V jednom z rozhovorů jste řekl, že nelitujete odchodu z United. Je to stále aktuální?
"V Manchesteru jsem zažil spoustu hezkých, ale i těžkých chvil. Rozhodně mě posílily a hodně mě naučily. Snažil jsem se využít každou vteřinu. Myslím, že jsem svůj čas využil naplno. Je pravda, že se mi nepodařilo splnit si svůj sen, ke kterému jsem měl velmi blízko, ale zvolil jsem si jinou cestu. Dal jsem přednost osobnímu rozvoji před slávou. Poznal jsem skvělé lidi, se kterými jsem zůstal v kontaktu. Jsem také vděčný za své druhé rodiče z Manchesteru, kteří mě už byli ve Španělsku navštívit. Čas strávený v Anglii považuji za obrovskou zkušenost, která mi přinesla více pozitiv než negativ. Z těžkých dnů jsem se poučil a ze zkušeností čerpám i v současnosti. Mám na mysli období od zranění, přes operace až po kapitánskou pásku ve všech kategoriích."
Vaším cílem je prosadit se ve vrcholovém fotbale. V Almeríi stále čekáte na příležitost. Máte pocit, že jste za tím vykročil správně?
"Vím, že je tu šance, ale na druhou stranu mě to příliš netrápí. Samozřejmě bych byl velmi rád, kdyby se mi to podařilo, ale prioritou je pro mě osobní a hráčský rozvoj. Myslím, že kdybyste někomu dali na výběr, zda se stane nejmladším Slovákem, který kdy nastoupil v La Lize, nebo zda bude mít dlouhou kariéru podobnou té, kterou má Martin Valjent, vybral by si druhou možnost. Je to můj cíl a jakýsi sen, který bych si rád splnil. Věřím, že Bůh už pro mě všechno naplánoval tak, aby to bylo co nejlepší. V posledních zápasech jsem s týmem na lavičce. Záleží na trenérovi, zda mi dá tuto příležitost. Mým úkolem je tvrdě trénovat a každý den se zlepšovat. Budu trpělivě čekat na svou příležitost."
Jak se vyrovnáváte s přechodem z deštivé Anglie do slunného Španělska?
"Je to nová zkušenost. Nejde jen o změnu země, ale také jazyka a životního stylu. Musím přiznat, že cizina se rychle stala mým domovem. Cítím se velmi dobře. Počasí je samozřejmě nesrovnatelné s tím v Anglii a ostatní mi nedělá problém. Na rozdíl od Manchesteru teď žiji sám. S jazykem nemám problém. Většině rozumím, ale na rozhovor ve španělštině si ještě netroufám (směje se). Možná bych zvládl nějaký rychlý a jednoduchý po zápase. Jsem si jistý, že tato změna přinese do mého života a kariéry jen pozitiva. Jsem člověk, který se rád učí. Španělsko mi zatím dává hodně ve všech ohledech."
Co vás nejvíce překvapilo?
"Nové prostředí vždy přináší další překvapení. Nejvíce mě však překvapila a stále překvapuje atmosféra na stadionech. Je to úžasné. Lidé fandí svému týmu od první do poslední minuty. Zažil jsem vyprodaný Old Trafford, ale tady ve Španělsku je úplně jiná atmosféra. Světelné show před výkopem jsou neuvěřitelné. Je to tu velmi rodinné. Lidé se navzájem znají. Zastavují mě ve městě a chtějí si mě vyfotit. Je to pro mě zvláštní, protože se nepovažuji za velkého hráče a na svůj debut v A-týmu stále čekám. Přesto si mě všimnou, křičí mé jméno a kdykoli se zastaví, prohodí pár slov. Skvělé."
V úvodu sezony jste se nedostával ani na lavičku. Až v následujících kolech jste v nominaci na zápasy nechyběl. Musel jste trenéry přesvědčit?
"V prvních kolech jsem ještě nebyl registrovaný. Podobný problém mělo i několik dalších spoluhráčů. Jakmile byl můj přestup papírově dokončen, stal jsem se součástí týmu. V porovnání se začátkem sezony se cítím mnohem lépe. Je to vidět i na trénincích. Není snadné opustit zemi, ve které žijete pět let a považujete ji prakticky za svůj druhý domov. Na adaptaci je třeba čas. Mám lepší a bližší vztahy se spoluhráči. Trenéři mě hodnotí pozitivně"
Nedávno jste hráli proti Mallorce (0:1), a tedy Slovákovi Valjentovi. Měli jste po zápase čas se potkat?
