Wolves – Fulham 1:1
Cottagers byli blízko brzkému vedení, když si na centr Timothyho Castagneho na zadní tyč naběhl Alex Iwobi, jehož volej placírkou ale brankář skvěle zlikvidoval. Na druhé straně vypálil Mateus Mané ránu, kterou Bernd Leno vyrazil, a krátce nato přízemní střela Rodriga Gomese prolétla těsně vedle brány.
Wolverhampton, do jehož sestavy se vrátil po zranění krku Krejčí, byl v tlaku a svou dominanci zužitkoval v momentě, kdy Hwang Hee-Chan připravil míč pro Maného, jenž tvrdou ranou z hranice vápna propálil vše, co mu stálo v cestě. Fulham, kterému pomalu unikal sen o Evropě, zareagoval dobře a mohl vyrovnat díky Sanderovi Bergemu.
Ten však svou hlavičku po rohovém kopu nasměroval od země nad břevno, takže na svůj první gól v barvách klubu stále čeká. Těsně před koncem poločasu pak nešikovný zákrok Maného v pokutovém území poslal k zemi Castagneho a Antonee Robinson z penalty vyrovnal.
Po změně stran mohl Wolves vrátit vedení Yerson Mosquera, ale jeho hlavička po rohovém kopu mířila mimo. Šancí bylo po přestávce poskrovnu, ale blízko gólu byl po nečekané přihrávce od Hwanga Adam Armstrong, který šikovně přeloboval Lena, ale trefil jen tyč. To byla poslední zajímavá akce zápasu, takže se zrodila remíza.
Pro Cottagers to vypadá na rozpačitý závěr sezony, protože jejich naděje na kvalifikaci do Evropy jsou v podstatě u konce, kdy ze dvanáctého místa ztrácejí tři body. Desátá ligová remíza v sezoně Wolves zatím z posledního místa neodlepila.
Leeds – Brighton 1:0
Zatímco domácí Leeds se chtěl s jistotou záchrany vítězně rozloučit s domácím publikem, Brighton na Elland Road dorazil s cílem definitivně stvrdit účast v evropských pohárech. V bouřlivé atmosféře se od úvodu hrál otevřený fotbal a šance se střídaly na obou stranách. První nebezpečný pokus vyslal hostující Carlos Baleba, jehož střelu z dálky zneškodnil Karl Darlow. Na druhé straně odpověděl Daniel James, jehož technický obstřel jen těsně minul branku.
S blížící se přestávkou začal Brighton dominovat a Darlow musel vytáhnout reflexivní zákrok proti zakroucené střele, kterou vyslal Pascal Gross. Hosté přesto mohli v závěru půle sami inkasovat po kuriózním momentu. Nepovedený odkop Lewise Dunka se snášel přímo pod břevno, ale Bart Verbruggen stihl míč včas vytěsnit.
Tlak hostů nepolevil ani po změně stran. Blízko úvodní brance byl Danny Welbeck, jehož pokus už mířil do sítě. Na brankové čáře však na poslední chvíli zasáhl obětavým zákrokem hlavou Ethan Ampadu. Welbeck pak o pár minut později znovu zahrozil po rohovém kopu, tentokrát však hlavičkoval pouze do boční sítě. Poté se zdálo, že zápas směřuje k dělbě bodů, protože oba celky měly problém vytvořit si jasnou příležitost.
Nicméně ve chvíli, kdy už vše vypadalo na remízu, Dominic Calvert-Lewin vystihl katastrofální malou domů, kterou poslal Jan Paul van Hecke, obešel Verbruggena a uklidil míč do prázdné sítě. Vítězství díky první a jediné střele na branku posunulo tým Daniela Farkeho na 13. místo. Brighton naopak musí v posledním kole ještě zabojovat, aby si zajistil evropské poháry.
Everton – Sunderland 1:3
Vzhledem k tomu, že oběma celkům ze středu tabulky v posledních týdnech kvůli sériím bez vítězství unikala vidina evropských pohárů. Nebylo proto překvapením, že úvodní fáze zápasu postrádala vyšší kvalitu. Ani jedna strana nepůsobila v útoku nijak nebezpečně, hosté ale kontrolovali držení míče, což domácí fanoušky popouzelo kvůli chybějící intenzitě v podání jejich týmu.
První střela na branku přišla až v 35. minutě, kdy neškodný pokus Jamese Garnera z dálky v klidu lapil Robin Roefs. Nizozemský gólman byl však brzy donucen k vážnějšímu zákroku, když vytěsnil tečovanou hlavičku Jamese Tarkowského u bližší tyče na rohový kop.
Svěřenci Davida Moyese s blížícím se koncem poločasu zvýšili obrátky. Chvíli poté, co Beto nedokázal usměrnit centr Kiernana Dewsburyho-Halla mezi tři tyče, se domácí se štěstím ujali vedení. Merlin Röhl si zprava navedl míč na střed a vyslal přízemní střelu, kterou nešťastně tečoval Granit Xhaka přímo do sítě. První gól německého záložníka v dresu Evertonu zajistil, že Toffees v probíhajícím ročníku Premier League vedli v poločase už devátý domácí zápas – pouze čtyřem týmům se to povedlo častěji.
