Historie
Přitom Luton vznikl už v roce 1885 a byl dokonce prvním profesionálním klubem v jižní Anglii. Jeho útočiště na Kenilworth Road, známé svým vchodem vtěsnaným mezi řadové domky, bylo postaveno v současné podobě jen o 20 let později. V té době se Klouboučníci, jak se klubu přezdívá kvůli tamní továrně na slamáky, už ovšem nacházeli ve třetí lize.
Srazily je tam finanční problémy. Diváků chodilo málo, hráči pobírali přemrštěné platy a klub měl velké výdaje s cestováním na sever. I po pádu níž si ovšem udržel kvalitní kádr a když se v roce 1921 utkaly reprezentace Anglie a Irska, měl Luton na trávníku trojnásobné zastoupení. Jedním z hráčů byl i anglický kanonýr Ernie Simms, jenž byl během první světové války zraněn na italské frontě a poslán domů. Přestože vážně kulhal, dokázal se vrátit na vrchol.
V polovině 50. let byl Luton zpět v lize, v roce 1959 se probojoval do finále FA Cupu a útočník Syd Owen byl dokonce novináři zvolen hráčem roku. Vzestupy a pády pokračovaly dál, za pár let fanoušci našli tým až ve čtvrté nejvyšší soutěži a po téhle horské dráze vlastně oranžovomodří jedou dodnes.
Další slavná éra přišla v 80. letech. Na jejich začátku vyhráli druhou ligu a v roce 1988 dokonce ve finále Ligového poháru přetlačili Arsenal 3:2. Sezonu předtím skončili mezi elitou sedmí, což je nejvyšší umístění v historii. Tým na sebe navíc poutal pozornost tím, že skládal většinu sestavy z hráčů tmavé pleti, ti přitom v řadě ligových mužstvech zcela chyběli.
Současnost
Ještě před 13 lety se klub nalézal v páté lize, tedy nejníž, kde kdy byl. A ze dna se mu nešlo odlepit. Vystřídal pět trenérů za čtyři roky, bez efektu. Uspěl až po pět sezon dlouhém úsilí a začal znovu stoupat výš. V roce 2019 se po 12leté pauze vrátil do Championship a po třech letech v ní už hrál o místo v Premier League.
Povedlo se mu to až v dalším ročníku. V základní části skončil na třetím místě, jeho hra byla postavena především na pevné obraně, díky níž měl průměr 0,84 inkasované branky na zápas. V semifinále play off vyřadil Sunderland celkovým skóre 3:2 a v dramatickém finále ve Wembley proti Coventry rozhodl o svém postupu v penaltách.
Když utichly oslavy velkého úspěchu, dalo se vedení do práce. Vedle toho, že nechalo vyměnit trávník a celkově zvelebit stadion tak, aby odpovídal požadavkům Premier League (kvůli tomu bude Luton hrát doma poprvé až ve 4. kole), začalo s výstavbou nového domova. Stadion Power Court je v její první fázi a bude mít kapacitu 19.500 míst.
Kádr
Pokud byla řeč o defenzivě, Luton upoutal i talentovanými hráči v útoku. V čele s Carltonem Morrisem, jenž byl s 20 góly třetím nejlepším střelcem Championship, a to v kariéře nikdy nedal za sezonu víc než sedm branek… Oporami by měli být i belgický gólman Thomas Kaminski, reprezentační trojka, velšský stoper a kapitán Tom Lockyer nebo last minute posila do zálohy Ross Barkley s víc než 30 starty za Albion.
Pozoruhodnou postavou je záložník s konžskými kořeny Pelly Ruddock Mpanzu. Po nadějném začátku ve West Hamu odešel před 10 lety do Lutonu, jenž se tehdy nalézal v páté lize, a je v klubu dodnes. Stal se tak prvním hráčem v historii, který postoupil z anglického mimoligového systému do Premier League se stejným klubem.