"Ano, před zápasem jsem se s Martinem pozdravil a po zápase jsme spolu chvíli byli. Bohužel se v samém závěru zranil. Měl tržnou ránu nad okem, takže byl v péči svého lékaře, ale stihli jsme prohodit pár vět. Vyměnili jsme si také dresy. Můj první vyměněný, za což jsem rád. Určitě je vzorem nejen pro mě, ale i pro ostatní mladé fotbalisty. Ukázal mi, že v La Lize se dá prosadit a pravidelně nastupovat. Jeho cesta vedla přes druhou ligu, což by mohl být i můj případ, pokud se mi to nepodaří hned teď na začátku v Almeríi."
Valjent je jedním z vůdců a kapitánů Mallorky. Povzbudil vás a motivoval?
"Samozřejmě. Povzbuzoval mě, abych na sobě dál pracoval a byl trpělivý. Nejdůležitější je, abych hrál. Jak jsem se již zmínil, každý víkend ukazuje cestu, že je tu šance. Doufám, že se brzy opět uvidíme. Z krátkého rozhovoru s ním vím, že si zaslouží všechno, co má. Tvrdě pracuje. Je to nejen skvělý hráč, ale také skvělý člověk."
Příprava na Real je kolotoč
V prvním kole jste doma přivítali Real Madrid. I když jste ještě nemohl být na lavičce, jak jste vnímal všechen ten humbuk kolem velkého duelu?
"Hned, jakmile jsem se dozvěděl, že máme v prvním kole Real, byla to další motivace. Bohužel já a ani kapitán týmu jsme nebyli registrovaní, takže jsme se nemohli zúčastnit. Příprava na zápas je neuvěřitelný kolotoč. Den nebo dva před zápasem máme videorozhovory zaměřené na soupeřovy individuality, ale také na celkový herní projev. Přečetl jsem si jména, předpokládanou sestavu... Nemohl jsem tomu uvěřit, protože jsem ty hráče do té doby pravidelně sledoval v Lize mistrů a hrál s nimi FIFU. Doufám, že v příštím zápase proti nim už budu v nominaci."
Vítěz Ligy mistrů to s vámi neměl jednoduché. O třech bodech rozhodl až v 75. minutě Alaba. Brali jste to i přes porážku jako pozitivní impuls do dalšího průběhu sezony?
"Určitě. Pro celý projekt, který se zde buduje, to byl zajímavý duel po několika letech mimo La Ligu. Vynikající podívaná. Spoluhráči odehráli velmi dobrý duel. Alaba skóroval snad z nejkrásnějšího přímého kopu, jaký kdy kopal (usmívá se). To se ve fotbale stává. Byl to pozitivní impulz, protože jsme pak remizovali v Elche a doma porazili Sevillu. Ukázali jsme, že doma nebudeme rozdávat body zadarmo."
Jaké podmínky a tréninkové jednotky máte k dispozici?
"Podmínky jsou vynikající. Máme pěkné tréninkové hřiště a nový stadion, který se stále vylepšuje. Infrastruktura je zde na vysoké úrovni. Projekt Almería jsem zmínil výše. Majitel pomáhá nejen klubu, ale i městu. Chce ho dostat co nejvýše. Pokud jde o nás, máme zde vše, co potřebujeme. Kromě toho vynikající trenéři, celý realizační tým. Je na nás, hráčích, abychom pracovali a výsledky se dostavily. V porovnání s ostatními neděláme v tréninku nic zvláštního ani inovativního. Jen intenzita a kvalita je vysoká."
V kabině nejste nejmladší. Jak jste byl přijat?
"Věkový průměr týmu je kolem 24 let. Co se týče přijetí, teprve v posledních týdnech se cítím jako doma. Zlepšil jsem se v jazyce. Od léta jsem s kluky něco zažil na tréninku, ale také během zápasů. V kádru je několik zkušených fotbalistů, kteří odehráli hodně zápasů v La Lize. Jinak jsme mladý tým. Vychází z projektu, který se zaměřuje na mládež a její rozvoj. Věřím, že toho budu součástí."
Mluvili jsme o cíli prosadit se v mužském fotbale či nastoupit v La Lize. Můžete nám na závěr říci, zda je ještě něco, po čem toužíte?
"Udělám vše pro to, abych se propracoval do týmu. Na této úrovni musím pracovat, trénovat a postupně získávat zkušenosti. Být lepším hráčem i člověkem. K tomu mám správné podmínky ve skvělém prostředí. Před mistrovstvím světa v Kataru nás nečeká mnoho zápasů. Přeji si hodně zdraví a pak doufám, že budu moci trenérům každý den ukazovat svůj progres."