I přes celkem brzký náskok soupeře, jejž mu zajistila kombinace mladíků ze zámoří, dokázal národní výběr rychle odpovědět. Při hře pět na pět měl víc střeleckých pokusů, a co je ještě důležitější, vytvořil si v rovnovážném stavu sil na ledě o hodně víc šancí než soupeř (14:6).Nejlepším hráčem utkání byl za českou stranu vyhlášen Lukáš Sedlák.
Vsítil dva góly a rozhodl o vítězství 3:2. I když jeho trefy padly při nevyrovnaném počtu hráčů na ledě, také při stavu pět na pět se byl schopen dostat do šancí. Přesně do dvou, kdy mu nabili Kubalík a Tomášek. Zároveň byl velmi aktivní při přechodu do soupeřovy třetiny.
Nedoceněnou hvězdou duelu je však Filip Chytil, podle dat nejlepší český hokejista utkání. Newyorský rezident ukázal, že nejen v Madison Square Garden se cítí doma. Ve hře pět na pět byl nejaktivnějším ze sestavy Kariho Jalonena při vstupech do útočné třetiny. Úspěšně (následovala střela) zavezl puk do třetiny třikrát.
To, čím se ale nejvíc odlišoval, byl počet šancí, ve kterých se vyskytl a do nichž nahrál při hře pět na pět. Nikdo z národního týmu nebyl platnější. S ním na ledě měli Češi navrch jak ve střeleckých pokusech, tak i v pokusech na branku, kdy vyslali o čtyři rány víc než soupeř a měli o sedm šancí víc. Celkově se Chytilově lajně dařilo a útočník Rangers by si zasloužil víc než jednu asistenci.
Jeho parťák z útoku Dominik Kubalík našel svou parketu v pravém kruhu při přesilovce. Pálil odtamtud pětkrát, čtyřikrát z toho však jeho pokusy zablokovala obětavá slovenská obrana. To ale měl forvard Detroitu už v kapse dvě asistence.
Nejdřív krásně našel při brejku svého kapitána Červenku – takové nahrávky přes osu hřiště předbrankovým prostorem jsou tím nejnebezpečnějším, co v hokeji existuje. Při přesilovce potom zase místo střely oslovil úplně osamoceného Sedláka ve chvíli, kdy si snad všichni a patrně i slovenští obránci mysleli, že bude pálit. Šance chystal i při hře v plném počtu.
Z obrany lze vybrat Jakuba Zbořila, který byl nejaktivnějším střelcem mezi českými zadáky při hře pět na pět. Společně s Kundrátkem se dostali každý do jedné šance a jednu připravili. V první třetině se dobře do útoku prezentoval i defenzivní Michal Jordán. V přesilovce v roli kyvadla dobře fungovali Košťálek s Kempným, kteří čtyřikrát přímo nabíjeli střelcům z prostorů kruhů po obou stranách.
Protizbraň proti českým lídrům
Za zmínku určitě stojí i průniky do útočné třetiny od Vladimíra Sobotky, jenž byl v tomto aspektu nejlepší s pěti úspěšnými vstupy. Navíc se po nich český tým i déle držel v soupeřově pásmu, kde tavil bruslaře zpod Tater. Vidět byl i David Tomášek – třikrát přihrál v přesilovce do šance, sám měl další dvě a i při hře pět na pět s ním na ledě měl český tým převahu v šancích (o pět víc než Slováci).
Z týmu soupeře nejvíc zaujala druhá lajna pod vedením kapitána Sukeľa s křídly Hudáčkem a Cehlárikem. Tuto řadu používal kouč Ramsay nejvíc proti první české pětce a dělal jí tak problémy hlavně v rozehrávce. Zejména Hudáček, jenž třikrát získal kotouč v soupeřově obranném pásmu.
Byl i nejaktivnějším v průnicích do útočné třetiny, ocitl se ve dvou šancích a na tři při rovnoměrném počtu hráčů na ledě přihrál. Při slovenské přesilovce nejvíc zapůsobila trojice Chromiak-Kňažko-Okuliar, kteří si mezi sebou s jistotou vyměňovali puky. Chromiak vstřelil gól a Kňažko je umně distribuoval.
Zápas i přes těsný výsledek mohl (měl) dopadnout vyšším vítězstvím Čechů. Ti ukázali hlavně zlepšený výkon v přesilovce a v oslabení. A také při hře pět na pět naznačili svůj potenciál, jejž však ještě zbývá naplnit větším proměňováním šancí. Je však jen otázkou času, kdy se vedle hokejového umu přikloní k českým hráčům i víc štěstí.
To naopak měli Slováci, kteří mu svou aktivní hrou šli naproti a odměna se dostavila i formou vskutku bizarního gólu jako v případě druhé branky, jíž si dal Hrubec sám. Pro oba týmy může být jejich výkon příslibem do zbytku programu v základní skupině. Nejvíc se ukáže proti těžkým soupeřům z Kanady a Švýcarska…