Everton z předchozích osmi takových případů prohrál pouze jeden, vlažný vstup do druhého poločasu v kombinaci se zvýšenou aktivitou hostů však způsobil, že nervozita na stadionu Hill Dickinson začala stoupat. A bylo to oprávněné. Krátce poté, co Jordan Pickford vytáhl nevydařený centr Traie Humea nad břevno, dopadl trestuhodně špatný dotek Jakea O’Briena přímo k nohám Enza Le Féeho. Ten vyslal do šance Briana Brobbeyho, jenž tvrdou ranou vstřelil svůj sedmý gól v dresu Sunderlandu. Poprvé se mu to přitom podařilo ještě před uplynutím hodiny hry.
Po vyrovnání bylo šancí poskrovnu, ale vzhledem k tomu, že Everton inkasoval minimálně dva góly v každém z předchozích pěti zápasů bez výhry se mu jeho malá důraznost nakonec vymstila. Kombinační akce Sunderlandu vyvrcholila přihrávkou Chrise Rigga na Le Féeho, který i přes Pickfordův dotek na míči uklidil balon do sítě a postaral se o vítězný gól.
O’Brienovo odpoledne hrůzy pokračovalo, když jeho hlavičku z bezprostřední blízkosti zastavilo Roefsovo rameno. Poté byl vysvobozen střídáním a na trávník vyběhl loučící se kapitán Evertonu Séamus Coleman, který se s týmem rozloučil jako hráč s největším počtem startů v historii klubu v Premier League.
Ten už jen přihlížel, jak přízemní centr Habiba Diarry proklouzl celým malým vápnem až k zadní tyči, kde číhal Wilson Isidor a definitivně rozhodl o výsledku. Everton proto v posledním domácím ligovém utkání neuspěl teprve potřetí za 11 sezon. Za jeho ztrátu na TOP 8, která aktuálně činí tři body, může především chabá bilance jediné výhry v šesti zápasech proti nováčkům soutěže.
První vítězství Sunderlandu po pěti zápasech ho v tabulce katapultovalo před jeho dnešního soupeře i Chelsea. Právě s londýnským celkem se utká v posledním kole, které slibuje zajímavou podívanou.
Brentford – Crystal Palace 2:2
V zápase, který mohl mít pro evropské ambice Brentfordu dalekosáhlé následky, nezačaly „Včely“ vůbec dobře. Hned v úvodních pěti minutách spálil obrovskou šanci Dango Ouattara, který pálil nad a této minely musel litovat už o minutu později. Ismaïla Sarr byl totiž v pokutovém území sražen Caoimhinem Kelleherem, za což si hosté vysloužili penaltu.
Senegalský reprezentant se k exekuci postavil sám a s přehledem ji proměnil, čímž vyrovnal klubový rekord Andyho Johnsona, který v jedné sezoně Premier League nastřílel napříč všemi soutěžemi 21 gólů. Kolem 15. minuty mohl tento rekord samostatně ovládnout, ale po rychlém brejku Crystal Palace orazítkoval Sarr pouze tyč.
Kdyby se člověk nepodíval na tabulku, mohl by si myslet, že o Evropu usilují hosté. Ti podruhé v zápase trefili brankovou konstrukci poté, co Sarr nabil Jørgenu Strandu Larsenovi, jehož technický pokus skončil na vzdálenější tyči. Dramatické utkání nabídlo před přestávkou další zvrat, když svěřenci Keitha Andrewse vyrovnali. Nikoho nepřekvapilo, že se o gól postaral Ouattara, který číhal u zadní tyče, kam se po nešťastném odkopu Jaydeeho Canvota odrazil míč přímo od reprezentanta Burkiny Faso do sítě.
Crystal Palace se však nenechalo inkasovanou brankou rozhodit a jeho aktivní vstup do druhého poločasu přinesl ovoce. Daniel Muñoz nahrál na hranici vápna Adamu Whartonovi a jeho prudká střela Kelleherovi propadla. Pro anglického reprezentanta to byl pozoruhodně první gól v dresu Orlů a to při jeho 94. startu.
Brentford se snažil hru oživit ofenzivním střídáním a příchodem Kevina Schadeho, ale v útoku se prosazoval jen stěží. Naopak mohl děkovat Kelleherovi, že neinkasoval potřetí, když irský gólman konečky prstů vytáhl Sarrův centr a sebral téměř jistý gól Jeanu-Philippu Matetovi.
Pro hosty to ale nebyla úplně klidná cesta k cíli, protože se před blížícím se finále Konferenční ligy museli vypořádat se sérií zranění v defenzivě. Nakonec je vytrestal dlouhý out, který prodloužil Sepp van den Berg a u zadní tyče hlavou skóroval Outtara.
Tyto pozdní rány přidělají Oliveru Glasnerovi před evropským finále vrásky na čele. Orli navíc nevyužili šanci poprvé od sezony 1957/58 porazit Brentford v obou vzájemných ligových zápasech jednoho ročníku. Boj Brentfordu o pohárovou Evropu tak rozhodne až poslední kolo, ale s jedinou výhrou z posledních devíti zápasů Premier League nejsou Včely v nejlepší výchozí pozici.