Bral zlato s juniory, poprvé vede muže. Naší silnou stránkou je hráčství, říká kouč Berka

Tomáš Rambousek

Jaroslav Berka pro MS povolal také opory z minulosti.Matyáš Klápa, Český florbal

Česká florbalová reprezentace míří na světový šampionát do Švýcarska s novým trenérem. Premiéru na střídačce mužského národního týmu na nejdůležitější akci si odbude Jaroslav Berka (35). Oproti poslednímu MS tým příliš nezměnil, ponechal v něm 17 hráčů, také se ale rozhodl povolat opory z minulosti.

Zatímco Švédové, Finové i Švýcaři trenérské štáby od posledního světového šampionátu neměnili, Češi zvolili změnu. A to i přesto, že loni v Helsinkách je finský kouč Petri Kettunen přivedl k bronzu a po vystoupení svého mladého týmu slyšel potlesk. Berka strávil poslední léta o kategorii níž, u juniorské reprezentace a úspěšný byl, dvakrát za sebou s partou mladíků slavil titul mistra světa.

Jaký vůbec je přechod od juniorů mezi dospělé?

"Jiné to je stoprocentně. Už předtím, než jsme do toho s celým mým realizačním týmem vůbec šli, jsme to hodně řešili. Jiné je to v tom, že tihle kluci už jsou větší osobnosti a také jsou jako hráči vyprofilovaní, vybroušení do určitých rolí. To se musí respektovat, ale zároveň si myslím, že jsme z konceptu té naší práce od juniorské reprezentace úplně neodbočili."

Laťku vám Petri Kettunen nastavil vysoko. Cítíte před vaším prvním mužským mistrovstvím světa tlak?

"Je potřeba říct, že já jsem to týmu Petriho Kettunena strašně moc přál a jsem opravdu rád, že loni v Helsinkách udělali medaili. Ale samozřejmě, i když je to začátek a naši misi bereme jako dlouhodobější projekt s velkým potenciálem, tak tam ambice musí být."

Díky vám se do reprezentace vrací jedna z českých florbalových ikon Matěj Jendrišák, který pod trenérem Kettunenem hrát nechtěl. Dal jste si za cíl, přesvědčit ho k návratu do týmu?

"Na začátek jsem dělal takové ty základní organizační věci, ale hned potom jsem kontaktoval téměř všechny hráče, kteří pro národní tým přicházeli v úvahu. Chtěl jsem znát situaci, jaká u nich je. Jak oni vnímají reprezentaci, jestli ještě chtějí hrát, nebo je to uzavřená kapitola."

Čeští florbalisté by rádi z MS přivezli medaili.Matyáš Klápa, Český florbal

Jendrišák v týmu nechybí. Myslíte, že roli hrála i určitá důvěra, to že se znáte z Havířova, začínali jste spolu v jednom klubu…

"Jestli je tam nějaká větší důvěra z jeho strany, to musí říct on. Ano, znali jsme se v nějakém věku, ale pak se naše cesty rozešly. On už je ve Švédsku hodně dlouho, a v kontaktu jsme spolu nebyli. Takže jsem opravdu neznal jeho stav. Zároveň vnímám, že Mates je velká osobnost. Bavili jsme se hodně do detailů, chtěl od začátku vědět, s čím k reprezentaci jdeme, a zároveň já jsem mu říkal, že také rovnou nevím, co od něj mohu čekat. Ale bylo to hodně profesionální, tam nešlo o nějaké kamarádství.. Během těch několika měsíců se to vyjasnilo a já věřím, že bude pro tým přínosem."

Co Patrik Dóža? Ten svými výkony zase ohromuje, vede kanadské bodování švýcarské ligy…

"Samozřejmě, opravdu jsem se snažil všechny tyto hráče obvolat a zkontaktovat se s nimi. Chtěl jsem všechno slyšet sám. Takže i s Patrikem jsme mluvili, dokonce vícekrát. Naposledy jsem mu gratuloval, jak si tam udělal svojí show v jednom zápase. Nicméně on je taky velký profesionál a ví, co od sebe může čekat. Ptal se na náš způsob práce. Bylo to hodně konstruktivní, rozhodně pozitivní, povídání. A je to trochu jiné, než to, co si může dovolit ve Švýcarsku v klubu, který není úplně ve špičce. Jednoduše nemohl dát reprezentaci časově a zdravotně to, co by bylo potřeba. V jeho klubu tréninkový proces není tak náročný a zapadá to i do jeho pracovního života."

