi a případnými odraženými míči poradí.