K rekordnímu víkendovému duelu je třeba přistupovat jako k výjimečné události, která se na tuzemských hřištích nebude dlouho opakovat, a to dokonce ani v případě, že by padlo o několik gólů méně. Zcela totožně na něj nahlíží také datová analytika. Podle metriky očekávaných gólů, tedy v závislosti na četnosti a kvalitě vytvořených střeleckých příležitostí, týmy nastřádaly dohromady přibližně šest očekávaných branek. Ve skutečnosti jich ale padlo o osm víc…
Tento populární analytický model je sice skvělým pomocníkem při hodnocení týmů i jednotlivých hráčů, ale jeho síla se projeví až v momentu, kdy se sleduje objemnější vzorek odehraných zápasů. V rámci jednoho jediného je směrodatná odchylka stále příliš vysoká, a proto slouží spíše k identifikování toho, kdo měl na hřišti převahu a jak velký objem šancí si připravil.
Pokud si Mladá Boleslav vytvořila v tomto utkání 4,32 očekávaných branek, spíš než čtyři zásahy je jich třeba očekávat tři až šest, i když to na první pohled nezní příliš intuitivně. Pro lepší pochopení je třeba si pustit záznam samotného utkání nebo alespoň sestřih všech branek. Ačkoli se oběma týmům směrem dozadu vůbec nedařilo a na každé straně se urodilo obrovské množství nebezpečných střel, spousta branek padla z méně nápadných situací.
K vidění bylo nejméně pět velkých chyb v podání brankářů Mateje Rakovana a Matouše Trmala, výtečná zakončení z kopaček Lukáše Bartošáka s Laminem Jawem a padly také góly ze standardní situace či z penalty. A protože se takových momentů sešel obrovský počet, gólová bilance narostla do obskurních rozměrů.
I tak platí, že boleslavská ofenziva patří mezi ty nejlepší v lize. Tým si v průměru na jeden zápas vytváří 1,33 očekávaných branek, což je aktuálně čtvrtý nejlepší výkon soutěže. Odstup od Sparty se Slavií je sice stále velký, ale Plzeň se s 1,44 nachází na dostřel a Baník Ostrava se při 1,25 dostal do zpětného zrcátka. Tým bývalého prvoligového útočníka Marka Kuliče disponuje plejádou fotbalistů, kteří se pravidelně zvládají propracovat do kvalitních střeleckých pozic.
A to není řeč pouze o hrotových útočnících Júsufu Hilálovi s Matějem Pulkrabem, nýbrž třeba také o křídelnících Laminu Jawovi s Vasilem Kušejem nebo ofenzivním záložníkovi Danielu Marečkovi. Ti všichni vedle svého dobrého pohybu těží také ze spolupráce s veteránem Markem Matějovským, který je i ve svých 41 letech stále jedním z nejvýraznějších kreativních hráčů české ligy.
Děravá obrana? Ne tak docela...
Nejen, že je schopným dirigentem ve středu hřiště a dokáže s velkou lehkostí posouvat míč do finální třetiny svými přihrávkami i náběhy, ale zároveň vyniká i kvalitními finálními pasy, které uplatňuje i jako hlavní exekutor standardních situací. Během utkání vytvoří svými míči z prostoru před vápnem soupeře, meziprostorů, ale třeba i rohových kopů, obrovský objem šancí. Mezi schopné kreativce se navíc řadí i zmíněný Kušej, i když v jeho případě je to spíše o tahání míče do prostoru a skvělém driblinku.
Kušejovy dovednosti jsou nepostradatelné i z toho důvodu, že se Mladá Boleslav po zisku míče snaží jít co nejrychleji nahoru a s viditelným náskokem se jedná o nejvíc protiútokový tým ligy z pohledu celkového objemu těchto situací. Její brejky jsou zároveň smrtící, neboť z nich vstřelila už devět branek. Lépe si zatím vedou pouze sparťané, kterým se z rychlých kontrů povedlo skórovat dokonce už 10krát.
Třebaže Boleslav v průběhu dosavadních 11 utkání obdržela 21 branek, což je víc než předposlední Jablonec nebo třinácté Pardubice, její obrana je kvalitnější, než se na první pohled může zdát. Ačkoliv se to vzhledem k devíti inkasovaných brankám v posledních dvou utkáních jeví jako velmi překvapivá informace, z pohledu kvality a objemu povolených šancí jsou na tom momentálně lépe pouze obě pražská "S", Baník Ostrava, Slovan Liberec a Slovácko.
Vysoký gólový přiděl je do velké míry způsoben nejistými výkony už zmíněného Trmala, což je něco, s čímž se před startem sezony nepočítalo. V ročnících 2018/19 i 2019/20 totiž patřil mezi nejlepší ligové gólmany a přestože po svém přestupu do portugalské Primeira Liga odehrál v průběhu tří sezon pouze něco málo přes 1800 minut, zpravidla chytal výborně. Aktuálně však prožívá jasně nejhorší období ve své kariéře a je přímo podepsaný pod opravdu velkým počtem inkasovaných branek.
Společně s postem gólmana je současnou defenzivní slabinou Boleslavi také hra ve vzduchu. V procentuální úspěšnosti obranných hlaviček je se 45 % jasně nejhorší – průměr se pohybuje okolo 53 %, přičemž nejlépe je na tom Viktoria Plzeň (61 %). To se do jisté míry promítá i do úspěšnosti bránění standardních situací, v nichž je desátá co do povoleného xG a nejhorší v počtu inkasovaných branek. Ze standardek překonali soupeři její obranu už šestkrát.
Jinak ale hra dozadu špatně nepůsobí a příval branek do boleslavské sítě by se proto měl v nadcházejících kolech zpomalit. V tom příštím sice do Lokotrans Arény zavítá Sparta a bude ve vzájemném duelu velkým favoritem, nicméně poté Kuličův tým čekají postupně Teplice, Pardubice, Liberec a Karviná a cílem bude vytvořit si co možná nejlepší výchozí pozici pro sérii nesmírně obtížných prosincových duelů.