Do týmu jsme hledali zkušenosti

Přesto lze vnímat, že pokud jste si vybíral nové hráče do týmu, byli to ti, kteří už mají něco odehráno. Další mladíky jste nechtěl?

"Něco jsme si vyzkoušeli už v létě na World Games. Byla tam spousta mladých kluků do pole a dva zkušení gólmani. A tam jsme vnímali, že mládí má určitě své benefity ale i úskalí. Takže jsme hledali zkušenosti, někoho s vůdčími vlastnostmi. A pak jsme doplňovali ty jednotlivé role, které v týmu potřebujeme a chyběly nám. Když vezmete Jendrišáka nebo Martina Tokoše, berete jasnou identitu. Prostě víte, co dostanete."

Jistě vám dělá radost forma zamýšlené první lajny, která je postavená na hráčích z Tatranu. Ale i tu jste musel trochu pozměnit.

"S Filipem Langerem a s Markem Benešem bude na křídle Matěj Havlas, to byl náš záměr a v tomto složení hráli kluci už i závěr posledního mistrovství světa. Vzadu byli Ondřej Němeček a Ondra Vítovec, jenže ten tuto sezonu hraje na hraně zranění, dává se dohromady. A tak jsme tam posunuli Adama Hemerku, který nám tam typově zapadal dynamikou i rychlostí. Plus je tam i jeho spojení s Matějem Havlasem, se kterým hrál v juniorském nároďáku. Myslím, že ta lajna je silná i univerzální."

Ale třeba Langer se letos v klubu trochu trápí. Nemáte o něj strach?

"Tam je potřeba rozlišit, co pro něj je a co není mateřský klub. On je teď druhým rokem v zahraničí, nemá jednoduchou roli, rotuje z místa na místo, což je pro mladého kluka náročné. Teď, když ho vidím zde, přijel zase mezi své, hraje s klukama, se kterýma vyrůstal. Má to výrazně jednodušší, může to zase konečně rozbalit."

Pokud byste definoval současný český florbal, jaký styl budou moci pod vaším vedením fanoušci vidět?

"Myslím, že český sport, nejen florbal, může celkově těžit z takového toho hráčství. Máme to v našem genofondu, tak to prostě je. Ať už to byly nějaké české uličky ve fotbale, souhry naslepo v hokeji, tak i ve florbale máme nějaké unikátní typy hráčů. Můžu zmínit Marka Beneše, Ondřeje Němečka, kteří dnes hrají osobitý ofenzivní styl. Ale těch kluků máme víc. Český sport vždycky zdobily výkony jednotlivců, ale někdy nás zároveň také brzdily nějaké systémové věci nebo třeba kondice nebo intenzita výkonu po delší časové období. Ale pokud budu mluvit o tom, co nás má zdobit, tak je to ta silná stránka ono hráčství. Za předpokladu, že budeme schopni v jiných činnostech se všemi držet krok, tak tohle je věc, díky které můžeme vyhrávat."

Publikum si jistě bude žádat zisk medaile. Je pro vás také cílem, nebo "jen" medaile bude málo?

"To je vždy o vývoji šampionátu, umím si představit spoustu scénářů. Hodně se připravujeme na Lotyšsko, protože to je extrémně těžký zápas na úvod. Ale ano, medaile je jednoznačným cílem, tak z nějakého dlouhodobého konceptu míříme dál. Ale chce to pokoru. třeba budeme spokojení jen s nějakou medailí, protože zjistíme, že na víc třeba nebylo, že soupeři byli opravdu lepší. Anebo si řekneme, hele, jen nějaká medaile je málo…"