Úspěch plzeňského fotbalu je spojený se jménem generálního manažera Adolfa Šádka, pod jehož vedením dokázal sestrojit první vítěznou mašinu trenér Pavel Vrba. Právě jeho éra se zapsala do paměti fanoušků typickým systémem na čtyři obránce, kde klidného režiséra Pavla Horvátha podporovali ze zadních pozic krajní beci František Rajtoral a David Limberský. Díky hře jeho dynamických spoluhráčů Milana Petržely, Petra Jiráčka či Václava Pilaře pak měli fanoušci ve Štruncových sadech o zábavu i úspěchy postaráno.
Koubek mění pořádky
Dnešní Plzeň už je ale úplně jiná. Pod taktovkou Miroslava Koubka, který stihl v mezidobí Vrbova účinkování u národního týmu s Plzní také vyhrát jeden titul, se zrodil úplně jiný tým s odlišným systémem hry, než na jaký byli fandové zvyklí.
"Současná Viktoria hraje se třemi stopery, nestydí se za dlouhé nakopávané míče, když je potřeba, hraje jednoduše a rozhodně jí nechybí brankář Staněk, bez kterého si ještě před pár měsíci nedokázali fandové představit sestavu," shrnuje dění v aktuální sezoně na západě Čech komentátor Livesportu Jakub Švejkovský.
V průběhu podzimu, kdy ještě Staněk ve Viktorii působil, dokázali Západočeši vyhrát základní skupinu Konferenční ligy bez ztráty jediného bodu a přitom jen jedinkrát inkasovali (na hřišti Astany). Naopak v české nejvyšší soutěži se Plzeň pyšní nejlepší ofenzivou – v dosavadních 27 utkáních dala 63 gólů, což je víc než Sparta i Slavia.
Základem dnešní sestavy a systému se stal paradoxně vůbec první soutěžní zápas sezony v Teplicích. Viktoria přijela na Stínadla jako favorit, ale navzdory převaze na hřišti prohrála po profesorském výkonu 0:1. Miroslav Koubek reagoval okamžitě: odstavil plánované opory Romana Květa, Radima Řezníka či Adama Vlkanovu a postupně začal zabudovávat do týmu hráče s větší dynamikou.
Další zápas už se hrálo na tři stopery a během podzimu se v defenzivě vyprofilovala trojice Robin Hranáč – Sampson Dweh – Václav Jemelka. Jen poslední jmenovaný figuroval v původních plánech pro novou sezonu. O místo v podstatě kromě Řezníka přišla i další dlouholetá opora Lukáš Hejda.
Stabilitu hry stále drží středopolař Lukáš Kalvach. Ten je po Hranáčovi druhým nejvíce vytěžovaným hráčem aktuální sezony. Jiskru plzeňské hře dodávají výkony krajních záložníků, kteří se snaží často operovat vysoko v křídelních prostorech. Z Jana Kopice se stal na pravé straně hřiště wingback, podobně jako z Brazilce Cadua, který operuje nalevo, ale stejně kvalitně umí zahrát i z druhé strany přes nohu.
Sázka na Afriku vychází
Přínosem pro jaro se stal příchod Cheicka Souarého, který do Česka přišel se zkušeností z Olympique Marseille a stejně jako již zmíněný stoper Libérijec Dweh zamířil do Plzně z druholigového Vyškova. Francouzsko-guinejského fotbalisty se však evropské zápasy zatím netýkají, neboť není na pohárové soupisce.
Plzeň nezanevřela na africkou cestu. Ačkoli se první Afričané v týmu příliš neosvědčili – Konžan Joel Kayamba ani Nigérijec Ubong Ekpai se příliš neprosadili. Ale třeba už Adriel Ba Loua (Pobřeží Slonoviny) měl před odchodem do Poznaně výbornou sezonu, zatímco Jeana Davida Beauguela (původ v Čadu) či Rafia Durosinmiho (Nigérie), o nějž se v zimě zajímal Frankfurt, není ani třeba zmiňovat. Zkrátka když dnes Plzeň sáhne po posile, zpravidla ji dokáže celkem rychle zapracovat do sestavy.
Při zranění zmiňovaného Durosinmiho je vepředu jistotou téměř dvoumetrový habán Tomáš Chorý. Platný bývá ve velkém vápně soupeře, jeho role je ale velmi důležitá i při konstrukci hry. Často totiž bývá adresátem dlouhých pasů směrem dopředu. "Plzeň neskrývá, že fotbal nemusí být za každou cenu divácky lahodný a když je potřeba, hraje přímočaře. Využívá přitom právě Chorého, který umí, stejně jako před lety Jan Koller, sklepávat míče na své spoluhráče, a Viktoria se pak doplněním pozic snadno dostává k bráně soupeře," vysvětluje prvek hry komentátor Švejkovský.
Vítězství v trejdu
Velmi důležité články sestavy získal trenér Miroslav Koubek v zimním přestupovém období. Při trejdu se Slavií přišli do týmu perspektivní středopolaři Lukáš Červ a Matěj Valenta – do Edenu naopak zamířil brankář Jindřich Staněk. Právě Červ se stal ihned velmi důležitým článkem sestavy. Oběhá spoustu prostoru, dokáže být nepříjemný v presinku, vyhrává osobní souboje a ulevuje tím od práce tvůrci hry Lukášovi Kalvachovi. Valentu, jehož první zápasy za Plzeň také vypadaly nadějně, bohužel zastavilo zranění kolene.
"Dnešním pohledem se zdá, že v téhle přestupové transakci je vítězem Plzeň. Valenta i Červ mají potenciál pro základní sestavu a gólman Martin Jedlička dal na Jindřich Staňka relativně rychle zapomenout. Bez jeho zákroků by Plzeň určitě nepostoupila přes Servette, svému předchůdci se vyrovná na čáře a má zřejmě i lepší rozehrávku. To, kde byl Staněk výjimečný, byly až sebevražedné zákroky a skoky pod nohy. Každopádně náhrada se podařila," říká komentátor Livesportu.
Plzeňská verze 2024 má neoddiskutovatelnou kvalitu. Ač už se asi ve Štruncových sadech smířili s tím, že se o český titul poperou Slavia se Spartou (kterou mimochodem doma porazila 4:0), Viktoria není ve čtvrtfinále Evropské konferenční ligy náhodou.
Během sezony dokázala přestavět téměř celý tým, vyrovnala se se zraněními Erika Jirky či Durosinmiho a dokázala, že se může opřít i o svou mládež. Produkty západočeské akademie jsou klíčoví hráči Pavel Šulc a Hranáč, kteří shodně dorostli už do reprezentace.
Ve čtvrtek kvalitu Viktorie prověří Fiorentina, přední tým italské Serie A. Nutno připomenout, že ani Fialky v letošních bojích v Evropě ještě neprohrály. Bohužel první zápas bude muset vynechat kvůli karetnímu trestu na straně Plzně Kopic a trenér Koubek tak bude donucen nad složením sestavy přemýšlet. I tak ale zkušený stratég několikrát dokázal, že si ví rady.