Vondrka odehrál za národní tým 76 zápasů a doma má bronzovou medaili ze světového šampionátu v roce 2012, která je zatím předposledním cenným kovem, který Češi získali. Bez medaile se reprezentace vrátila i z letošního šampionátu.

"Samozřejmě, že mistrovství světa skončilo neúspěšně. Osobně si ale myslím, že trenér Kari Jalonen si takovou kritiku nezaslouží, odvedl spoustu práce," myslí si muž, který reprezentoval Česko jednou na olympijských hrách a třikrát na mistrovství světa.

Kde je tedy problém tak nevýrazných výkonů?

"Hodně záleží na tom, z jakých hráčů národní tým můžete sestavit. Před rokem jsme měli dvě nebo tři opravdu nabité pětky. Loňský bronz pomohli vyhrát David Pastrňák nebo David Krejčí. I když se jedné lajně nedařilo, zaskočila druhá, mohlo se hrát i na údržbu. Tentokrát ten tým ani na začátku nebyl tak silný."

Byl špatně poskládaný? 

"To bych vůbec neřekl. Často je to o tom, kdo má chuť přijet, aby byl tým co nejsilnější. Pak záleží i na tom, jak se to sestaví, nemůže být 100 kohoutů na jednom hřišti, role v týmu musí být dané. Těžko nominujete jen hráče, kteří mají ambici hrát jen přesilovky, musíte mít i dělníky."

I tak je ale divné, že jsme na turnaji nepřestříleli ani týmy Norska a Lotyšska?

"To jsou těžké soudy. Strašně nás srazila zranění, která v průběhu turnaje přišla. Lukáš Sedlák není jen produktivní hráč, je i důrazný, rychlý, prostě absolutně komplexní. Ten chyběl nejvíc. Když jsem viděl v prvním zápase Filipa Chytila, říkal jsem si, že je až neuvěřitelné, jak je rychlý. Zranil se i Filip Chlapík. Vlastně jsme přišli o tři klíčové útočníky, celou jednu produktivní lajnu. Ten tým byl pak velmi oslabený a těžko se dalo hrát tak ofenzivně."

Co říkáte na to, že už ve čtvrtfinále vypadly i další současné velmoci Švédsko a Finsko?

"Je to paradox. V Česku jsme se inspirovali jejich prací, chceme se vyrovnat tomu, jak to dělají, a nakonec vypadnou stejně jako my. Myslím si ale, že čtvrtfinálové zápasy jsou vždycky otázkou nějaké momentální formy."

Inspirovali jsme se ve Finsku, český tým má finského trenéra. Je to ta správná cesta?

"Slyšíme kolem sebe, jak lidé říkají, že to trénuje cizinec. A samozřejmě, Kari Jalonen chtěl vštípit Čechům i něco z finského stylu. Myslím si, že on cítí progres. Ví, jakým stylem by se to mělo vyvíjet. Samozřejmě spoustě fanoušků v té hře chybí i ona česká chytrost."

Takže technický hokej už je dnes minulost?

"Když jsem začínal na Slavii, tak jsem to hrál nějakým stylem, jakým dnes ani nemůžete hrát. Pravda je taková, že hokej jsou dnes spíš dostihy – nahodit co nejrychleji puk, aby nebylo zakázané uvolnění a co nejrychleji jet a získat ho v útočném pásmu. A soupeř má naopak úplně opačný úkol, případně napadat, aby se udělaly nějaké chyby."

Myslíte, že by se zase ten český hokejový styl plný lehkosti, nahrávek a originálních řešení mohl vrátit? 

"Já myslím, že trend hokeje teď ani moc neumožňuje nějaké finesy. Vnímám i sám, že za tu dobu co jsem hrál, se hokej strašně změnil. Samozřejmě, občas se vyprofilují hráči, kteří dokážou v pravý čas udělat správné rozhodnutí, nahrát do šance, to jsou ti rozdíloví hráči. Ale všeobecně, progres rychlosti už dnes ani pomalu neumožňuje používat tu českou vyčůranost."

Příští MS se bude konat v Česku a jistě se bude řešit pozice trenéra Jalonena. Myslíte, že by měl ještě dostat šanci?

"Jako hráč jsem ho nezažil, ale vnímám, že je to výborný trenér. Byl jsem s ním v kontaktu, viděl ho při práci, když objížděl kluby a vím, že má přehled i velice dobré názory. Také dám na Romana Červenku, se kterým se často vidím, a i on tvrdí, že jeho práce a profesionalismus, je opravdová třída. Ale není to o mně, je tam spousta vlivů, které rozhodnou."