Na úvod statistika, která se prolíná celým tímto kolem: Posledním týmem, kterému se podařilo vstřelit čtyři góly na půdě aktuálně prvního týmu soutěže, jako to teď dokázal v Neapoli AC Milán, byla Fiorentina. Ta v roce 2015 vyhrála 4:1 na stadionu Interu, kde shodou okolností slavila i o minulém víkendu.
Tehdy to ale kouč Nerazzurri neodnesl, a pravdou zůstává, že trenérem Interu je i nadále Simone Inzaghi. Jenže už má doslova nůž na krku. V následujících soubojích s Juventusem (v poháru), se Salernitanou (v lize) a s Benficou (v Lize mistrů) musí bezpodmínečně uspět, jinak končí. Situaci mu neulehčuje ani skutečnost, že volný je momentálně jeho předchůdce Antonio Conte.
Desátá ligová prohra v sezoně, a čtvrtá v posledních pěti kolech, je prostě na takový tým příliš. Vážnost situace si uvědomuje i samotný Inzaghi, který prohlásil, že "všichni tomu musí dát víc, včetně jeho samotného." Jeho odvolání však v tuto chvíli není už jen mediální spekulací a nezapomínejme, že zmiňované tři klíčové duely Inter hraje venku. A právě mimo jeho stadion se letos zrodila drtivá většina jeho problémů.
Krizi Interu dobře vystihuje i fakt, že mnohem důležitější než pohárové semifinále s Juventusem pro něj bude páteční vystoupení v Salernu. Ligové body jsou totiž potřeba, protože umístění mimo první čtyřku by bylo tragédií a všechny pozitivní propočty ohledně financí by dostaly zásadní ránu.
Přitom to nevypadalo marně. Po hattricku v reprezentačním dresu dostal hned od začátku příležitost Romelu Lukaku a čekaly se velké věci. Jenže ten zahodil celou řadu šancí a prodloužení jeho hostování je ve hvězdách. Inter si bude muset další, byť finančně výhodné, angažmá belgického útočníka rozmyslet a kdoví, jestli spíše nedostane v létě šanci od nového trenéra v Chelsea.
Zmiňovaných deset proher v jedné ligové sezoně Inter utrpěl naposledy v ročníku 2016/17 – tehdy jich bylo celkem 14, a i to jistě bylo tématem pracovního obědu vedení klubu s hlavním trenérem. Oficiální ultimátum z něj sice nevzešlo, ale řešení má být v případě potřeby připraveno. Tým převezme do konce ročníku trenér juniorky a bývalý zadák Interu Christian Chivu a pro další sezonu se vybere nějaké velké jméno. Mezi ně patří zmiňovaný Conte, Roberto De Zerbi, Mauricio Pochettino, ale i překvapení z Bologni Thiago Motta.
O poznání veseleji bylo v červenočerné části Milána. Obhájce titulu si vyšlápl na vedoucí Neapol, kterou porazil 4:0, a do blížícího se čtvrtfinále Ligy mistrů půjde se vztyčenou hlavou. Velkou zásluhu na tom má útočník Rafael Leão, který otevřel skóre už v 17. minutě hry. Rossoneri se za osm minut trefili podruhé, a suverénní Neapoli se tak poprvé od konce srpna 2019 přihodilo, že v prvních 25 minutách inkasovala hned dvakrát.
Hlavní protagonista Leão se tak po pár měsících opět ukázal v dobrém světle a potvrdil, že zástupci AC Milán věděli, co dělají, když nehodili flintu do žita při jednání o prodloužení jeho smlouvy navzdory možná přemrštěným požadavkům. Jeho oslava první trefy pak vedla k mírné roztržce v tunelu mezi koučem Neapole Spallettim a legendárním Paolem Maldinim, ale po utkání už se to řešilo s nadhledem.
Luciano Spalletti dokonce označil výkon soupeře za perfektní, ale důvody k zamyšlení nechybí. Absence útočníka Victora Osimhena totiž jeho mužstvo až nečekaně rozhodila a Giovanni Simeone nabídnout příležitost startu od samého začátku vůbec nevyužil. Toskánský kouč se ale hlavně musí postarat o to, aby se další prohra Neapoli nedostala příliš do hlav. Jednalo se totiž o druhé zaváhání v posledních třech domácích kláních, a to je samozřejmě mnohem důležitější než fakt, že se náskok na druhé Lazio snížil z 19 na 16 bodů.
Hráč kola
Naprosto klíčovým se pro úspěch svého týmu stal Giacomo Bonaventura, jehož čuch na góly přinesl Fiorentině důležité tři body na půdě Interu. "Jack" na své tradiční hybridní pozici dělal svému strážci Marcelu Brozovičovi obrovské potíže a pátý gól v kariéře do sítě Interu byl pouze třešničkou na skvělém výkonu.
Fiorentina díky němu slavila již páté ligové vítězství v řadě, přičemž v součtu s poháry zvítězila již poosmé za sebou. Není divu, že s takovou formou vyrazil kouč Vincenzo Italiano na slavné San Siro zcela beze strachu, což se projevilo od samého začátku. Italiana ale nepotěšil jen Bonaventura, nýbrž všichni svěřenci, kteří na podle jeho slov mohou těšit na týmovou slavnostní večeři.
Gól kola
Velmi stylově oslavil návrat po dvouzápasovém trestu za více než zbytečnou červenou kartu Moise Kean, který zužitkoval perfektní přihrávku od Manuela Locatelliho a Juventus mohl slavit. Tato vítězná trefa v utkání s Hellasem Verona sice přišla až na začátku druhého poločasu, ale znamenala další snížení ztráty na čtvrté místo, která momentálně činí šest bodů.
Přiblížení se pozicím zaručujících postup do Ligy mistrů sledoval z tribuny i legendární Alessandro Del Piero, který musel být s výkonem svého nástupce spokojen. A fanoušci Bianconeri zase dali svými chorály jasně najevo, že už by "božského Alexe" rádi viděli v roli funkcionáře, o čemž se v posledních měsících velmi živě spekuluje.