V lize staršího dorostu je Karviná uprostřed tabulky, pod sebe stlačila Pardubice, Slovácko, Liberec nebo Sigmu Olomouc. Béčko je zase kometa v MSFL, kterou vede. Čím to? Kluky z akademie doplňují cizinci. Vypočítavý byznysový plán? Ne nutně.
"Důvod je poměrně vynucený," přiznává Mašlej. "Vzhledem k poloze města máme problém nasbírat potřebnou kvalitu, abychom v dorostenecké lize hráli důstojnou roli," dodává s tím, že ty nejlepší hráče pochopitelně sesbírá Baník.
Polská cesta se zavírá
Logika by velela zkusit hráče z Polska. Také se to děje, nicméně ani v tomto ohledu to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Polský fotbal jde totiž nesmírně dopředu, a to na všech úrovních.
"Podmínky v Polsku se zásadně změnily. Ještě před deseti lety jsme před nimi byli v ohledu koncepce nebo infrastruktury, ale dokázali to vyrovnat a je jen otázkou času, kdy se dostanou ve výchově mládeže na špičku," myslí si Mašlej.
Hráči z menších polských měst a vesnic to mají do Karviné blíž než do nejbližšího velkého klubu, tak toho někteří využívají. Ale jen na čas. "Jakmile dojde k přechodu do dorostu, ti nejlepší odchází. Hlavně kvůli jazyku a škole," přikyvuje.
Poláci totiž fungují v jiném systému, který nahrává právě mladým fotbalistům: "Vzniklo tam hodně akademií, i soukromých. Jejich systém je trochu jiný než u nás, nejsou vázaní na dospělý tým. Elitní ligu dorostenců může hrát i klub, který nemá áčko. Stačí, když jsou šikovní v tom, že nasbírají hodně dětí, udělají spolupráci se školami a požádají o statut akademie. Na dítě pak mají dotace, takže dokážou fungovat skvěle. Pro nás je to tím pádem složitější."
Průkopník Tijani
Volba tak padla na jiné národnosti. To, že by tento model mohl být funkční, se ukázalo v roce 2017, kdy Karviná prodala Liberijce Sylvanuse Nimelyho do Spartaku Moskva. Jeho kariéra pak sice šla dolů, nicméně se ukázalo, že když se hráč opracuje a ukáže v Evropě, vhodným prodejem může klub hodně vytěžit.
Největším průkopníkem se však stal Muhamed Tijani. Toho si z Nigérie pořídil Baník, následně ho poslal hostovat do Karviné nebo Třince. Následné prosazení se v A-týmu a prodej do Slavie je známou věcí. Opět se ukázalo, že to může fungovat.
Exkluzivním projektem Karviné byl pochopitelně Rafiu Durosinmi, jehož Karviná získala též z nigérijské akademie. V současnosti se velké naděje vkládají do dvacetiletého Davida Mosese a stejně starého Luckyho Ezeha.
Afričané v Česku, to je poměrně standard. Při pohledu na soupisky však zaujme hned několik Brazilců. "Je to díky známostem s polskou agenturou, která dlouhodobě působí na brazilském trhu a zastupuje širší spektrum klubů a akademií. Myslí na nás. Na novou sezonu nebo při potřebě od nich někoho zažádáme. Ale aktivní jsou i oni a někoho občas nabídnou," popisuje spolupráci Mašlej.
I Jihoameričané měli svého průkopníka, stačí si vzpomenout na stopera Eduarda Santose. Za béčko nyní hraje jeho následovník Kaká, do ofenzivy je šikovný Kahuan Vinicius, jenž má v této sezoně v MSFL průměr půl gólu na zápas, mimo to má i tři starty v lize.
Náročné začátky
Nicméně přestupy jako z počítačových her si nejde představit. Pro klub i hráče se jedná o velmi náročné období. "Kluci přichází na tři měsíce na testy," popisuje sportovní manažer karvinské mládeže. "Pak se musíme rozhodnout, jestli je vhodný, nebo ne. Je to těžké, tři měsíce není někdy dostatečná doba na to, abychom ho poznali pořádně charakterově. Zhruba půlka neuspěje a musí se vracet zpět. U některých nepotřebujeme ani ty tři měsíce a rozloučíme se dříve," vysvětluje Mašlej.
Co se děje, když přiletí? Jednoduché. Fotbal, fotbal a zase fotbal. "Mají tu náročný program," přikyvuje někdejší ligový hráč. "Denně je trénink, a tihle kluci mají i další navíc. Věnujeme se různým složkám hry. Přichází nepolíbení po kondiční i taktické stránce. Času na jiné věci jim tedy tolik nezbývá, což je na jednu stranu dobře, nemusí myslet na nic jiného."
Právě v poslední větě narazil Petr Mašlej na podstatný faktor. Mladí hráči letí přes půl světa do neznáma, navíc sami. Velkou roli hraje psychika. "Jsme s nimi denně, snažíme se navázat užší kontakt tak, aby se jim nestýskalo a nebylo jim smutno. I proto je naší preferencí, aby přišli vždy alespoň dva ze stejné země," přidává zajímavý faktor Mašlej.
Dalším problémem je administrativní stránka věci. Brazilci nemohou do Evropy dřív než v osmnácti letech. Musí být tak opravdu kvalitní, aby je Karviná vzala. Čas pak totiž běží rychle a čím starší je, tím se zmenšuje okno na jeho další vývoj a zhodnocení. "Výhodné u Afričanů je, že se tam létáme dívat osobně, zkoušky jim odpadají," dodává Mašlej.
Uragán v MSFL
Kvalita dorostu Karviné je dlouhodobá. A odráží se to také na rezervě. V pandemických ročnících byla divize uzavřena, nicméně hned dvakrát ji Karviná ovládla. Když se to loni povedlo opět, slavil se postup do MSFL. "Chtěli jsme do ní dlouhodobě," potvrzuje Mašlej. "Naším cílem je, aby kluci mezi dorostem a áčkem hráli třetí ligu," uzavírá.
